Přejít k hlavnímu obsahu

Vakcinace u praktiků – kde udělali „soudruzi z vlády“ chybu?

Už od podzimu roku 2020 odborníci i politici opakovaně mluví o očkování jako hlavní zbrani v boji s pandemií COVID-19. Schválení prvních vakcín pak komentovali jako pověstné světlo na konci tunelu. Bohužel se v praxi ukazuje, že tunel, kterým celá společnost musí projít, je v reálu delší, než mnozí optimisté očekávali. Proč vakcinaci proti onemocnění COVID-19 v Česku od počátku provázejí zmatky, chaos, komunikační chyby a nepřipravenost systému a odpovědných institucí? Jak je možné, že rok po vypuknutí pandemie musejí vakcíny do ordinací praktických lékařů rozvážet hasiči a nefunguje standardní systém distribuce?

Ilustrační obrázek
Zdroj: Shutterstock

„Chtěl bych všechny ujistit, že Česká republika je připravená na vakcinaci,“ tvrdil v prosinci 2020, ještě před příchodem prvních vakcín do Česka, ministr zdravotnictví Jan Blatný. Podle vládní očkovací strategie má vakcinace probíhat ve zhruba 200 očkovacích centrech a na očkování se bude podílet také zhruba 5 000 praktických lékařů. V oficiálním dokumentu popisujícím očkovací strategii Ministerstvo zdravotnictví ČR doslova píše, že „jako zcela klíčová se jeví role zdravotnických zařízení a v další fázi očkování také sítě praktických lékařů…“. Proč se ani po třech měsících po spuštění vakcinace nepodařilo proočkovat velkou část nejohroženější skupiny seniorů a organizaci očkování stále provázejí zmatky?

Kde „soudruzi z NDR“ udělali chybu?

Základní teze vakcinační strategie přitom byly předloženy výborem České vakcinologické společnosti ČLS JEP v polovině minulého roku a 30. 7. 2020 projednány a schváleny Národní imunizační komisí. Již 7. 9., kdy byly předloženy k veřejné oponentuře, ujišťoval ministr Adam Vojtěch, že „…ačkoli ještě nemáme na stole vakcínu proti koronaviru, musíme být připraveni na moment, kdy bude dostupná. Vakcína je klíčovým východiskem ze současné situace…“. Jak je možné, že tak prioritní otázce, jakou byla precizní příprava očkovací kampaně, se v následujících měsících nevěnovala větší pozornost a vláda finální očkovací strategii schvalovala až v prosinci 2020, zatímco v té době například sousední Německo již několik měsíců budovalo očkovací centra? Proč už na podzim MZ ČR nezačalo detailně organizovat vakcinaci proti COVID-19 u praktiků, strategii distribuce, rozdělování dávek pro jednotlivé ordinace, organizaci registrace pacientů podle prioritizace atd.?

Připomeňme, že podle poslední verze očkovací strategie z 22. prosince 2020 MZ ČR předpokládá zapojení praktických lékařů do očkovací kampaně od března 2021, kdy „…by měly být k dispozici vakcíny od společností AstraZeneca, Johnson & Johnson a CureVac (zatím stále není schválena). MZ ČR počítá s tím, že praktičtí lékaři zvládnou bez narušení ostatní péče naočkovat cca 50 000 osob denně v celé ČR při zapojení většiny praktiků v zemi. Také počítá s tím, že distributoři budou dovážet vakcíny do ordinací praktických lékařů tak, aby se zajistilo kontinuální zásobování všech očkovacích míst vakcínami“.

Praktici by očkovali, ale nemají čím

Realita je bohužel mnohem smutnější. Systém dodávek vakcín do ordinací přes oficiálně vybraného distributora v druhé polovině března 2021 zkolaboval, a tak musejí dodávky očkovacích látek praktikům zajišťovat kraje prostřednictvím profesionálních hasičů. Navíc k praktikům neproudí ani všechny výrobcem nečekaně krácené dodávky vakcín AstraZeneca. Výsledkem je, že z více než 4 000 praktických lékařů, kteří deklarovali zájem očkovat proti COVID-19, jich k 22. březnu alespoň jednu dodávku vakcíny nedostala ani polovina.

Není to však nezájmem pacientů dát se očkovat u praktiků, právě naopak. „Pane doktore, kdy se u vás budu moci dát očkovat proti COVID-19?“ Tak zní nejčastější otázka, kterou v posledních týdnech praktičtí lékaři slýchají. Pro ilustraci, na začátku tohoto týdne měli zaregistrováno k vakcinaci přes 430 000 lidí, z toho více než 250 000 starších 70 let a přibližně 60 000 osob ve věkové kategorii 80 plus. Zejména v této věkové kategorii jsou lidé, které praktici sami aktivně oslovovali a v podstatě přesvědčili k očkování. Kvůli zmatkům v distribuci vakcín jsou teď ale v trochu nezáviděníhodné situaci, kdy jim nemají co nabídnout.

Senioři oceňují přednosti očkování u praktika

Zájem, především seniorů, o očkování u svého registrujícího lékaře je pochopitelný. Kdo jiný by měl očkovat starší, často polymorbidní, pacienty než praktik, který zná nejlépe jejich anamnézu, ví s jakými chorobami se léčí, je nejpřístupnější v dané lokalitě, zejména v regionech, a má bohaté zkušenosti s vakcinací proti chřipce a dalšími očkovacími látkami? Proto také nepřekvapí reakce mnoha seniorů typu: „Já do žádného očkovacího centra jezdit nebudu, počkám si, až bude očkovat můj praktik“. Pacienti tak nechtějí cestovat do vzdálenějších očkovacích center, která neznají, a také se obávají velkého množství lidí na jednom místě. U praktiků pak oceňují především přátelské prostředí, snadnou dostupnost a znalost jejich dlouhodobého zdravotního stavu.

Vysokou poptávku po očkování ze strany pacientů však praktici, nikoli svou vinou, nemohou uspokojit. Přičemž cíle očkovací kampaně jsou jasné: proočkovat co nejrychleji nejrizikovější skupiny obyvatel a ochránit je tak před závažným průběhem onemocnění COVID-19 a před rizikem úmrtí.

Každý den zpoždění může stát lidské životy

Pokud se očkování zbytečně brzdí, s jistotou lze tvrdit, že se tak poškozuje zdraví některých lidí, protože se zbytečně vystavují riziku závažného průběhu a hospitalizace, popřípadě až úmrtí. To se týká hlavně seniorů nad 80 let nebo mladších osob s komorbiditami.

Chyby v řízení pandemie na konci roku 2020, zejména předvánoční rozvolnění restriktivních opatření, a nepřipravenost i chaos v očkování zapříčinily, že velké množství osob z rizikových skupin zbytečně prodělalo závažný průběh onemocnění COVID-19, kterému nakonec podlehlo. Mnozí senioři se tak svého očkování ani nedočkali. Mediálně známý je především příběh textaře, spisovatele a zpěváka Jana Vodňanského, který se nakazil virem SARS-CoV-2 jen několik dní před plánovaným termínem očkování a po rychlém zhoršení stavu, vyžadujícím intenzivní péči, zemřel již po dvou dnech hospitalizace.

Praktici čekají na vakcíny, zatímco stát shání zdravotníky do center

Znovu se tak nabízí otázka, proč stát více nevyužívá možností a očkovacích kapacit praktických lékařů, a místo toho s nemalými finančními náklady buduje velkokapacitní očkovací centra, do kterých v době vrcholící třetí vlny pandemie COVID-19 a kolabujících nemocnic složitě shání zdravotnický personál, jenž by očkování prováděl?

Naproti tomu podle vyjádření představitelů Sdružení praktických lékařů ČR zvládne každý praktik bez omezení další péče denně naočkovat minimálně 10 pacientů. Při 4 000 praktiků, kteří se zapojili do očkování, to činní 40 000 očkovaných denně, 200 000 za týden a téměř milion za měsíc. To vše bez vícenákladů.

S kolika vakcínami mohou praktici reálně počítat?

Přestože oficiální očkovací strategie počítá s využitím kapacit praktických lékařů, zdá se, že vláda od počátku mnohem více sázela na velkokapacitní centra. Jak jinak si vysvětlit, že dle údajů publikovaných na serveru iROZHLAS.cz má Česká republika z celkového objemu 24,2 miliónu objednaných vakcín téměř polovinu (12 milionů) rezervovanou u společnosti Pfizer/BioNTech, zatímco u snadno skladovatelných vakcín určených převážně pro praktiky se počítá „jen“ s dodávkou 3 milionů dávek AstraZeneca a 2 milionů očkovacích látek od společnosti Johnson & Johnson, i když podle národních kvót přidělených Evropskou komisí mohly být dodávky těchto vakcín o desítky procent vyšší: až 7 milionů vakcín AstraZeneca, respektive 4,78 milionu vakcín Johnson & Johnson. Národní očkovací strategie počítá pro praktické lékaře s ještě dosud neschválenou vakcínou CureVac, kterou Česká republika objednala v objemu 1 milion dávek, zatímco měla nárok na 5,6 miliónu těchto vakcín.

Navýšení současné očkovací kapacity a stabilnější dodávky do ordinací, a to standardní distribuční cestou, bez zásahu tzv. krajských koordinátorů, si praktici slibovali od vakcíny společnosti Johnson & Johnson, která měla do ČR dorazit už v polovině dubna 2021. Bohužel její dodávky se zpozdí minimálně o několik týdnů. „Vakcína od firmy Johnson & Johnson v dubnu do Česka nedorazí,“ uvedl 24. 3. 2021 premiér Andrej Babiš na rozhlasové stanici Frekvence 1. Ještě více situaci reálně zhoršuje oznámení společnosti AstraZeneca, která dle zástupců systému Chytré karantény sníží do konce března dodávky pro ČR o 40 % a další omezení dodávek do EU avizuje i ve druhém čtvrtletí. Odpověď na otázku mnoha praktiků, „Kdy na nás dojde řada s dodávkou vakcín?“, tak zůstává stále nejasná.

Proč na rychlosti očkování záleží?

Připomeňme, že Česko je v nouzovém stavu nepřetržitě od 5. října 2020, přičemž poslední necelé tři měsíce v nejvyšším stupni epidemiologického rizika s nejpřísnějšími restrikcemi.

Zavřené jsou služby, restaurace, kulturní a sportovní zařízení i většina obchodů. Školáci se učí na dálku. Do škol chodila jen malá část žáků, od začátku března 2021 jsou školy zavřené úplně. Nemocnice jsou přetížené, jinou než covidovou péči omezily. Na počet obyvatel má republika nejvíc obětí nákazy a vedle lidských ztrát se budeme muset v budoucnu potýkat i s mimořádnými ztrátami ekonomickými.

Dodejme, že od začátku očkování denní počty vakcinovaných pouze jedinkrát překročily hranici 50 000, jinak se v posledních týdnech pohybují spíše v rozmezí 35 000 až 45 000. Po Velikonocích, tedy od 6. dubna, by se však podle premiéra Andreje Babiše mělo v Česku denně očkovat alespoň 100 000 dávek vakcín proti COVID-19. Jak moc je tento cíl reálný, ukáží následující týdny.

Tomáš Novotný

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne