Přejít k hlavnímu obsahu

Vysoce efektivní léčba nyní hrazena i pacientům v časné fázi onemocnění

Při příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy, který letos připadl na 30. května, proběhla již tradiční tisková konference nabitá novinkami z oboru. Přinesla mimo jiné výbornou zprávu o nově zavedené úhradě pro některé léčivé přípravky, které mohly být dříve podávány až v pozdějších fázích nemoci. Nyní netřeba čekat, a pokud je pacient k vysoce efektivní léčbě vhodný, mohou ji lékaři předepsat ihned. Dále byla prezentována aktualizovaná data z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS. Ten již v současnosti obsahuje údaje o více než 19 000 osobách sledovaných v České republice. Zaměřuje se zejména na bezpečnost a účinnost léčby, ale sbírá i další parametry.

Nově zavedenou úhradu vysoce efektivní léčby v časnějších stadiích roztroušené sklerózy (MS) umožnil jak pokles ceny léčivých přípravků, tak i větší ochota pojišťoven za ně platit. K tomu přispěla mimo jiné data z reálné klinické praxe, která jasně ukázala klinický benefit časného podání vysoce efektivní léčby (HET), ale i z toho vyplývající ekonomický benefit. Z dlouhodobého hlediska se totiž do vysoce efektivní léčby vyplatí investovat již časně, protože tato léčba vede k významnému oddálení progrese disability nemocných, kteří tak můžou být déle účastni na ekonomice státu.

„To, že můžeme našim pacientům rovnou podat nejúčinnější léky, na něž dříve čekali, dokud se jim nemoc dostatečně nezhorší, je pro nás velký průlom. Tzv. vysoce efektivní léčba dramaticky mění prognózu pacienta, umí o celé roky odsunout nástup invalidity, která se s nemocí pojí. Dokazují to zahraniční studie,“ říká neuroložka z pražského centra při VFN prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc., a zároveň odhaduje, že v jejich centru, které je největší v České republice, zahájí v budoucnosti vysoce efektivní léčbu u poloviny nově diagnostikovaných pacientů.

Podobné odhady má i doc. MUDr. Dana Horáková, Ph.D., neuroložka a odborná garantka registru ReMuS, která vysvětluje: „Ročně v České republice přibude 700 až 800 lidí s roztroušenou sklerózou – podle našich odhadů by novou léčbu mohlo dostat 50–70 % z nich.“ Jak se vývoj nově diagnostikovaných, ale i stávajících pacientů bude vyvíjet, sleduje registr již dlouhodobě.

Stres, COVID i očkování mohou být spouštěčem atak

Neurologové aktuálně vnímají, jak vysoká míra stresu přispívá k atakám a ke zhoršení nemoci. „Prožili jsme covidovou pandemii, na kterou navázala válka na Ukrajině, a čekáme zhoršení ekonomické situace – to vše jsou velké stresory, které naši pacienti silně prožívají a bohužel mohou zapříčinit ataku,“ uvádí D. Horáková. A jak připomíná E. Havrdová, roztroušená skleróza se s depresemi pojí. „Imunitní systém, který způsobuje zánět v mozku, blokuje serotoninové cesty, které mají vliv na duševní pohodu,“ říká E. Havrdová. Silný stres může dokonce stát za spuštěním nemoci.

Jak se situace promítne do stavu pacientů, počtu atak, nutných hospitalizací a dalších aspektů, které se s nemocí pojí, bude podle ředitele registru ReMuS Ing. Jiřího Drahoty i letos zaznamenávat patnáct center vysoce specializované péče, kde se pacienti léčí. „ReMuS patří v mezinárodním srovnání ke špičce, jeho data slouží v mnoha výzkumných projektech, pomáhá nám zmapovat nemoc jako takovou. Díky němu můžeme v čase posuzovat nejen účinnost podávaných léků, ale i jejich bezpečnost, sledovat demografická i klinická data z reálné praxe. Takto ucelené informace jinde neexistují,“ říká J. Drahota. Jako příklad uvádí sledování vlivu COVID-19 na pacienty s roztroušenou sklerózou stejně jako vlivu očkování.

V registru bylo sledováno 1 600 pacientů, kteří dosud neměli COVID-19, a to po dobu tří měsíců po očkování. Ataka byla zaznamenána přibližně u 5 % z nich. Ve srovnání s dobou před očkováním to u stejných pacientů znamenalo nárůst o cca 1,5 %. Z dalších 469 pacientů, kteří hned zpočátku pandemie, v době nedostupnosti očkování, onemocněli COVID-19, prodělalo ataku do tří měsíců od infekce cca 7 % z nich. Stále proto platí, že neurologové očkování obecně spíše doporučují, a to i posilovací dávkou. K pacientům je nicméně třeba přistupovat individuálně. „Covidová infekce je pro naše pacienty nežádoucí, může spustit ataky, zhoršit průběh nemoci, navíc vzhledem k mutacím nemůžeme věřit tomu, že zde už budou jen mírnější varianty. Je třeba pamatovat na to, že lidé s roztroušenou sklerózou berou léky potlačující imunitu, a tak mohou být k nákaze náchylnější,“ dodává D. Horáková.

Jak připomíná J. Drahota, registr ReMuS poskytuje podklady pro další studie, jako je například zkoumání vlivu léčby roztroušené sklerózy na těhotné a kojící ženy. V registru jsou vedeni jak pacienti léčení biologickou léčbou, tak ti, kteří ji nemají. Průměrný věk začátku onemocnění je podle registru 32,4 roku, dvanáct pacientů je mladších 15 let. Loni porodilo 195 žen s roztroušenou sklerózou. Přes 68 % všech pacientů s tímto onemocněním pracuje na plný nebo částečný úvazek.

(red)

Zdroj:

  1. Tisková konference Nadačního fondu IMPULS k registru ReMuS. Tisková zpráva dostupná na https://nfimpuls.cz/index.php/o-nf-impuls/archiv-zprav/471-lide-s-roztrousenou-sklerozou-se-dostanou-rychle-k-nove-lecbe
Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne