Přejít k hlavnímu obsahu

Jedna injekce může diabetikům zachránit život. Proč toho nevyužít?

Je známo, že diabetici jsou náchylní  k infekcím, a to zejména dýchacích cest. I když ve společnosti v současnosti i nadále rezonuje problematika onemocnění COVID-19, neměli bychom zapomínat, že s končícím létem je před námi chladnější období roku a s ním i chřipková sezóna. Přitom chřipková infekce je u diabetiků také spojena se značnou morbiditou a zvýšenou mortalitou. Přes jasné průkazy benefitů očkování, dostupnost vakcín i jejich plnou úhradu ze zdravotního pojištění dosahuje proočkovanost relativně malých čísel. Přitom výsledky průzkumů ukazují, že naprostá většina diabetiků s vakcinací proti chřipce souhlasí, pokud jim to lékař doporučí a vysvětlí její přínos.

Ilustrační obrázek
Zdroj: Shutterstock

Oproti běžné populaci se u diabetiků infekční onemocnění obecně vyskytují častěji a mívají také závažnější průběh. Tento fakt sám o sobě zvyšuje riziko morbidity i mortality oproti zdravé populaci. Diabetici jsou náchylní zejména k infekcím dýchacích cest, nejčastěji těm způsobeným chřipkovými viry nebo bakterií Streptococcus pneumoniae.

Studie ukazují, že u diabetiků je až 6× vyšší pravděpodobnost hospitalizace v důsledku chřipkové infekce ve srovnání s lidmi bez diabetu a také je u nich pozorována výrazně vyšší smrtnost na chřipku, která se pohybuje mezi 5–15 %. Chřipka může způsobit kardiovaskulární komplikace, jejichž výskyt je sám o sobě u diabetiků zvýšený (nemocní s diabetem 2. typu mají 2–4× vyšší kardiovaskulární riziko oproti nediabetické populaci).

Diabetes a riziko infekcí

Zvýšená náchylnost k infekcím u diabetiků souvisí s hyperglykemickým prostředím, které zvyšuje virulenci některých patogenů, ale zejména způsobuje poruchy buněk přirozené imunity, jako je například zhoršená funkce neutrofilů, monocytů a makrofágů, snížená chemotaxe a fagocytóza a nižší produkce interleukinů v reakci na infekci, v důsledku čehož dochází k imunitní dysfunkci. U diabetiků tedy vlivem hyperglykemie a hyperinzulinemie dochází ke změnám funkčních vlastností vrozeného imunitního systému. Funkce adaptivního imunitního systému však nejsou ovlivněny vůbec nebo jen velmi málo.

Diabetiky ohrožuje nejen to, že mívají závažnější průběh některých infekcí, ale navíc s nimi spojená stresová reakce může u diabetika zvyšovat riziko dekompenzace v podobě hyperglykemie, která může následně způsobit závažné metabolické komplikace, ať už diabetickou ketoacidózu nebo hyperglykemický hyperosmolární stav. Oba tyto stavy vyžadují rychlou diagnostiku a léčbu. Nejenže jsou spojeny se značnou morbiditou a mortalitou, ale také s vysokými náklady na zdravotní péči. Připomeňme, že infekční onemocnění je příčinou až poloviny případů diabetické ketoacidózy a hyperosmolárního stavu. Závažnost těchto komplikací dokládá i fakt, že dle některých pramenů až 43 % pacientů, u kterých se v důsledku infekce rozvine diabetická ketoacidóza, umírá.

Význam očkování proti chřipce

Z výše uvedeného jasně vyplývá, jak důležité je diabetiky před infekcemi chránit. Efektivní cestou je vakcinace. Očkování stimuluje imunitní systém na různých úrovních. Aplikace vakcíny aktivuje přirozené imunitní procesy, ale nepředstavuje pro pacienty s diabetem žádné mimořádné zatížení.

Studie zaměřené na průkaz benefitů očkování jsou komplikovány faktem, že chřipka má sezónní charakter, který se v jednotlivých letech liší délkou a závažností. Také každoročně dochází k úpravě chřipkových vakcín dle požadavků WHO, aby co nejlépe odpovídaly očekávaným cirkulujícím kmenům. To vše může znesnadňovat provedení a ovlivnit výsledky klinických studií. Přesto existuje dostatek důkazů o tom, že vakcinace diabetiků proti chřipce představuje účinnou a nákladově efektivní metodu snižování počtu hospitalizací a souvisejících komplikací.

Například v retrospektivní kohortové studii zahrnující 125 503 dospělých s diabetem 2. typu (Vamos EP et al. Can Med Assoc J 2016;188:E342–E351) bylo během 7letého sledování očkování proti chřipce spojeno v průběhu chřipkové sezóny s 24% redukcí celkové mortality, redukcí počtu hospitalizací pro akutní infarkt myokardu (o 19 %), cévní mozkovou příhodu (o 30 %), srdeční selhání (o 22 %) a pneumonii nebo chřipku (o 15 %) v porovnání s neočkovanými pacienty. V další studii španělských autorů (Rodriguez‑Blanco T et al. Hum Vaccin Immunother 2012;8:363–370) bylo očkování proti chřipce u diabetiků nad 65 let spojeno se statisticky významným snížením úmrtnosti ze všech příčin o 33 %.

Dostupná data tak dokazují přínosy a význam každoročního očkování proti chřipce u diabetických pacientů, zejména při zmírňování závažných komplikací, snižování počtu hospitalizací a úmrtí. Proto očkování diabetiků proti chřipce doporučují uznávané zdravotnické organizace jako například WHO, CDC, ADA (American Diabetes Association), ale i Česká vakcinologická společnost ČLS JEP, podle které je v ČR očkování této skupiny pacientů stále podceňováno.

Jak snadno zvýšit proočkovanost diabetiků?

Očkování proti sezónní chřipce je možné indikovat u osob starších 6 měsíců, a to jednou dávkou očkovací látky každý rok, ideálně na podzim. V současnosti jsou k dispozici čtyřvalentní vakcíny, například Vaxigrip Tetra, které poskytují širší ochranu proti viru, oproti starším trivalentním, protože obsahují kromě dvou subtypů chřipky A také oba kmeny chřipky B. Očkování se doporučuje nejen všem diabetikům, ale i osobám, které jsou s nimi v častém kontaktu, jako jsou kolegové v zaměstnání, rodinní příslušníci, zdravotníci atd., přičemž pro diabetiky je plně hrazeno ze zdravotního pojištění.

Navzdory dokumentovaným benefitům vyplývajícím z očkování i plné úhradě vakcíny proti chřipce nepřesáhla proočkovanost u pacientů s diabetem v roce 2020 podíl 21 % (data dle ÚZIS, 2021) a ani u osob s dalším přidruženým onemocněním nejsou čísla o mnoho lepší. Přitom výsledky studie MADIABETES, která hodnotila motivace a bariéry očkování proti sezónní chřipce u pacientů s diabetem 2. typu (Jiménez-Garcia R et al. Vaccine 2017;35:101–108) ukazují, že diabetici v 90 % případů s vakcinací souhlasí, pokud jim to lékař doporučí kvůli jejich věku či chronickému onemocnění. Nejčastějším důvodem odmítnutí ve skupině mužů je, že nevěří, že jsou riziková skupina (41,6 % vs. 29,79 % u žen); nejčastějším důvodem odmítnutí u žen je obava z nežádoucích účinků (32,53 % vs. 20,23 % u mužů). Z toho jasně vyplývá potřeba správné edukace pacientů s diabetem jejich ošetřujícími lékaři. Ti by se měli této problematice více věnovat a diabetiky poučit o možných následcích chřipkového onemocnění, kterého se možná řada z nich z neznalosti tolik neobává. Standardní povinností ošetřujících lékařů by proto mělo být vždy před chřipkovou sezónou očkování proti chřipce doporučit, pacienty motivovat a aktivně jim aplikaci nabízet.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XVI. jarní interaktivní konferenci SVL ČLS JEP přednesla: 
MUDr. Markéta Kubíčková
Diabetologické centrum III. interní gerontometabolické kliniky LF UK a FN Hradec Králové

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne