Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Adherence k léčbě roztroušené sklerózy – co ji ovlivňuje?
Adherence pacienta k léčbě není totéž, co pasivnější compliance. Zahrnuje totiž i proaktivní zodpovědný přístup nemocného k nastavenému terapeutickému režimu a dobrá adherence v případě roztroušené sklerózy umožňuje dlouhodobě zachovat kvalitu jeho života a prodloužit i jeho přežití. Tyto aspekty zkoumala validovanými nástroji italská studie publikovaná v Journal of Personalized Medicine. Přinesla zajímavá zjištění.
Roztroušená skleróza (MS) je charakterizována širokou paletou příznaků, včetně únavy, emočních a kognitivních poruch a bolesti, které mohou velmi významně negativně ovlivňovat kvalitu života pacientů (QoL). Dřívější výzkumy prokázaly, že psychosociální faktory, jako je schopnost vyrovnat se s diagnózou, naladění mysli a podpora okolí, mají na QoL mnohem větší vliv než poškození nervové soustavy, způsobené samotným onemocněním.
Kromě vhodně zvolené léčby je stejně klíčovým faktorem také adherence k ní. Adherenci lze definovat jako proaktivní zodpovědný přístup pacienta k nastavenému terapeutickému režimu. Zatímco compliance spíše vystihuje pasivní „poslouchání, toho, jak se něco má dělat“ a staví pacienta do podřazené pozice ošetřujícímu lékaři, adherence z něj dělá partnera při rozhodování. Pouze při dobré adherenci k terapii si mohou nemocní s MS dlouhodobě zachovat kvalitu života a lze prodloužit přežití. Pokud pacient k nastavené léčbě dostatečně neadheruje, vede to k častějším relapsům choroby a hospitalizacím. A faktem je, že vynechání alespoň jedné dávky léčby modifikující chorobu (DMT) přiznávají tři čtvrtiny osob s MS.
Vědecké ověření předchozích slov
Cílem italské studie, publikované v Journal of Personalized Medicine, bylo identifikovat psychologické, sociální a klinické faktory, které ovlivňují adherenci pacientů s MS k jejich léčbě, a popřípadě definovat potenciální cesty jejího zlepšení. Celkem bylo z on-line skupin, stránek Facebooku, různých fór a komunit lidí s MS náhodně vybráno 237 pacientů. Ti byli požádáni o vyplnění dotazníku zaměřeného na jejich věk, pohlaví, vzdělání a klinickou anamnézu. Dotazník obsahoval několik validovaných klinických měření, například Patient Health Engagement, hodnotící angažovanost pacienta v léčbě, Modified Social Support Survey, zjišťující vnímání sociální podpory, které se mu dostává, nebo Morisky Green Levine Scale, zaměřené na jeho chování při užívání medikace. Pacienti byli dále tázáni na kvalitu jejich života související se zdravotním stavem; z toho byla odvozena skóre toho, jak vnímají svoje fyzické a mentální zdraví. Také zde byly otázky týkající se zainteresovanosti jejich ošetřujícího lékaře v managementu léčby jejich choroby.
Většina subjektů zařazených do studie byly ženy (73 %) průměrného věku 45 let. Více než tři čtvrtiny subjektů završily minimálně středoškolské vzdělání a přes 60 % bylo zaměstnaných. Nejčastější formou MS byla relaps-remitentní, přičemž většina pacientů v posledním roce neprodělala relaps choroby.
Zajímejte se o pacienty!
Výsledky ukázaly, že prodělaný relaps v posledním roce zvýšil adherenci k současné terapii 2,37×. Podle autorů studie je to dáno větší pozorností ke zdravotnímu stavu pacientů, vyvolanou nedávno prodělanou bolestivou a stresující epizodou. Také bylo zjištěno, že s narůstajícím body mass indexem (BMI), indikátorem přítomnosti tělesného tuku, se pravděpodobnost dobré adherence k léčbě snižovala. A protože je adherence spojena s motivací jedince, vysvětlením by mohlo být to, že vyšší BMI je známkou nižší sebedůvěry či deprese, které nakonec vedou k horší adherenci. Tuto hypotézu je potřeba ověřit v dalších studiích, nicméně mohla by znamenat, že intervence zaměřené na nadváhu by mohly vést k lepší adherenci pacientů s MS k jejich nastavenému terapeutickému režimu.
Ti nemocní, kteří vnímali svoje mentální zdraví pozitivněji, se významně pravděpodobněji (téměř šestkrát více) aktivně zapojovali do své léčby, k čemuž přispíval mimo jiné také život v dlouhodobém partnerském vztahu. K pozitivnímu vnímání fyzického zdraví významně pozitivně přispíval status zaměstnanosti, zatímco opačně působil vyšší věk a diagnóza progresivní formy MS.
Tato zjištění by mohla přispět k lepšímu managementu léčby pacientů s MS a jejich lepší adherenci k nastavené léčbě prostřednictvím behaviorálních intervencí, které by braly v úvahu psychologická a sociodemografická specifika jednotlivých nemocných. Výsledky znovu potvrzují již známou důležitost zvyšování zájmu a zapojení pacientů do jejich léčby, které zlepšují adherenci a pomáhají jim s lepším vyrovnáním se s velmi náročným chronickým onemocněním, jako je MS.
(red)
Zdroj:
- Buja A, Graffigna G, Mafrici SF, et al. Adherence to therapy, physical and mental quality of life in patients with multiple sclerosis. J Pers Med 2021;11:672. MDPI AG. Retrieved from http://dx.doi.org/10.3390/jpm11070672