Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Denosumab v praxi aneb o čem se také diskutovalo v Mikulově
Po sdělení, které se týkalo podávání denosumabu (DNS) v prevenci kostních komplikací mnohočetného myelomu (MM), které na XVII. národním workshopu mnohočetný myelom v Mikulově prezentovala prof. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno, padlo v rámci diskuse několik zajímavých dotazů.
* První dotaz se týkal časového užívání DNS, neboť u bisfosfonátů je tento čas omezen:
„Aplikace by měla být podobná jako u bisfosfonátů, to znamená, že u pacientů, kteří by dosáhli kompletní remise, by byla časově omezená a u pacientů bez kompletní remise by se odvíjela od toho, jak by byla léčba snášena; lze však předpokládat dlouhodobé podávání tohoto léku,“ říká M. Krejčí.
* Na otázku z pléna, jak je to s úhradou, popřípadě s možnostmi schválení úhrady této léčby v budoucnu, byla odpověď poměrně jednoznačná:
„Aktuálně tento lék nemá schválenou úhradu pro mnohočetný myelom; je používán a hrazen pouze u pacientů se solidními tumory. Cena je v současné době asi 6 000 Kč za měsíc, což se někomu může zdát jako vysoká částka. Když se ale srovná s cenami přípravků, které u mnohočetného myelomu běžně používáme, tak je to číslo v podstatě zanedbatelné,“ upozorňuje M. Krejčí s tím, že tu jde o možnost významně zlepšit kvalitu života těchto nemocných, kterou kostní postižení značně snižuje. U DNS byl zaznamenán i přímý antimyelomový efekt, který se projevil na prodloužení doby do progrese. Dle informací výrobce lze předpokládat schválení úhrady nejdříve ve 2. polovině roku 2020.
* Dále zazněl dotaz, zda existují nějaké zkušenosti se žádostmi o úhradu DNS u pacientů s renální insuficiencí, u nichž je podávání klasických bisfosfonátů rizikové:
„Zatím jsme tyto žádosti na pojišťovny nepodávali, ale uvažujeme o tom, že někteří naši pacienti s poškozením ledvin by takto mohli o úhradu DNS požádat,“ odpovídá M. Krejčí. Jedinou kontraindikací k podání DNS je dle jejích slov nezhojená léze v dutině ústní nebo riziko sklonu k osteonekróze.
* Další otázka byla zaměřena na kvalitu života pacientů, kteří se zúčastnili popisované studie s DNS:
(Pozn.: Některá střediska se totiž do studie nezapojila z toho důvodu, že bylo nemocným i.v. aplikováno placebo – zjištění, že tyto obtěžující dávky byly vlastně „zbytečné“, by podle nich mohlo vést ke značnému narušení psychické pohody nemocných): „Pro naše pacienty to nepředstavovalo zásadní problém. Studie měla dvě fáze; zaslepená byla pouze ta první. U pacientů, u nichž léčba vykazovala dobrý efekt, bylo možné pokračovat v otevřené fázi, kde dostávali už pouze samotný DNS, aplikovaný jen podkožně,“ komentuje M. Krejčí.
* Nakonec zazněl dotaz, zda je u obou forem léčby zaznamenáván stejný účinek na kalcemii:
„DNS výrazně působí na hyperkalcemii – a to tak, že může dojít až k hypokalcemii jako k nežádoucímu účinku, a nemocné je nutné substituovat léčbou vápníkem,“ vysvětluje M. Krejčí. Tohoto efektu lze velmi dobře využít především u těch nemocných, kteří trpí hyperkalcemií.
(red)