Mimořádné události hrozí i v dermatologii

Neotřelým tématem letošního kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venereology) v Paříži byla problematika mimořádných událostí v dermatologii a jejich správného managementu. I přes značnou rozmanitost kožních patologií zde nejsou urgentní situace až tak četné, určité kožní patologie však vyžadují velmi rychlý zásah. S čím se lékaři, co se týká dermatologických obtíží, setkávají na pohotovostech nejčastěji? Jde především o závažné reakce na léky, těžké infekce – přičemž bakteriální převažují nad virovými – dále alergické reakce a nebezpečná vzplanutí zánětlivých dermatóz.

11. prosinec 2018

Větší pozornost vzdělávání!

Během výuky na lékařských fakultách a v průběhu specializačního vzdělávání by měla být věnována větší pozornost edukaci v managementu běžných kožních poruch a identifikaci skutečných dermatologických mimořádných událostí. Základní péči by měli být schopni poskytnout praktičtí lékaři a všichni lékaři primární péče. Většina pacientů totiž nevyžaduje návštěvu pohotovosti, protože nejčastější akutní stavy, jako jsou například poštípání hmyzem či kopřivka, mohou být diagnostikovány a včas zaléčeny praktickým lékařem. Důležitá je ale problematika některých závažných kožních stavů a jejich rychlá a správná terapie. Zvláštní pozornost je nutno věnovat bakteriálním infekcím, kdy téměř každý případ může přerůst v akutní a závažnou formu.

Závažné kožní nežádoucí účinky, které je třeba od sebe správně odlišit:

Erythema multiforme
Akutní, často se opakující kožní onemocnění s náhlým vznikem (do 24 hodin), vesměs u mladých dospělých. Léčba spočívá v lokálním ošetření postižené kůže a oftalmologické a protialergické terapii. Ve vážných případech zahrnuje systémové kortikoidy nebo pulsní terapii. Užívání imunosupresiv (p.o. kortikoidy) bývá spojeno s častějším a déletrvajícím výskytem erythema multiforme.
Stevensův-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza
Vzácná akutní onemocnění, častější u žen, potenciálně fatální, v 95 % jde o nežádoucí reakce na léky. K rizikovým faktorům patří pomalý acetylační genotyp, imunosuprese (HIV, lymfom), souběžné podávání radioterapie a antikonvulzivní léčby (nejčastěji u zhoubných novotvarů mozku).
K lékům nejčastěji spojeným s výskytem Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy patří alopurinol, aminopenicilin, amithiozon, antiretrovirotika, barbituráty, karbamazepin, cefalosporiny, checkpoint inhibitory, chlormezanon, fenytoin, lamotrigin (riziko může vzrůst při současném podávání s kyselinou valproovou), fenylbutazon, piroxikam, chinolon, sulfonamidová antibiotika a sulfasalazin. Náročná terapie předpokládá vysazení všech léků, které mohou být příčinou onemocnění.
Syndrom DRESS (Drug Reaction with Eosinophilia and Systemic Symptom)
Relativně vzácná, často velmi těžká nežádoucí reakce na podaná léčiva, která může dotyčného ohrozit na životě. Obvykle se vyskytuje v souvislosti s užívanými léčivy ze skupiny antikonvulziv, antimikrobiálních látek, antiretrovirotik, antidepresiv, antihypertenziv či nesteroidních antirevmatik. Léčba v první linii spočívá v perorální nebo intravenózní terapii kortikoidy.

Realita je dnes taková, že praktičtí lékaři i další specialisté v primární péči často věří, že onemocnění kůže nejsou život ohrožující, a tudíž pro ně nejsou příliš relevantní. Cítí se však být dostatečně kompetentní k předepisování řady přípravků určených k terapii kožních onemocnění, které mohou spíše než k léčbě vést k iatrogenezi. Role dermatologa na urgentních odděleních je proto velmi důležitá.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 27. kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venereology) v Paříži přednesla:
prof. Marcia Ramos‐e‐Silva, MD, PhD.
Hospital Universitário Clementino Fraga Filho, Faculdade de Medicina, Universidade Federal do Rio de Janeiro, Brazílie

Reklamní sdělení