Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Změní nakažlivější subvarianta omikronu BA.2 pravidla hry?
Počty denních přírůstků osob infikovaných virem SARS-CoV-2 v Česku dosahují v důsledku rozšíření varianty omikron historických maxim a je velmi pravděpodobné, že další nemalou část nakažených se kvůli omezené testovací kapacitě nepodařilo zachytit. Představuje nová varianta omikron nebezpečnou hrozbu, jak se zpočátku někteří obávali, nebo naopak šanci na „bezpečné“ promoření většiny společnosti, jak doufají jiní?
Jak téměř 2 roky po začátku pandemie COVID-19 vnímat rychle rostoucí počty osob s nově zjištěnou nákazou virem SARS-CoV-2, respektive reinfekcí v aktuální omikronové vlně? A jak na novou vlnu infekcí pandemického koronaviru správně zareagovat?
Připomeňme na úvod základní informace, které o omikronu víme. Ve všech zemích, kde se varianta omikron stala dominantním kmenem, byl její příchod spojen s několikanásobně rychlejším šířením nákazy ve srovnání s variantou delta. Na druhou stranu se podle dostupných studií zdá, že riziko vážného průběhu je u varianty omikron asi o čtvrtinu až polovinu menší než u varianty delta, což je zdrojem optimismu a někdy možná až bagatelizace současné situace.
Na druhou stranu u omikronu pozorujeme mnohem silnější schopnost prolomit imunitu po prodělaném onemocnění i ochranu vzniklou po dvou dávkách očkování. Také je známo, že účinnost postinfekční i postvakcinační imunity v čase klesá, což dokládá počet reinfekcí. Tvoří už víc než desetinu všech pozitivních testů za den. A toto číslo stále stoupá.
Přesto je ochranný efekt vakcinace stále zásadní. Jednak třetí, posilující dávka vrací úroveň ochrany zpět na více než 82 %, ale hlavně ochrana proti těžkému průběhu nemoci je dlouhodobě vysoká i u základního dvoudávkového očkovacího schématu. Po přeočkování se pak tato ochrana zvyšuje až na 92 %, přičemž zůstává přibližně 83% i 10 týdnů po třetí, posilující dávce.
Globální apokalypsa, nebo cesta k promoření populace?
Nakolik se rychle rostoucí čísla nově infikovaných jedinců se zpožděním promítnou do nárůstu hospitalizovaných osob s vážným průběhem onemocnění COVID-19? Budeme následovat spíše scénář z USA, kde s více než dvoutýdenním odstupem rostou také počty závažných případů COVID-19, nebo Velké Británie, kde se při extrémních číslech nakažených počty osob vyžadujících intenzivní péči příliš nemění? Můžeme jednoduše extrapolovat zahraniční zkušenosti na situaci v České republice?
Navzdory zatím relativně mírnému průběhu současné pandemické vlny v ČR stále nelze vyloučit ani pesimistické scénáře. Na otázku, zda bude omikron znamenat vážný problém pro náš zdravotní systém, zatím totiž nelze podle odborníků s dostatečnou jistotou odpovědět. I když byly v posledních dnech zaznamenány rekordní denní přírůstky nakažených osob, na počtech hospitalizovaných se to zatím příliš neprojevuje. Dá se však očekávat, že brzy opět porostou, a klíčovou otázkou je spíše, jak moc. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) do poloviny ledna 2022 dostupná data neukazovala na eskalaci nákaz v žádné složce kritické infrastruktury, včetně zdravotníků a pracovníků v sociálních službách, ani v rizikové populaci seniorů. Mezi nakaženými převažovali administrativní pracovníci a žáci škol a studenti, což v praxi dokresluje prioritní šíření mezi populací mladých osob ve věku 15–30 let, pro které je typická velká mobilita, vysoký počet rizikových kontaktů a dobrá imunita. Proto byla velká část infekcí buď bezpříznaková, nebo jen s mírným, respektive středně závažným průběhem. Zatížení nemocnic by se však mohlo zhoršit poté, co infekce koronaviru začne ve větší míře zasahovat osoby starší 65 let a pacienty s komorbiditami či oslabenou imunitou.
Předpokládá to i realistická predikce vývoje ÚZIS, která počítá s navýšením reprodukce viru o 100 %, stejnou úrovní rizikových kontaktů a kalkuluje pouze s nákazou citlivé populace bez imunitní ochrany v uplynulých 6 měsících (cca 3 miliony osob, u nichž od nákazy nebo poslední vakcinace uplynulo více než půl roku, včetně 300–400 rizikových neočkovaných). Podle této predikce by zátěž pro nemocnice mohla od poloviny února 2022 dosahovat podobné úrovně jako u varianty delta (denní přírůstky pacientů s COVID-19 v nemocnicích vyšší než 600 a nejméně 800 nemocných na JIP).
Jaký vývoj lze odhadovat podle predikce BISOP?
Analýza českého Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP) připomíná, že ve Velké Británii, kde omikron převážil z evropských zemí nejdříve, vlna způsobená touto variantou kulminovala při cca 2 000 potvrzených týdenních případech na 100 000 obyvatel, ve Francii a Dánsku omikronová vlna kulminuje na hodnotách blízkých 3 000 (pro srovnání, podzimní maximum v ČR bylo okolo 1 250, ale údaje z 26. 1. 2022 hlásí téměř 1 689 potvrzených týdenních případů na 100 000 obyvatel). Míra hospitalizace se v západoevropských zemích většinou drží okolo 1 % hlášených nových případů, zatímco v USA, kde omikron již také zcela převážil, se pohybuje mezi 2–3 %. Příčinou tohoto rozdílu je nejspíš odlišná míra proočkovanosti.
Míra proočkovanosti se v ČR ovšem blíží spíše USA než uvedeným evropským zemím (Velká Británie 71 %, Dánsko 81 %, USA 63 %, ČR 63 %), a proto u nás podle analýzy BISOP nelze vyloučit pesimističtější scénář vývoje kopírující situaci v USA.
Za pozornost stojí také fakt, že v Praze vlna nastupuje s dvoutýdenním předstihem před ostatními kraji, přičemž v incidenci již překonala podzimní rekord. Podle analýzy BISOP je téměř jisté, že v následujících týdnech můžeme očekávat další nárůsty nově nakažených osob i reinfekcí, a to ve všech regionech i věkových kategoriích. Kdy se tento nárůst zastaví, se dá velice těžko odhadnout. Zdá se, že klíčovým parametrem je zde míra překonání postinfekční imunity. Průběh omikronové vlny však kromě vlastností viru a vnímavosti obyvatelstva také nemalou měrou závisí na míře brzdění nákazy prostřednictvím trasování, testování, karantén a izolací.
Mírný (průběh) nemusí znamenat mírnější (dopady)
Stejně jako u infekcí je podle BISOP velice obtížné předpovídat vývoj hospitalizací, jejichž počty začnou výrazněji růst až s cca 2–3týdenním odstupem od okamžiku, kdy začnou narůstat počty infekcí ve starších věkových kategoriích a mezi neočkovanými. Zda může tento nárůst hospitalizací ohrožovat kapacitu zdravotnictví, se dá také obtížně odhadovat. Pokud by poměr hospitalizovaných tvořil 2–3 % nakažených podobně jako v USA, pak dosažení kritické hranice nelze vyloučit.
Pro srovnání, jakou zátěž představuje vlna varianty omikron pro nemocnice v USA, dodejme, že podle údajů CDC od 19. prosince 2021 do 15. ledna 2022 využívali pacienti s COVID-19 až 21 % lůžkové kapacity, což bylo o 7 % více než v období dominantní přítomnosti varianty delta a o 3 % více než v zimním náporu v letech 2020–2021. Podle vyjádření ředitelky CDC Rochelle Walensky se na jednu stranu potvrzuje, že nákaza variantou omikron způsobuje mírnější průběh onemocnění COVID-19, nicméně denní přírůstky infikovaných jsou 5× vyšší než u varianty delta, což vede i ke zvýšení počtů hospitalizací. Zátěž, jež během současné vlny omikron zažívají nemocnice v USA, je srovnatelná se situací, kdy tam převládala varianta delta.
Jak pandemii ovlivní BA.2 – nová subvarianta omikronu?
I když v ČR aktuálně čelíme pandemické vlně způsobené variantou omikron, označované jako B.1.1.529 (nebo BA.1), nesmíme zapomínat na to, že koronavirus SARS-CoV-2 neustále podléhá dalším mutacím. V desítkách zemí po celém světě se již rozšiřuje nová subvarianta omikronu, která dostala jméno BA.2. A nakolik tato nová subvarianta, která je pravděpodobně ještě nakažlivější než už tak značně infekční omikron, ovlivní epidemiologickou situaci u nás?
Částečně dobrou zprávou je, že prvotní analýzy neukazují podstatné rozdíly v míře závažnosti onemocnění COVID-19 a potřebě hospitalizace u osob nakažených novou subvariantou BA.2 ve srovnání s infekcí variantou omikronu BA.1. Z dánských dat však vyplývá, že počty nákaz subvariantou BA.2 rostou o 90 až 120 % rychleji než u původní verze omikron. V tuto chvíli tak není jasné, zda za to může vyšší nakažlivost subvarianty BA.2, nebo její schopnost se lépe vyhýbat imunitě.
Prevalence nové subvarianty BA.2 během druhé poloviny ledna výrazně narůstala zejména v Dánsku, kde se stala dominantní. Nárůst případů subvarianty BA.2 byl kromě toho zaznamenán také v Indii, Singapuru, Švédsku, Velké Británii a dalších zemích. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu z 24. ledna 2022 byla nová subvarianta BA.2 zachycena již také v ČR. V období mezi 16. 1. a 23. 1. 2022 zachytily diskriminační PCR testy suspektní BA.2 subvariantu ve 173 případech, což ve zkoumaných datových sadách představuje necelá 4 % případů.
I když se zdá, že dominantní rozšíření nové subvarianty BA.2 v Dánsku způsobilo pomalejší odeznívání omikronové vlny a pozvolnější pokles denních přírůstků počtu nakažených, na počtu lidí v nemocnicích, na jednotkách intenzivní péče ani na počtu úmrtí se zatím příliš neprojevilo. Je ovšem třeba připomenout, že počty hospitalizací v předchozích vlnách narůstaly se zpožděním cca 10 dní od nákazy a v případě varianty omikron může toto zpoždění dosahovat až 3 týdnů. Na závěry týkající se závažnosti nákazy novou subvariantou je tak ještě brzy.
Mutace zhoršují detekci „nového“ omikronu
Další nepříjemnou vlastností nové subvarianty BA.2 (kromě větší infekčnosti) je i horší detekovatelnost pomocí PCR. Důvodem je velký počet mutací (cca 80–90 mutací u BA.2, zatímco původní omikron má cca 60 mutací). Některé jsou shodné s BA.1, ale nemalá část je odlišná. Nové mutace pak mohou mít vliv na větší nakažlivost, ale také detekci viru pomocí PCR. To je důvod, proč bývá nová subvarianta BA.2 v zahraničních médiích někdy označována jako „stealth omicron“, tedy neidentifikovatelný omikron. Od původní varianty omikronu se subvarianta BA.2 liší mimo jiné tím, že nemá jednu z mutací, podle které řada PCR testů rozlišuje, zda jde o nákazu variantou omikron, nebo delta. Laboratoře, které při detekci na tyto typy testů spoléhají, tak mohou subvariantu BA.2 při hodnocení výsledků testování „přehlédnout“.
(red)