Kongres EAU.21 – novinky o měchýři, prostatě i kalkulátorech rizika

Ru Huang z Aschaffenburgu (Německo) shrnul svůj poster (P0031) takto: „Mirabegron inhibuje kontrakce neurogenních a alfa-1 receptorů v hladké svalovině prostaty v podobném farmakologickém schématu jako alfa-1 blokátory, pravděpodobně díky přímé antagonizaci alfa-1 adrenergních receptorů. Dochází k tomu však při jeho plazmatických koncentracích 50–100× vyšších, než se dosahuje při běžně používaném dávkování této látky.“

Antonio Nacchia z Prata Sannita v Itálii ve svém posteru (P0033) shrnul analýzu dat z reálné praxe o pohlavních nežádoucích účincích (z databáze EudraVigilance) finasteridu a dutasteridu – u finasteridu bylo zaznamenáno vyšší riziko poruch ejakulace (RR > 8), erektilní dysfunkce (RR > 5) a poklesu libida (RR > 5). Lékaři by tak měli být při předepisování inhibitorů 5-alfa reduktázy (5ARI) obezřetní, především pak u starších pacientů.  

Vasileios Sakalis z Nea Moudania v Řecku při prezentaci svého posteru (P0035) pohovořil o metaanalýze účinku urologických a neurologických léčiv na morfometrické parametry prostaty – zdá se, že inhibitory fosfodiesterázy 5 ani fytoterapeutika je nijak nemodifikují, zatímco inhibitory 5-alfa reduktázy (5ARI) silně redukují TPV a PSA (u dutasteridu k tomu dochází dříve, již v 1. měsíci) a maximální změna nastává po 12 měsících (a poté již zůstává setrvalá). Oproti placebu snižuje TPV atorvastatin (–11,7 % vs. +2,5 %) a tamsulosin zlepšuje perfuzi, jiný efekt není zaznamenáván. Pro anticholinergika prozatím nejsou k dispozici robustní data. Suplementace testosteronem zvyšuje TPV i PSA (přičemž současné podávání dutasteridu efekt androgenní stimulace reverzuje).

Další Řek – Stavros Gravas z Larissy – prezentoval v posteru (P0036) nový kalkulátor rizika k predikci změn skóre IPSS a rizika operace pro AUR/BPO u pacientů s benigní hyperplazií prostaty se středně závažnými až těžkými symptomy a rizikem progrese onemocnění (léčených placebem, dutasteridem, tamsulosinem nebo kombinační léčbou). Při jeho tvorbě byly mezinárodním týmem využity postupy prediktivní analytiky na velkých klinických kohortách – tento model může napomoci při vedení léčby u mužů s příznaky dolních močových cest (LUTS) různého stupně rizika. Díky vizualizaci rizik jednice a jejich potenciální modifikace zvolenou léčbou (aktivní či placebovou) mohou terapeuti činit mnohem personalizovanější rozhodnutí na podkladě zahrnutých dat.

Z Itálie virtuálně prezentoval ve svém posteru (P0037) analýzu dat z reálné praxe o nežádoucích účincích alfa-blokátorů (z databáze EudraVigilance) Cosimo De Nunzio, působící v římské Sant‘Andrea Hospital: silodosin v ní vykázal 18,5× vyšší riziko poruch ejakulace než alfuzosin, zatímco riziko ortostatické hypotenze je u něj 2× nižší. Alfuzosin je tak bezpečnější, co se týká potenciálních poruch ejakulace, zatímco silodosin a tamsulosin s ohledem na možnou ortostatickou hypotenzi.

Ranan Dasgupta z Londýna sdílel poster (P0038) se shrnutím průzkumu vývoje výskytu a léčby benigní hyperplazií prostaty (BPH) ve Velké Británii. Incidence LUTS (zachycená v praxích primární a sekundární péče) během 5 let provádění průzkumu rostla a zjistilo se, že z 18 449 mužů, kteří během studie absolvovali TURP, bylo do 30 dní opětovně hospitalizováno 9,7 % a 40 % hlásilo komplikace po zákroku, což je více, než autoři očekávali. Medikace byla po výkonu ponechána u 38 % operovaných.

S dalšími čerstvými objevy a poznatky Vás rádi seznámíme v dalších vydání našeho newsletteru Urologum.cz

 (red)