Dočkáme se nového využití beta-blokátorů?

Beta-blokátory představují zcela nepostradatelnou farmakologickou skupinu. Použití těchto látek je tradičně spojeno s jejich antihypertenzními a kardioprotektivními vlastnostmi. Podle novějších zjištění opírajících se o experimentální práce i výsledky humánních studiích se nicméně ukazuje, že by beta-blokátory mohly mít určitý vliv také na nociceptivní dráhu a s ní spojený přenos bolesti. Recentní práce britských autorů, uveřejněná v časopise Arthritis Care & Research, potvrdila, že podání beta-blokátorů vede u hypertoniků se symptomatickou osteoartrózou nejen ke snížení bolesti, ale také redukci spotřeby opiátů.

Vědecký tým pod vedením Any M. Valdesové a kol. využil data ze studie GOAL (Genetics of Osteoarthritis and Lifestyle study), která umožnila porovnat míru bolesti velkých kloubů mezi nemocnými, jež užívali adrenergní blokátory s těmi, kteří dostávali jinou antihypertenzní medikaci. Do analýzy byly zařazeny informace od celkem 873 osob se symptomatickou osteoartrózou (OA) kolene anebo kyčle a současně komorbiditou vysokého krevního tlaku. Bolest kloubů byla hodnocena na základě WOMAC skóre (Western Ontario and McMaster Universities Arthritis), inkluzním kritériem bylo rovněž užívání minimálně jednoho antihypertenziva. Jako práh pro alespoň střední bolest kloubů bylo hodnoceno skóre WOMAC 75. Analýza byla zpřesněna na základě věku, pohlaví, BMI, OA kolene nebo kyčle, endoprotézy kloubu v anamnéze, úzkosti a deprese.

Beta-blokátory by mohly snížit spotřebu opiátů

Ukázalo se, že použití beta-blokátorů bylo spojeno s nižšími hodnotami WOMAC a sníženou prevalencí bolestí kloubů a tento závěr byl konstantní i po zhodnocení dat na základě demografických proměnných a komorbidit. Výsledkem užívání beta-blokátorů ve srovnání s ostatní medikací bylo aOR (adjusted Odds Ratio) pro bolest 0,68. Podobná situace nebyla pozorována při použití alfa-blokátorů (aOR =  0,94) a benefit v podobě potlačení bolesti se neobjevil ani u žádné jiné třídy antihypertenziv. Kromě toho se ukázalo, že preskripce beta-blokátorů byla negativně spojena s užíváním opiátů (aOR =  0,73).

Jako možný mechanismus účinku autoři nabízí snížení vyplavování adrenalinu a noradrenalinu, které by mohlo mít vliv na snížení úzkosti a tím i subjektivní vnímání bolesti. Tuto hypotézu podporuje i fakt, že v rámci dosud dostupné literatury byly beta-blokátory při podávání pacientům s revmatologickou diagnózou účinné zejména v léčbě fibromyalgie, tedy onemocnění s významnou psychickou nadstavbou. Na druhou stranu se ukázalo, že při stratifikaci na základě úzkosti a deprese byly výsledky konstantní a beta-blokátory mohou mít v přenosu bolesti i přímý inhibiční vliv. Vzhledem k omezením studie a její populace doporučují autoři do budoucna provedení velké, randomizované, ideálně placebem kontrolované klinické studie.

Budou betablokátory analgetickým lékem volby?

Tato práce tak ukazuje trend, že i velmi známé a zavedené lékové skupiny mohou skrývat dosud nerozpoznané vlastnosti. Ačkoliv se beta-blokátory s velkou pravděpodobností nestanou primárními léky v terapii bolesti, do budoucna je možné, že analgetický potenciál bude hrát pomocnou roli při výběru antihypertenziva na míru konkrétnímu pacientovi v souladu s filosofií personalizované medicíny. Velké evropské i americké odborné společnosti v tuto chvíli beta-blokátory nedoporučují jako léky první volby v léčbě hypertenze bez přítomnosti jiných indikačních komorbidit, především srdečního selhání nebo ischemické choroby srdeční. Pokud by se nicméně potvrdil analgetický účinek beta-blokátorů u pacientů s chronickou bolestí, pak by se mohl tento přístup změnit.

Literatura:
Valdes AM, Abhishek A, Muir K, et al. Association of Beta-Blocker Use With Less Prevalent Joint Pain and Lower Opioid Requirement in People With Osteoarthritis. Arthritis Care Res (Hoboken). 2017 Jul;69(7):1076-1081.