Rýmička a COVID-19 u mužů a u žen

Imunitní systém ženy reaguje na vir SARS-CoV-2 poměrně dost odlišně, než je tomu u mužů. Doposud se těmto rozdílům nepřikládala žádná větší důležitost a ani data o reakcích na tuto infekci se povětšinou neanalyzovala separátně dle pohlaví pacientů. I přesto, že vir napadá své oběti v různých kulturách i typech společenských zřízení v mnoha zemích, akutní fáze nemoci COVID-19 probíhá dramatičtěji u mužů a pacienti mužského pohlaví také častěji (konkrétně až třikrát) než ženy končí na jednotkách intenzivní péče.

Smrtelná rýmička?

To, že se imunitní systém ženy a muže liší, je známo poměrně dlouhou dobu. I to, že muži mívají těžší průběh onemocnění vyvolávaných viry. Bylo to zřejmé již během epidemie viru SARS v roce 2003 nebo během krize spojené se šířením virózy MERS na Středním Východě. Rozdíly oproti nemocným ženám však u mužů byly zaznamenány také u hepatitidy. A také u vakcín založených na virových antigenech. Ženy tak mohou vykazovat silnější odezvu imunitního systému po očkování.

Ukazuje se, že dva chromosomy X u žen pravděpodobně obsahují více genů zodpovědných za imunitní reakci než ten jen jeden, jímž disponují muži. Může to sehrávat roli i při procesu náhodné inaktivace genů na chromosomu X – pokud máte dva, máte rezervu. Genetické výzkumy zjistily, že u lidí inaktivaci vzdoruje jen cca 15 % genů chromosomu X (přitom více ty, které jsou zodpovědné za imunitní reakci organismu, a to s mírou ne právě náhodnou). Navíc chromosomy X ženy dědí od matky i otce, neboli je zde vyšší variabilita. U žen (a obecně u samic savců) možná vyšší imunitní odolnost souvisí i s vývojem a ochranou plodu během těhotenství v jejich tělech. Popřípadě by svou roli mohla sehrávat také aktivita ženských pohlavních hormonů, alespoň v období před přechodem – veškeré buňky imunitního systému disponují receptory pro estrogen a progesteron a ty se tak mohou podílet na zesilování či tlumení jejich reakcí. I testosteron má určité imunitní (protizánětlivé) účinky, může tedy možná tlumit reakce při vstupu cizorodých organismů do těla.

Vyšší aktivita imunitního systému však také může představovat problém – a to při autoimunitních onemocněních. Například jedno z nich, systémový lupus erythematodes, je u žen mnohem častější než u mužů (v poměru 9 : 1). A jiná autoimunitně podmíněná nemoc, roztroušená skleróza, postihuje častěji ženy v poměru 6 : 1. Vlastně až 80 % pacientů s autoimunitními onemocněními je ženského pohlaví.

Smrtelná viróza

Z dat získaných z USA a mnoha dalších zemí celého světa je zřejmé, že u mužů vyvolává koronavirus SARS-CoV-2 těžší akutní fázi onemocnění a častější hospitalizace, u žen je zase zaznamenáván delší průběh nemoci COVID-19 s delším přetrváváním příznaků (bolest hlavy, únava či zastření kognitivních funkcí nebo podráždění nervů). Aktuálně se studuje (i na Univerzitě Johnse Hopskinse v USA), zda by za tímto protrahovaným ovlivněním organismu žen mohla stát tvorba protilátek působících proti vlastnímu tělu. Prozatím však pro potvrzení takové hypotézy není dostatek potřebných údajů.

Sledují se též případy žen, u nichž COVID-19 vedl ke komplikacím v těhotenství, prozatím však nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že by měl SARS-CoV-2 nějak negativně ovlivňovat plodnost žen.

Co se očkování a rozdílů mezi pohlavími týká, zatím existují souhrnná data o tom, že z nežádoucích účinků po vakcinaci (jako například únava, bolest hlavy, bolest v místě vpichu, horečka) je 77 % hlášeno ženami. Možná za tím stojí to, že organismus ženy ve vyšší míře spouští zánětlivé reakce organismu, nutné pro ochranu před virem, a tak se u žen i častěji objevují i nežádoucí účinky po podání vakcín (mediované zánětlivým mechanismem). Nebo to, že ženy se obecně více věnují svému zdraví a také ochotněji hlásí nežádoucí účinky (speciálně bolest a zvýšenou teplotu). A také častěji využívají zdravotní péči. A možná zde hrají roli kulturní a sociální zvyklosti.

Každopádně v klinických studiích se specifické reakce mužského a ženského organismu nijak fokusovaně nesledují. Nyní se budou vakcíny v rámci zkoušení podávat i těhotným ženám, aby se předešlo komplikacím během gravidity. Těhotenství bylo v klinických hodnoceních fáze II a III doposud vylučovacím kritériem.

Nicméně výzkumů se bude muset provést ještě mnoho, ať již u žen v reprodukčním věku, po menopauze nebo u těhotných. Jen tak se podaří plně pochopit specifika působení vakcín u žen i unikátnost jejich imunitních reakcí na vir SARS-CoV-2. A rozdíly v průběhu nemoci COVID-19 mezi oběma pohlavími.

Čerpáno a kráceno z přepisu rozhovoru Sereny Marshall v podcastu Track the Vax ze 17. 3. 2021: Why Women Experience COVID and the Vaccines Differently Than Men

https://www.medpagetoday.com/podcasts/trackthevax/91659