Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Jak pacienti ve střední Evropě vnímají kontrolu astmatu?
Jak se liší vnímání astmatu u pacientů v jednotlivých zemích střední Evropy a jak moc se rozchází jejich pohled na kontrolu onemocnění s tím, co říkají objektivní parametry kompenzace? Odpovědi na tyto a další otázky přinesl dotazníkový průzkum společnosti IMS Health.
Dotazníkový průzkum společnosti IMS Health nazvaný ASCERTAIN měl za cíl zmapovat vnímání nemoci a úroveň její kontroly u astmatiků v pěti středoevropských zemích – v Rakousku, České republice, Maďarsku, Slovensku a Slovinsku. Snažil se též odpovědět na otázku, jaké změny v životě nemocných si astma vynutilo, s tím, že výsledky z jednotlivých zemí byly vzájemně porovnány.
Průzkum probíhal v květnu až červnu 2016 a bylo do něj zahrnuto celkem 910 osob nad 18 let s lehkým až středně těžkým astmatem (AUT 207, CZ 202, HUN 200, SK 198, SLO 103), s vyloučením těžkých astmatiků s pravidelnou systémovou kortikoterapií. Průzkum byl proveden metodikou „face to face“ nebo „on line“ a přinesl tyto hlavní výsledky.
Jak často a jakým způsobem hodnotí nemocní míru kontroly nad příznaky svého astmatu?
Průzkum ukázal, že většina (více než 80 % v celém regionu i v ČR) žádné pravidelné kvalifikované hodnocení neprovádí, a nemá tedy žádný náhled na tíži svého onemocnění.
Jak je vnímána a jaká je míra kontroly nad příznaky astmatu ve srovnání s kritérii GINA?
Ukázalo se, že pacienti míru kontroly nad příznaky svého astmatu výrazně nadhodnocují. Kontrolu svého astmatu považuje za plnou celkem 68,2 % pacientů (v ČR 67,7 %), dle kritérií GINA je jí ale dosahováno jen ve 30,5 %. Ve skutečnosti má tedy 69,5 % pacientů astma pod kontrolou jen částečnou či nedostatečnou.
Jak vnímají nemocní závažnost svého astmatu?
Za závažné považuje své astma celkem 35,1 % nemocných; u pacientů s dobrou kontrolou je to 19,8 %, s částečnou kontrolou 32,2 % a s nedostatečnou kontrolou 58,1 %.
Jaké dělá nemocným astma starosti?
Na otázku, zda jim dělá astma starosti, odpovědělo ANO celkem 35,6 % pacientů (v ČR 36,6 %), NE 64,4 % nemocných (v ČR 63,4 %); přitom čím menší kontrola nad astmatem, tím více starostí astma pacientům dělá.
Exacerbace, léčba kortikoidy a antibiotiky, nutné návštěvy pohotovosti, hospitalizace
V uplynulém roce nejméně jednou:
- prodělalo akutní exacerbaci 31,5 % pacientů s astmatem pod plnou či částečnou kontrolou a 56 % nemocných s kontrolou nedostatečnou;
- systémovými kortikoidy muselo být pro zhoršení astmatu léčeno v průměru 13,2 % (v ČR 21,3 %) pacientů;
- antibiotiky muselo být pro zdravotní problémy související s astmatem léčeno 29,1 % (v ČR 34,7 %) astmatiků;
- lékařskou pohotovost muselo kvůli astmatu navštívit 6,9 % (v ČR 7,9 %) pacientů;
- hospitalizováno muselo být kvůli astmatu 2,6 % (v ČR 2,0 %) nemocných;
- absentovalo ve škole/v zaměstnání z důvodu astmatu v průměru 16,7 % (v ČR 8,9 %) astmatiků; jde v průměru o 2–3 dny v měsíci, tj. 24–46 dnů/rok.
Jaké astmatické potíže nejvíce ovlivňují život pacientů?
Dotazovaní nejčastěji uváděli a jako nejobtížnější označovali dechové obtíže a kašel, méně pak hvízdání, pocit tísně na hrudi a noční probouzení.
Jaké nastávají v životě astmatiků změny vynucené astmatem a jaký je dopad příznaků astmatu na každodenní život?
Negativně je ovlivňován život ve 26–75 % životních situací u téměř 30 % osob s astmatem pod částečnou kontrolou a až u 50 % osob s kontrolou nedostatečnou – život pacientů s nedostatečnou kontrolou nad astmatem je tedy podle očekávání onemocněním ovlivněn více než život nemocných s dobrou kontrolou. Dotazovaní uvádějí nutnost vyhýbat se zakouřeným prostorám nebo je opouštět, obavy z návštěv osob s bakteriálním či virovým onemocněním, poruchy spánku a nutnost užívat výtahu místo schodů.
Jak je astmatem ovlivněn přístup astmatiků ke sportu?
Negativní ovlivnění je významné – omezení přístupu ke sportu (zejména vzhledem k obavám o bezpečnost nebo k určité lenosti ze strany učitelů a trenérů) uvádí v průměru 38,2 % nemocných (v ČR 35,6 %), v Rakousku a Slovinsku je to dokonce více než 50 %. Astmatikům to vadí zejména v souvislosti s během a horskou turistikou, ale i cyklistikou, kopanou či plaváním, přičemž velká část z nich by mohla alespoň rekreačně tyto sportovní aktivity vykonávat.
Závěrem
Lze tedy shrnout, že navzdory tomu, že se nejednalo o klasickou studii, nýbrž o průzkum trhu, jehož metodika není z vědeckého hlediska optimální, poskytly výsledky cenné srovnání pohledu nemocných na astma v jednotlivých středoevropských zemích i celém středoevropském regionu. Ukázalo se mimo jiné, že pohledy pacientů na astma a kontrolu nad astmatem i na dopad tohoto onemocnění na jejich běžný život se v jednotlivých zemích střední Evropy zásadně neliší, že pacienti míru kontroly nad příznaky svého astmatu výrazně nadhodnocují. Přitom pocit kontroly nad astmatem se výrazně liší u pacientů s plnou, částečnou a nedostatečnou kontrolou nad astmatem dle kritérií GINA. Téměř 60 % pacientů s nedostatečnou kontrolou nad astmatem považuje své astma za závažné a změny v životě vynucené astmatem považuje za významné, přičemž dopad příznaků onemocnění na každodenní život je u pacientů s nedostatečnou kontrolou nad astmatem větší než u nemocných s dobrou kontrolou.
****
Dodejme, že podle studií FOSCA 2015 a ICON 2016 bylo systémovými kortikoidy objektivně léčeno v uplynulém roce alespoň jednou (tedy mělo nekontrolované astma) 5 % astmatiků v ČR, zatímco v Evropě jako celku průměrně 40 % nemocných. Tomu částečně odpovídá i spotřeba úlevové léčby, kterou v Evropě užívalo denně 69 % pacientů, a každodenní preventivní léčby, již udává v průměru jen 52 % astmatiků. Naproti tomu v České republice každodenní preventivní antiastmatickou terapii užívá 94 % pacientů s astmatem.
Redakčně zpracováno podle sdělení, které na konferenci Světový den astmatu 2018 přednesl:
doc. MUDr. Ondřej Rybníček, Ph.D.
Pediatrická klinika Masarykovy univerzity a FN Brno; Česká iniciativa pro astma (ČIPA)