Přejít k hlavnímu obsahu

Kvalita života 1 354 pacientů trpících hATTR-PN

Dědičná familiární transthyretinová amyloidní polyneuropatie (hATTR-PN) progresivně postihuje celý organismus nemocného člověka, ohrožuje jej na životě, a i přes dostupnou efektivní léčbu i farmakoterapii limituje kvalitu jeho života. Jak ale konkrétně? Na to se snaží co možná nejkomplexněji odpovědět letos publikovaná rozsáhlá studie, která byla v evropské endemické oblasti provedena na základě dat 1 354 pacientů s tímto vzácným onemocněním.

Níže podrobněji uváděná portugalská studie se věnovala nejen vlivu tělesného postižení na kvalitu života související se zdravím u symptomatických subjektů, ale i ovlivnění života (a psychiky) asymptomatických nositelů patologické mutace genu pro transthyretin. Porovnávala také kvalitu života obou těchto skupin osob se zdravou populací. Autoři si též všímali prognostických faktorů se vztahem ke zdravotnímu stavu, včetně aspektů progrese nemoci a příslušné léčby.

Progredující stav

Mezi jednotlivými osobami stiženými hATTR-PN existuje významná heterogenita v klinických symptomech, obecně je však možné konstatovat, že tito lidé trpí silnou neuropatickou bolestí a autonomními příznaky, jako je gastrointestinální, močová a erektilní dysfunkce či ortostatická hypotenze. S rozvojem nemoci se u pacientů s hATTR-PN objevuje podvýživa, slabost, únava či inkontinence a s další progresí onemocnění bývají následně připoutáni na invalidní vozík či lůžko a ztrácejí schopnost se o sebe sama postarat. Progrese postižení u hATTR-PN výrazně ovlivňuje činnosti každodenního života, což u nemocného vede ke značenému emocionálnímu zatížení, ztrátě fyzické kondice a nezávislosti, ale také ke zvýšené potřebě zdravotní péče a sociální podpory. Uváděná studie (Inês M et al., Orphanet J Rare Dis 2020;15:67; doi.org/10.1186/s13023-020-1340-x) se proto zaměřuje na posouzení vlivu hATTR-PN na všechny dimenze kvality života spjaté se zdravím (health-related quality of life – HRQoL) u nositelů mutace i symptomatických nemocných, a zároveň zkoumá prognostické faktory HRQoL, včetně progrese postižení a (ne)použité léčby.

Metodika

Studie měla charakter multicentrického, longitudinálního, observačního klinického hodnocení s dospělými nemocnými trpícími hATTR-PN. Využitá data pocházejí z prospektivního registru Transthyretin Amyloidosis Outcomes Survey (THAOS), který o těchto pacientech sbírá demografické údaje, charakteristiky onemocnění, aktuální i historicky realizovanou léčbu, rodinnou anamnézu, výsledky biopsií i rutinních vyšetření a skóre z dotazníku EQ-5D-3L. Studie zahrnula 733 symptomatických nemocných a 621 bezpříznakových nositelů mutace, kteří byli v registru vedeni v době od roku 2007 do 31. prosince 2016. Pro porovnání s běžnou populací sloužil dataset reprezentativního vzorku dospělé portugalské populace, který čítal 1 500 lidí (Ferreira LN et al., EQ-5D Portuguese population norms, Qual Life Res 2014;23:425–430). Pro popis kvality života byl použit standardizovaný dotazník EQ-5D-3L, který poskytuje možnost zachycení jednotlivých aspektů kvality života ve spojitosti se zdravotním stavem. Zahrnuje pět dimenzí: pohyblivost, péči o sebe sama, obvyklou každodenní činnost, bolest/obtíže a úzkost/deprese. Pro každou dimenzi jsou vymezeny tři úrovně závažnosti, kdy úroveň 1 znamená absenci obtíží a úroveň 3 velké obtíže.

Výsledky – zhoršení všech dimenzí

Výsledky analýzy prokázaly, že nositelé mutace bez příznaků onemocnění z hlediska kvality života oproti běžné populaci nijak významně nestrádají (p = 0,209), trpí však velmi často úzkostmi či depresemi. Je tedy důležité nezanedbávat u těchto lidí emoční a psychologické faktory. Asymptomatičtí nositelé mutace překvapivě hlásili méně komplikací života způsobených bolestí než běžná populace, tento výsledek však může být dán nepřesnostmi v provedené studii. Dalším možným vysvětlením je dědičnost onemocnění – asymptomatičtí nositelé mutace mají rodinné příslušníky trpící hATTR-PN, kteří zažívají silné bolesti, a z toho důvodu svou vlastní bolest podhodnocují.

Většina symptomatických nemocných však zažívá zhoršení ve všech pěti sledovaných dimenzích HRQoL. Průměrná hodnota kvality života s hATTR-PN u nich byla stanovena na 0,51 – naproti tomu u běžné populace se tato hodnota pohybovala okolo 0,78 (hodnota 0 znamená žádnou kvalitu života – stav srovnatelný se smrtí, zatímco 1 znamená maximální hodnotu zdraví). Tento klinicky významný rozdíl se vyskytuje napříč pohlavími i věkovými kategoriemi. Lidé postižení hATTR-PN zároveň pociťují horší kvalitu života i v porovnání s nemocnými trpícími jinými chronickými chorobami (diabetes mellitus 2. typu – 0,68; psoriáza – 0,75; revmatoidní artritida – 0,62; srdeční selhání – 0,63). Pacienti vyššího věku, s nižším dosaženým vzděláním, bez léčby a s pokročilejším stadiem progrese onemocnění udávali horší výsledky HRQoL, a to bez ohledu na pohlaví či věk v době propuknutí onemocnění.

HRQoL se zhoršuje u neléčených lidí, zatímco nemocní, kteří podstoupili transplantaci jater či již užívají farmakologickou terapii, si zachovávají stejnou HRQoL i dlouhá léta. Smutným zjištěním je fakt, že kvalita života pacientů s pokročilým stadiem onemocnění se blíží nule.

Diagnostikovat a léčit – včas!

Přes všechny komplikace pramenící z velké subjektivity při vyplňování dotazníku EQ-5D-3L se ukazuje, že se jedná o validní nástroj pro zkoumání HRQoL u nemocných s hATTR-PN. Správnou klinickou strategií pro zachování co nejvyšší kvality života pacienta je sledování asymptomatických nosičů, včasná diagnostika onemocnění a co nejrychlejší indikace správné a efektivní léčby.

Výsledky studie je třeba interpretovat s jistou obezřetností – do registru THAOS bylo při jeho vzniku totiž zařazeno více mladších pacientů mužského pohlaví a je nutno brát v potaz i to, že lidé v pokročilejších stadiích onemocnění nemají tendenci příliš pozitivně reagovat na snahu o zařazení do prospektivních registrů. Do analýzy také byli zařazeni pouze nositelé mutace Val30Met, což je sice nejběžnější typ genové mutace vyvolávající hATTR-PN v Portugalsku, avšak v jiných geografických regionech se mohou objevovat nebo i převládat jiné typy mutací s rozdílným fenotypem i průběhem postižení a progrese.

Každopádně je u tohoto onemocnění – bez ohledu na region a vyvolávající mutaci – včasná diagnostika a správná léčba klíčem k úspěchu i k zachování co nejvyšší kvality života nemocných.

(red)

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne