Moderní hodnocení operačního rizika

I v Belgii je před operací pacient podroben obdobným klasickým postupům jako jinde na světě – je mu odebrána anamnéza a zjištěna historie dosavadní terapie, provede se fyzikální tělesná prohlídka a další speciální vyšetření. Moment. Opravdu? Jak ukazuje na obrazovce přednášející, ne vždy je nutné další vyšetření realizovat. Lékaři jsou nabádáni, aby podrobnější vyšetření a testy, rentgenografické (RTG) snímkování, laboratorní rozbory či EKG realizovali teprve až po on-line konzultaci s databází národního znalostního centra (KCE – Kenniscentrum voor de Gezondheidszorg), jež jim (pro pacienty starší než 18 let) doporučí, které vyšetření se má rutinně před daným chirurgickým výkonem provádět, či zda například vůbec žádné speciální analýzy zdravotního stavu (dle rizikovosti pacienta) nejsou nutné.

Tento informační systém vychází z pacientské klasifikace ASA (se 4 třídami stupně zdravotního stavu vyšetřovaného; dle American Society of Anesthesiologists) a zahrnuje sadu operačních výkonů, rozdělenou do 3 skupin dle jejich náročnosti (nenáročně, středně těžké a těžké). Po zadání parametrů pacienta se zelenou barvou zobrazí vyšetření, která se pro daného nemocného považují před zadaným chirurgickým výkonem za povinná, a šedou ta, která jsou při jeho zdravotním stavu pouze doporučena. Červenou barvou jsou zvýrazněna vyšetření, jejichž provedení by nemělo v dané situaci žádnou přidanou hodnotu. Tak například může být osobě bez závažného systémového postižení, podstupující středně náročný chirurgický zákrok, dle elektronického systému indikováno jen vyšetření klidového EKG (bez nutnosti provádět rozbor laboratorních hodnot či RTG hrudníku).

Lepší než Candy Crush Saga

A mobilní aplikace KCE tato podrobná data přenáší i do mobilních telefonů (systému Android a iOS) a je tak lékařům vskutku doslova k ruce. A nejen to – důležité informace v ní naleznou i pacienti (například podrobnosti o chystaném operačním zákroku i o významu a průběhu realizovaných vyšetření). Autor sdělení podotýká, že podobné systémy pravděpodobně lékařům pomáhají v rozhodování i v jiných zemí Evropy i zbytku světa. A doporučuje pro vyhodnocení rizikovosti výkonu při plánování chirurgických zákroků využívat i kalkulátor NSQIP, který vypracovala a na svém webu volně prezentuje American College of Surgeons (https://riskcalculator.facs.org/RiskCalculator/) a v němž je možné od roku 2019 nalézt i informace pro pacienty starší než 65 let. Vkládají se anamnestické údaje pacienta a možné riziko systém odhaduje porovnáním s parametry pocházejícími z rozsáhlých dat o podobných výkonech, které již u osob daného profilu byly prováděny.

V příkladu, prezentovaném o několik chvil později, tak pro robotem asistovanou prostatektomii u pacienta dobrého zdraví a věku pod 65 let (o tělesné výšce 175 cm a hmotnosti 75 kg) vychází příznivý rizikový profil (riziko jednotlivých uváděných komplikací při výkonu je tedy nižší než zaznamenaný dlouhodobý průměr), přičemž jsou vyjádřeny i jeho procentuální hodnoty a odhadovaná délka hospitalizace (a také pravděpodobnost opětovné hospitalizace). Systém umožňuje i vygenerování finální přehledné zprávy, kterou je možné doručit v několika elektronických formátech.

V diskusi ke sdělení kromě pochvalných reakcí zaznělo také volání po podrobnějším zpracování daných dat o výsledcích a úspěšnosti chirurgických zákroků, například z jednotlivých pracovišť. Přednášející každopádně považuje tyto pomůcky za vhodné pro ulehčení práce chirurgů i urologů, a to nejen v tomto těžkém pandemickém období. A loučí se s účastníky virtuálního kongresu vlámským „Blijf in uw kot“ (Zůstaňte doma).

Redakčně zpracováno ze sdělení, které během kongresu ERUS-DRUS 2020 přednesl:
Dr. Geert Vandenbroucke
Dienst Anesthesie en Intensieve Zorgen, Onze-Lieve-Vrouw Ziekenhuis, Aalst, Belgie