Přejít k hlavnímu obsahu

Interakce urologických léčiv a právní konsekvence

Účastníky 65. výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP v Praze informoval specialista na farmakoterapii o tom, co lékaře čeká s předpokládaným schválením pacientského lékového záznamu a na co si urologové mají (již nyní) dávat pozor při preskripci léčiv. Co se tedy chystá? Máme se obávat záplavy právních sporů? Již nyní? Nebo až od července 2020?

Pro začátek si odbuďme nudnou část a shrňme si s PharmDr. Josefem Suchopárem z Interakční akademie DrugAgency, a. s., definici lékové interakce: jedná se o změnu očekávaných vlastností léčiva způsobenou jiným léčivem, potravou, jejími složkami, dietou, nápojem či doplňky stravy. V jejím důsledku může dojít ke zvýšení nebo snížení (či ztrátě) účinku, zvýšení či redukci výskytu nežádoucích účinků, či jiným změnám v účinku (reverzní efekt) nebo i k neočekávané toxicitě, a tak k poškození zdraví nebo úmrtí pacienta (v České republice bylo v roce 2007 hlášeno 25 případů, zatímco v roce 2017 plných 252 případů). A urologičtí pacienti málokdy užívají jen jediný lék, ale naopak velmi často i více než dvě různá léčiva. Nehovoře o volně prodejných přípravcích, bylinných čajích a vitamínových šťávách. Ty všechny mohou ovlivňovat absorpci, eliminaci a účinnost léčiva (kromě dalších přípravků, indikovaných urology a jinými lékaři).

Právníci si již brousí zuby

Se zavedením pacientského lékového záznamu v červenci 2020 pravděpodobně i v ČR dojde k posunu v dosavadní kolektivní neodpovědnosti za léčbu a k vyšší vymahatelnosti práva pacientů na kompenzaci újmy na zdraví z důvodu nesprávné léčby. Samozřejmě určitá výhoda bude i na straně lékaře, který tak bude moci komfortně zjistit, co přesně pacient užívá (nebo má užívat) a alespoň se bude moci vyvarovat duplicit a vyvolání klinicky relevantních interakcí léčiv.

Přednášející specialista také upozorňuje, že lékař si musí být vědom, že veškeré informace, které jako odborník v pracovní době (za úplatu) poskytuje pacientovi (klientovi), musejí být dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (§ 2950) správné a úplné. Což při současném rozvoji vědy a medicíny téměř nelze zajistit. Právní zodpovědnost za případnou škodu v důsledku podání neúplných informací nese zdravotnické zařízení. Naproti tomu v zákoně o léčivech (č. 378/2007 Sb.) je zakotvena i možnost použít v rámci terapie registrovaný přípravek mimo schválené SPC, a to v případě splnění obou ze dvou zákonných podmínek (není-li potřebný přípravek na trhu a je-li takové použití v souladu s vědeckými poznatky). Zodpovědnost za případnou škodu je i v tomto případě na straně zdravotnického zařízení (a to i pokud je takové použití zaznamenáno a zdůvodněno ve zdravotní dokumentaci nemocného). A to právní poradci dobře vědí.

Nejčastější interakce tří zásadních lékových skupin

Lékař proto musí velmi dobře znát potenciální interakce preskribovaných léků a postupovat dle pokynů výrobce uvedených v SPC. Například některá léčiva (doxazosin, alfuzosin, tamsulosin, silodosin) používaná v léčbě benigní hyperplazie prostaty (BPH), jsou silným substrátem pro cytochrom P3A4 a u těchto alfa-blokátorů by se tedy při současném podání s inhibitory enzymatického systému CYP3A4 či CYP2D6 mělo „dbát zvýšené pozornosti“, popřípadě je nepodávat (u alfuzosinu, tamsulosinu a silodosinu narůstá expozice účinné látky o více než 180 %). Výkyvy v expozici organismu vůči těmto látkám mohou u nemocného hrozit vyšším rizikem hypotenze, závratí a pádů – situaci navíc komplikuje i to, že zde existují též výrazné interindividuální rozdíly. Při preskripci a podávání informací pacientům je třeba pamatovat na to, že silnými inhibitory systému CYP3A4 jsou i klaritromycin, itrakonazol, posakonazol či ritonavir (a k inhibitorům CYP2D6 patří paroxetin, fluoxetin či bupropion), které urologičtí pacienti také často užívají. Expozici a účinnost urologických léčiv umějí ovlivnit i středně silné inhibitory – například verapamil, diltiazem, doxycyklin, flukonazol, ciprofloxacin, amiodaron, darifenacin či mirabegron.

Silným substrátem pro CYP3A4 jsou i léky využívané při léčbě hyperaktivního močového měchýře (OAB), jako jsou propiverin, solifenacin, fesoterodin či mirabegron a darifenacin (zajímavé je, že poslední dvě uvedené účinné látky jsou současně poměrně silnými inhibitory systému CYP2D6). U darifenacinu je tak podávání s inhibitory CYP3A4 kontraindikováno (jeho expozice při interakci s nimi vzrůstá až na 430 %) a u ostatních je on-label postupem v zodpovědnosti lékaře příslušné snížení dávky. U solifenacinu je například podání kontraindikováno, pokud by měl být tento lék podáván spolu se silnými inhibitory systému CYP3A4 osobám se závažným postižením ledvin (ClCr < 30 ml/min) a středně závažným snížením jejich funkce (Childovo-Pughovo skóre 7–9). U ostatních nemocných je nutno při současném podávání se silnými inhibitory systému CYP3A4 snížit obvyklou dávku 10 mg na 5 mg denně, jelikož hrozí prohloubení anticholinergického účinku. Tyto znalosti a lege artis úprava léčby na jejich základě jsou pro lékaře kritické, a to pochopitelně i nyní – před zavedením pacientského lékového záznamu.

Silnými substráty pro CYP3A4 jsou i některá léčiva používaná při léčbě erektilní dysfunkce (ED) – avanafil, sildenafil, vardenafil. Zvýšení expozice při kombinaci s inhibitory CYP3A4 či CYP2D6 stoupá u některých z nich až do závratných výšin (900 % u sildenafilu či vardenafilu a až 1300 % u avanafilu). Hodnocení interakcí navíc většinou probíhají na zdravých osobách a tak není vzácností, že u reálných pacientů užívajících současně více léčiv pak dochází při nevhodných kombinacích k až dramatickým situacím. Ostatně ty se objevily i v testech se zdravými dobrovolníky, kdy u 6 z 12 subjektů bylo nutno po podání kombinace vardenafilu s ritonavirem přikročit k emergentní aspiraci kavernózních těles. Těmto pacientům samozřejmě hrozí riziko hypotenze a priapismu nejen na základě preskripce urologa – pokud pacient nesdělí jinému lékaři, že „občas bere Viagru“, může dojít újmy na základě nového předepsání i jinak poměrně neškodného léku (například itrakonazolu). Samozřejmě může dojít také ke snížení plazmatické koncentrace (o 50–90 %) i účinnosti těchto léků, jsou-li naopak podávány se silnými nebo středně silnými induktory CYP3A4 (rifampicin, karbamazepin, fenytoin). I tyto případy by snad všeobecně dostupný pacientský lékový záznam mohl pomoci omezit.

Můžete si oddechnout

Většinu lékových interakcí urolog (ani uroložka) ve své ordinaci (ani čekárně) neuvidí – pacient je povětšinou utrpí doma či jinde mimo zdravotnické zařízení. Nicméně se stoupající spotřebou léků určených k terapii benigní hyperplazie prostaty, hyperaktivního močového měchýře a erektilní dysfunkce, jakož i antibiotik, chemoterapeutik, antineoplastik, i s doposud marnými snahami o snížení polypragmazie (a polymorbidity) k takovým případům bude docházet stále častěji. I proto si těchto hrozeb musejí být lékaři vědomi a nepodceňovat je (zvláště když se aktuálně v ČR spotřebovává dvojnásobné množství léků než například v Nizozemsku). Navíc enzymatické metabolické systémy těla ovlivňují – kromě obecně známé třezalky tečkované a citrusových plodů a šťáv – i jiné běžné potraviny. Také o tom by měl lékař svého pacienta „úplně a správně“ informovat. Nebo doufat, že bude mít méně erudovaného právního zástupce než zdravotnické zařízení.

(red)

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne