Klasifikace kožních manifestací asociovaných s onemocněním COVID-19

I dermatologové spolu s dalšími zdravotníky během pandemie COVID-19 s neutuchající vervou pečovali o své pacienty, poskytovali jim relevantní informace, podporu i terapii, a to bez ohledu na okolnosti (a nadále v tom pokračují). A byť se dermatologické projevy působení koronaviru nového typu v lidském organismu nemusí zdát úplně nejpodstatnějšími, mnohým odborníkům mohly přidělat problémy přímo či nepřímo (jako například lékařům v Thajsku, kteří publikovali o nebezpečí způsobeném možnou záměnou vyrážky vyvolané virem SARS-CoV-2 za projevy horečky dengue – Joob B, Wiwanitkit V, J Am Acad Dermatol 2020). A ani další dermatologické obtíže osob postižených virózou COVID-19 nemusejí být právě banální.

Itálie, Španělsko, USA…

Jedna z prvních publikací o kožních manifestacích u pacientů s COVID-19 pochází z Itálie – země postižené novou pandemií hned v úvodu velmi silně. Autoři Recalcati S et al. (J Eur Acad Dermatol Venereol 2020) hlásili takové léze u 20,4 % z 88 hospitalizovaných nemocných (14 osob s erytematózní vyrážkou, 3 s urtikárií a 1 s puchýřky neštovicového typu) a neviděli zásadní rozdíl oproti reakcím doprovázejícím jiné virové infekce. Následně tedy bylo nutné provést charakterizaci kutánních manifestací asociovaných s nákazou virem SARS-CoV-2. Tohoto úkolu se chopili španělští výzkumníci, kteří prezentovali 429 takových případů (Casas CG et al., Br J Dermatol 2020), u nichž zaznamenali makulopapulární vyrážky (47 %), kopřivkovitý výsev (19 %), oznobeniny na prstech nohou (19 %), vezikulární léze (9 %), ale i livedo reticularis s nekrózami (19 %). Američtí dermatologové ve své publikaci (Daneshgaran G et al., Am J Clin Dermatol 2020) uvádějí, že vezikulární exantém je možné využít při iniciální diagnostice nemoci COVID-19, akrální léze pro epidemiologické účely a vaskulární formu vyrážky jako prognostický marker těžké formy onemocnění. Pět charakteristických typů kožních projevů při onemocnění COVID-19 zmiňují i Tan SW et al. (JAAD Int 2021). A zdá se, že co se týká kožních manifestací, svou roli by mohla sehrávat i genetika (nebo možná také geografická lokalita ale i případná chyba detekce) – Čína a Indie totiž hlásí mnohem nižší prevalenci (0,2–7,25 %) kožních projevů při tomto koronaviru než Itálie (20,4 %) – viz Guan W et al., N Engl J Med 2020; Pangti R et al., Clin Exp Dermatol 2021; Recalcati S, J Eur Acad Dermatol Venereol 2020. Ovšem rasové rozdíly asi ve hře přeci jen budou – ve své analýze (n = 318), publikované v J Am Acad Dermatol 2020, totiž Freeman EE et al. zaznamenali mnohem vyšší počet případů oznobeninových a akrálních lézí u bělošských obyvatel USA (89 %) než u Afroameričanů (0,2 %), přičemž v Asii byl zaznamenán jen 1 takový případ, což by mohlo být spojeno s polymorfismem IFIH1.

Vakcinace vyřeší vše?

Zatímco v roce 2020 se výzkumníci zaměřovali především na kožní manifestace při onemocnění COVID-19, rok 2021 patří již i studiu těchto projevů po očkování proti této nemoci, které se (i dle zdroje Blumenthal JG et al., N Engl J Med 2021, hodnotícího očkování látkou Moderna) objevují jako okamžité manifestace v místě vpichu (84 %) nebo opožděné místní reakce (0,8 % po první dávce a 0,2 % po druhé). Autoři McMahon DE et al. (J Am Acad Dermatol 2021) ve své analýze 414 případů reakcí po očkování látkou firem Moderna a Pfizer mimo jiné konstatují, že reakce po vakcinaci připomínají symptomy nemoci COVID-19 a že se výjimečně mohou objevit i kožní projevy typu lézí herpes simplex i zoster a pityriasis rosea. U tří zdravotníků byly též po vakcinaci mRNA očkovací látkou společnosti Moderna zaznamenány akrální léze připomínající příznaky COVID-19 s perivaskulární lymfocytární infiltrací a vaskulárním poškozením (Revilla-Nebreda D et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021).

Autorka sdělení apeluje na účastníky kongresu, aby u nemocných s COVID-19 nadále sledovali a hlásili polymorfní kožní manifestace, ať již vznikající přímým vlivem působení viru, z důvodu hyperkoagulability, interakcí s genetickými vlivy, hyperaktivitou imunitního systému pacienta či po komedikaci. A samozřejmě také reakce po vakcinaci.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které během virtuálního kongresu EADV 2021 přednesla:
Mónica Roncero-Riesco, MD, PhD
Dermatología Médicoquirúrgica y Venereología, Complejo Asistencial Universitario de Salamanca, Španělsko