Alkohol v malých dávkách neškodí…

Bezpečná míra konzumace alkoholických produktů neexistuje. Konstatuje to i Světová federace srdce (WHF) ve svém metodickém materiálu Vliv konzumace alkoholu na kardiovaskulární zdraví – mýty a míra (The impact of alcohol consumption on cardiovascular health: myths and measures) – viz https://world-heart-federation.org/wp-content/uploads/WHF-Policy-Brief-Alcohol.pdf. Podle něj evidence ukazují, že zdravý život může být narušen alkoholem v jakkoliv nízkém množství. Uvádí se v něm také, že během několika posledních dekád se prevalence kardiovaskulárních (KV) onemocnění téměř zdvojnásobila a že za tímto vývojem stojí z velké části právě alkohol. „Neblahý vliv na lidský organismus byl doposud zastiňován domnělou nutností využívání alkoholických nápojů pro rozpumpování pulzujícího společenského života, a také často publikovanými zprávami o tom, že střídmá konzumace alkoholu – jako například sklenka červeného vína denně – může vůči srdečně-cévním nemocem dokonce působit preventivně,“ říká Monika Arora, spoluautorka materiálu, v tiskovém prohlášení doprovázejícím jeho vydání a dodává: „Takové zprávy jsou přinejmenším zavádějící. A přinejhorším cíleně vypouštěné do veřejného prostoru, aby jimi producenti lihovin zastřeli dopady svých výrobků na konzumenty.“

Klinická studie alkoholu

Závěry, prezentované odbornou společností WHF, jsou v souladu s výsledky nedávné studie Global Burden of Diseases, Injuries, and Risk Factors Study – GBD (Vos T et al., Lancet 2020), kterou finančně podpořila i Nadace Billa a Melindy Gatesových a která je rozsáhlým globálním průzkumem hodnotícím mortalitu a zdravotní újmy vzniklé v důsledku celkem 369 nemocí, úrazů a rizikových faktorů. Účastnilo se jí na 3 600 výzkumníků ze 204 zemí, kteří došli k závěru, že pro konzumaci alkoholu opravdu žádná bezpečná hranice neexistuje. V roce 2019 odhalili téměř 2,4 milionu případů úmrtí souvisejících s alkoholem, což celosvětově činí 4,3 % všech úmrtí (a 12,6 % smrtí mužů ve věku 15–49 let).

Ukazuje se, že riziko KV onemocnění (včetně postižení koronárních tepen, infarktu myokardu, srdečního selhání, hypertenzní nemoci, kardiomyopatie, fibrilace síní a aneuryzmat) se zvyšuje konzumací alkoholických nápojů již v menších objemech.

Studie, které tvrdí opak, jsou většinou observačního charakteru, takže neberou zřetel na relevantní kofaktory, uvádí WHF a shrnuje, že dosavadní důkazy o žádné spolehlivé korelaci mezi mírnou konzumací a nižším rizikem KV onemocnění nesvědčí. Zmiňuje však, že alkohol je hlavním omezitelným rizikovým faktorem u maligních onemocnění, postižení trávicího traktu, úmyslných a neúmyslných poranění a některých těžkých infekčních nemocí.

Milý sluha, děsivý pán

Zneužívání alkoholu má také závažné ekonomické a společenské dopady, a to pro samotné spotřebitele, ale i zdravotnické systémy, což se týká snížené produktivity a zvýšeného rizika násilného chování, bezdomovectví a páchání kriminálních aktivit. Citovaný materiál WHF volá po „naléhavé a rozhodné akci“, která by se měla globálně zaměřovat na snižování bezprecedentního nárůstu úmrtí a zdravotních postižení souvisejících s konzumací alkoholu. Doporučuje nadále zesilovat restrikce, co se týká dostupnosti alkoholických nápojů, dále rozšiřovat a vynucovat zákazy řízení pod vlivem alkoholu, zvyšovat dostupnost screeningu v této oblasti, informačních kampaní i léčby s alkoholem souvisejících zdravotních komplikací, podporovat zákaz reklamy na alkoholické nápoje, ustanovit společný věkový limit pro jejich konzumaci a uzákonit varování o zdravotních vlivech konzumace produktů s obsahem alkoholu. Jen tak bude možné říci – na zdraví!

Redakčně zpracováno z článku, zveřejněného dne 24. 1. 2022 v Medscape Medical News (autorka: Megan Brooks)