Deficit hořčíku nabývá v pandemii COVID-19 na významu

Hořčík (Mg) hraje zásadní roli ve všech enzymatických reakcích (kontrola aktivace a inhibice enzymů), procesech neuromuskulární excitability a buněčné propustnosti, v regulaci buněčné proliferace a diferenciace, apoptóze a imunitní odpovědi (působí jako kofaktor syntézy imunoglobulinů, adherence imunitních buněk, cytolýzy závislé na protilátkách atd.).

Ačkoli je hořčík druhý nejčastější intracelulární a čtvrtý nejčastější extracelulární kationt lidském v organismu a klinické studie opakovaně prokazují, že jeho nedostatek (hypomagnezemie) má souvislost s řadou onemocnění, je mu věnována relativně malá pozornost.

COVID-19 a deficit hořčíku – co mají společného?

Role chronického deficitu Mg bývá zvažována také v souvislosti s pandemií COVID-19. Při studiu patofyziologie tohoto onemocnění se podle práce italských autorů ukazuje, že některé jeho rysy připomínají symptomy a příznaky, jež jsou popisovány při nedostatku Mg, zejména pokles T-buněk, zvýšená plazmatická koncentrace zánětlivých cytokinů a endoteliální dysfunkce (Iotti S, Wolf F, Mazur A, Maier JA, Magnes Res 2020;33:21–27). Uvedení autoři předpokládají, že by tak subklinický deficit Mg mohl přispívat k přechodu od mírného průběhů COVID-19 k závažným formám vyžadujícím intenzivní péči.

Připomeňme, že pacienti s komorbiditami, jako jsou hypertenze, kardiovaskulární choroby, diabetes a obezita, jsou náchylnější k rozvoji závažné formy COVID-19. Všechna tato onemocnění jsou však také charakterizována hypomagnezemií, která může být zhoršena některými léčivy (diuretika, inhibitory protonové pumpy). Dalším společným rysem nedostatku Mg a onemocnění COVID-19 je vysoký věk. Ten je významným rizikovým faktorem závažného průběhu COVID-19 a zvýšené mortality, současně však senioři často trpí nedostatkem Mg kvůli podvýživě, komorbiditám a polyfarmacii.

Na základě poznatků z experimentálních modelů lze také předpokládat, že subklinický nedostatek Mg zhoršuje virem vyvolaný zánět, který určuje pokles lokálního Mg, čímž se podporuje nekontrolované uvolňování vysokého množství prozánětlivých cytokinů. Konečným výsledkem může být až rozvoj cytokinové bouře. Nedostatek Mg také indukuje prozánětlivý fenotyp, což znamená zvýšené uvolňování chemokinů a cytokinů a také zvýšenou trombogenicitu a zvýšené riziko rozvoje tromboembolických příhod.

Uvedené souvislosti však zatím nejsou podloženy výsledky klinických studií, a proto je k objasnění potenciální úlohy nedostatku Mg u COVID-19 zapotřebí dalšího epidemiologického, klinického i základního výzkumu.

Princip začarovaného kruhu

Naproti tomu existuje dostatek důkazů o tom, že fyzické i duševní zdraví může nepříznivě ovlivňovat delší období stresu. Jeho působením na organismus narůstá riziko vzniku kardiovaskulárních příhod, zhoršení krátkodobé paměti, poruchy spánku a také narušení imunitního systému, v jehož důsledku se zvyšuje náchylnost k různým onemocněním, včetně nákazy virem SARS-CoV-2.

Není pochyb o tom, že pandemie COVID-19 vyvolala enormní stres nejen mezi zdravotníky a pacienty, ale také v běžné populaci. Přitom katecholaminy a kortikoidy, uvolňované během stresu, způsobují přesun Mg z intracelulárního do extracelulárního prostoru, což může mít za následek zvýšené vylučování Mg močí a následné snížení sérového Mg, což zase zvyšuje uvolňování katecholaminu, ACTH a kortizolu. Zjednodušeně řečeno, stres způsobuje hypomagnezemii a snížení sérové koncentrace Mg vede k nadměrnému vylučování stresových hormonů, tedy prohlubuje stres. Vytváří se tak začarovaný kruh, ve kterém je dominantní snížená odolnost organismu vůči stresu a následné vyčerpání zásob Mg v organismu.

Deficit hořčíku bývá podceňován a často nediagnostikován

Přitom již před vypuknutím pandemie bylo možné u velkého procenta populace zaznamenat deficit Mg a nízké koncentrace vitaminu B₆ (pyridoxinu). Hypomagnezemie je považována za jednu z nejčastější minerálových poruch, avšak vzhledem k tomu, že se koncentrace Mg rutinně nevyšetřuje, velmi často uniká pozornosti.

Diagnostika chronického nedostatku Mg vyžaduje pečlivé zhodnocení osobní a farmakologické anamnézy i stravovacích návyků. Pozornost by měla být věnována zejména rizikovým skupinám, mezi něž patří senioři, těhotné a kojící ženy, intenzivně sportující osoby a pacienti užívající například diuretika či inhibitory protonové pumpy.

Společně proti všudypřítomnému stresu

Pomineme-li možnou roli deficitu Mg při patofyziologii COVID-19, zdá se, že suplementace Mg může pozitivně přispívat minimálně k omezování dopadů dlouhodobého stresu na organismus.

Experimentální i klinická data naznačují, že při snižování stresu hraje pozitivní roli podání Mg spolu s vysokými dávkami vitaminu B₆ (pyridoxinu). Pyridoxin totiž pomáhá zlepšovat intracelulární absorpci Mg, které hraje mimo jiné klíčovou roli v řadě buněčných procesů. Vitamin B₆ je také klíčovým kofaktorem v syntéze mnoha neurotransmiterů spojených s úzkostí a depresí, včetně serotoninu a dopaminu.

Jak nejlépe suplementovat deficit hořčíku?

Přínosy suplementace hypomagnezemie v organismu byly zkoumány v různých oborech medicíny, sledoval se například efekt zvýšeného příjmu Mg u pacientů s kardiovaskulárními, metabolickými či respiračními onemocněním.

Zajímavé jsou také výsledky studií, které zkoumaly vliv suplementace Mg na příznaky a biomarkery stresu. Jednou z nich je klinické hodnocení EudraCT:2015-003749-24 (Pouteau E, Kabir-Ahmadi M, Noah L et al., PLoS One 2018;13:e0208454). Tato studie, která byla publikována v roce 2018 v časopise PLoS One, porovnávala vliv suplementace samotného Mg vs. podání kombinace Mg s vitaminem B₆ na zvýšené napětí/stres sledovaných probandů. Hodnocení se účastnilo 268 zdravých dospělých osob, které trpěly středně závažným až extrémně vysokým stupněm stresu (skóre DASS > 18) a měli suboptimální sérovou koncentraci Mg (definovanou hodnotami 0,45 mmol/l až 0,85 mmol/l). Účastníci studie byli randomizováni 1 : 1 k podávání samotného Mg (300 mg/den) anebo Mg v kombinaci s vitaminem B₆ (30 mg/den) po dobu 8 týdnů. Hodnocení míry stresu u zařazených jedinců i klinické účinnosti suplementace probíhalo pomocí validovaného psychometrického měření zvládání stresu (DASS-42 – Depression Anxiety Stress Scales).

A jaké výsledky studie přinesla? V obou sledovaných skupinách došlo k poklesu skóre DASS-42 o 8 bodů po měsíci a o 12 bodů po dvou měsících suplementace. Z toho je patrné, že perorální suplementace Mg vedla u zdravých dospělých s jeho deficitem k výraznému zmírnění stresu. Z pohledu celkového souboru přidání vitaminu B₆ do kombinace s Mg signifikantně tento efekt nezvýšilo. Ze subanalýzy, která posuzovala účinnost suplementace v závislosti na míře udávaného stresu, však vyplývá signifikantně větší přínos podání Mg v kombinaci s vitaminem B₆ ve skupině osob se závažným až extrémně těžkým stresem v porovnání s monokomponentním podáváním Mg.

Ve světle těchto závěrů lze konstatovat, že v zátěžových životních situacích a ovzduší celospolečenského stresu a napětí mohou jedinci s nízkými koncentracemi sérového hořčíku profitovat z jeho perorální suplementace, a to zejména v kombinaci s vitaminem B₆.

(red)