EAU 2019: HOT NEWS II

Paul L. Nguyen z Harvard Medical School v americkém Bostonu a koeditor titulu European Urology Oncology během svého vystoupení v sekci HOT NEWS zaměřené na oblast onkourologie konstatoval: „Minulý rok byl významný pro výzkum a léčbu hormon-senzitivního karcinomu prostaty. Dlouhodobé sledování výsledků hodnocené léčby a parametrů přežití v některých případech potvrzuje dříve zjištěné výsledky a na tomto poli je i několik slibných novinek!“

Zmínil některé z nich:

Závěrečná analýza studie LATITUDE po téměř 52 měsících sledování pacientů léčených ADT + AA (852 příhod) potvrdila statistickou významnost benefitu celkového přežití (OS) s poměrem rizik (HR) v úrovni 0,66 (0,62 po 30,4 měsících), a to především u high-volume pacientů (dle definice CHAARTED), s HR 0,62 (p < 0,0001). A tento benefit by mohl být dosažen i u low-volume pacientů (jichž však bylo v souboru jen cca 20 %), u nichž byl zaznamenán HR 0,72 (p = NS).

I přes dříve zaznamenané slibné trendy, co se týká přínosu ozařování prostaty postižené metastatickým karcinomem, studie HORRAD doposud neprokázala žádný dodatečný benefit této terapie. Nicméně čerstvá analýza výsledků přežití pacientů ze studie STAMPEDE (Parker CC et al., Lancet Oncology 2018) ukázala s vysokou mírou významnosti, že ozařování primárního tumoru prostaty u nově diagnostikovaných lézí může oproti standardní léčbě přinášet další benefit u mužů s low-volume onemocněním (HR 0,68 s tříletým přežíváním u 81 % ozařovaných pacientů oproti 73 % nemocných se standardní léčbou, avšak bez absolvované radioterapie), což je i konzistentní s dřívějšími zjištěními z klinického hodnocení HORRAD.

Co se týče léčby hormon-senzitivního karcinomu prostaty M1 pomocí enzalutamidu, na Genitourinary Cancers Symposium prezentoval Andrew A. Armstrong placebem kontrolovanou studii ARCHES (n = 1150) s mediánem sledování 14,4 měsíce. V primárním endpointu prokázala statisticky signifikantní (p < 0,0001) benefit, co se týká radiologicky detekovaného přežití bez progrese (rPFS) ve prospěch léčené skupiny (HR 0,38) s odhadem 12měsíčního přežití bez progrese v úrovni 84 % (vs. 64 % v placebové větvi). Tento benefit byl zaznamenán v podskupině pacientů s high-volume i low-volume onemocněním i bez ohledu na případné předléčení docetaxelem. Na průkaz významnosti případného rozdílu v OS bude nutno ještě nějaký čas počkat, statisticky nesignifikantní hodnota HR 0,81 však prozatím vypadá slibně.

Paul L. Nguyen uzavírá: „Slibně a příznivě vypadá zatím i profil toxicity v placebové i experimentální skupině. Ke změně léčebné praxe na podkladě této klinické studie bude možná ještě nutné mírně korelovat endpoint s OS ve studii PREVAIL. A netrpělivě očekáváme i výsledky OS ze studie ENZAMET.“

(red)