Zdraví na talíři? Jak „keto-like“ dieta ovlivňuje KV riziko?

„Pokud je nám známo, naše studie je jednou z prvních, která zkoumala souvislost mezi tímto typem dietního režimu a kardiovaskulárními výsledky,“ uvedla I. Iatan s tím, že již některé předchozí práce poukázaly na fakt, že právě „low-carbohydrate, high-fat“ (LCHF) diety mohou vést ke zvýšeným hodnotám LDL-cholesterolu, který je hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy. „Takto vzniklou hypercholesterolemii bychom rozhodně neměli považovat za benigní,“ dodala. Pro tuto observační studii byla LCHF dieta definována příjmem maximálně 25 % celkové denní energie ze sacharidů a nejméně 45 % z tuků, takže ji lze označit za „keto-like“ dietu. V případě striktní ketogenní diety je totiž doporučeno omezit obsah konzumovaných sacharidů na 10 % a navýšit obsah konzumovaných tuků na 60–80 %.

Zdraví na talíři? Co odhalila studie o „keto-like“ dietě?

Výzkumný tým pod vedením I. Iatan analyzoval data z UK Biobank, rozsáhlé prospektivní databáze se zdravotními údaji od více než půl milionu lidí žijících ve Velké Británii, kteří byli sledováni po dobu nejméně 10 let. Při zápisu vyplnilo 70 684 účastníků jednorázový dotazník zaměřený na stravování v průběhu 24 hodin a zároveň podstoupili vyšetření hladiny cholesterolu. Nakonec bylo identifikováno 305 osob, jejichž odpovědi v dotazníku ukázaly, že dodržují dietu s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem tuků. Podle věku a pohlaví pak byli porovnáni s 1 220 jedinci, kteří uvedli, že se stravují standardně, tedy že mají vyváženější stravovací návyky. Zhruba tři čtvrtiny sledovaného souboru tvořily ženy a průměrný věk činil 54 let, přičemž ve skupině s LCHF dietou byla zaznamenána vyšší průměrná hodnota BMI (27,7 vs. 26,7 kg/m²) a vyšší výskyt diabetu (4,9 vs. 1,7 %).

Primárním cílem studie bylo zjistit dopad tohoto dietního režimu na hladiny lipidů v séru. Z výsledků vyplynulo, že po průměrně 11,8 letech sledování měli jedinci dodržující „keto-like“ dietu ve srovnání s kontrolní skupinou statisticky významně vyšší hodnoty LDL-cholesterolu (3,8 vs. 3,64 mmol/l; p = 0,004) i apolipoproteinu B (1,09 vs. 1,04 g/l; p < 0,001). Sekundárním cílem pak bylo určit incidenci kardiovaskulárních příhod, zahrnujících anginu pectoris, infarkt myokardu, ischemickou chorobu srdeční, ischemickou CMP, onemocnění periferních tepen nebo revaskularizaci koronárních tepen či karotid. Ukázalo se, že nejméně jedna z těchto příhod se nově vyskytla u 9,8 % účastníků ve skupině s LCHF dietou oproti 4,3 % ve skupině se standardním stravováním. Po adjustaci na další rizikové faktory, jako jsou diabetes, hypertenze, obezita a kouření, bylo zjištěno, že jedinci, konzumující „keto-like“ stravu, mají více než dvojnásobné riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací (HR 2,18; p < 0,001).

Pro koho může být „keto-like“ dieta riziková?

Jak pro Medscape Cardiology uvedl spoluautor studie doc. Liam Brunham, MD, PhD, z University of British Columbia, závěry studie mohou být poměrně znepokojivé, neboť uvedený typ diety je stále populárnější a dodržuje ho mnoho lidí včetně diabetiků, kteří by tak pravděpodobně měli být pečlivěji sledováni. „Některým pacientům s diabetem může LCHF dieta pomoci snížit glykemii a někdo při ní může zhubnout. Naše data ale naznačují, že existuje podskupina těch, kdo mají při tomto dietním režimu opravdu vysoké koncentrace LDL-cholesterolu i apolipoproteinu B a kteří jsou také v nejvyšším riziku vzniku kardiovaskulární příhody,“ komentoval s tím, že celkově byla u jedinců s „keto-like“ dietou průměrná hodnota LDL-cholesterolu zvýšena jen mírně, nicméně vysoké hladiny nad 5 mmol/l byly v této skupině pozorovány dvojnásobně častěji oproti skupině kontrolní (10 % vs. 5 %), což znamenalo šestinásobné zvýšení rizika kardiovaskulárního onemocnění (p < 0,001). „Máme tedy co do činění se subpopulací pacientů, kteří jsou v reakci na LCHF dietu náchylní k exacerbaci hypercholesterolemie,“ zdůraznil. Proto je podle něj důležité, aby si lidé, kteří se rozhodnou pro „keto-like“ dietu nebo o ní uvažují, nechali pravidelně monitorovat hladinu cholesterolu a snažili se řešit další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou diabetes, hypertenze, kouření a nízká nebo vůbec žádná fyzická aktivita.

Omezení a interindividuální rozdíly

Závěry studie také naznačují, že ne každý reaguje na LCHF dietu stejně a že existují interindividuální rozdíly, jejichž původ zatím není zcela jasný. „Obecně mají hladiny cholesterolu při této dietě tendenci stoupat, ale u některých lidí mohou zůstat stejné nebo dokonce klesat v závislosti na několika základních faktorech. Jedním z našich dalších kroků proto bude pokusit se identifikovat specifické vlastnosti nebo genetické markery, které by mohly pomoci predikovat, jak bude ten který člověk na daný typ stravy reagovat,“ poznamenala I. Iatan.

Omezení studie však podle ní spočívá v tom, že účastníci poskytli informace o stravovacích návycích pouze v jednom okamžiku, což je třeba vzít v úvahu při interpretaci výsledků. Kromě toho mohou být pacientské informace (self-reporting) o konzumaci potravin nepřesné, ačkoli, jak I. Iatan uvedla, byly použitý dotazník a odpovědi rozsáhle ověřeny. „Vzhledem k tomu, že šlo o studii observační, můžeme prokázat pouze souvislost mezi stravou a zvýšeným rizikem závažných kardiovaskulárních příhod, nikoli kauzální vztah. Naše zjištění si ale nepochybně zaslouží další výzkum v prospektivních randomizovaných studiích, zvláště když vezmeme v potaz skutečnost, že přibližně jeden z pěti Američanů přiznává, že konzumuje ‚keto-like‘ nebo plnou ketogenní stravu,“ konstatovala. L. Brunham také připomněl, že obě sledované skupiny se lišily v charakteristikách, jako jsou BMI, obezita a diabetes, což potenciálně mohlo zkreslit výsledky, protože jejich rizikový profil nebyl stejný.

Závěry pro klinickou praxi

V komentáři pro Medscape Cardiology poukázal prof. Steven Nissen, MD, z Cleveland Clinic v americkém Ohiu na to, že zvýšení LDL-cholesterolu bylo ve skupině s „keto-like“ dietou relativně malé, přičemž podotknul, že by samo o sobě určitě nestačilo ke zdvojnásobení kardiovaskulárního rizika. „Na základě výsledků této observační studie, která generuje hypotézu, ale neodpovídá na otázku, zda je ketogenní strava škodlivá, nemůžeme rozhodovat o tom, jaký typ diety našim pacientům doporučit, protože nemáme jasno o mnoha nuancích,“ konstatoval a dodal: „Jsem otevřen možnosti, že zejména z krátkodobého hlediska může ‚keto-like‘ dieta pomoci některým jedincům zhubnout, ale obecně ji nedoporučuji. Pacientům spíše radím, aby preferovali středomořskou dietu, u které bylo v randomizované studii PREDIMED prokázáno, že snižuje výskyt kardiovaskulárních příhod.“ To pro Medical News Today potvrdila i doc. Dana Hunnes, PhD, z UCLA Fielding School of Public Health v Los Angeles (USA): „Bylo by lepší, kdybychom – pokud jde o kardiovaskulární choroby a další chronické stavy – zkusili jíst podobně jako ti, kteří žijí ve Středomoří nebo v tzv. modrých zónách, neboť jejich strava zahrnuje především potraviny rostlinného původu. Už nějaký čas tvrdím, že naše těla nejsou určena k tomu, abychom konzumovali ketony, a už vůbec ne dlouhodobě. Ketogenní dieta má vysoký obsah nasycených tuků, obvykle z živočišných produktů, a nízký obsah sacharidů i vlákniny, což může zvýšit nejen hladinu cholesterolu, ale potenciálně negativně ovlivnit i mikrobiom, rozvoj zánětu nebo stresu,“ dodala.

(red)