Zpomaluje lepší kontrola diabetu i rozvoj demence?

Demence patří mezi nejčastější psychiatrické poruchy v pokročilém věku a je spojena se signifikantním snížením kvality života nejenom postižených osob, ale i jejich blízkých. Snížení kognitivní výkonnosti je v kontextu stárnutí dlouhodobé a objevuje se roky před vznikem stavu, který naplňuje diagnostické znaky demence. Identifikace rizikových faktorů pomáhá vyhledávat v populaci ty osoby, které by mohli profitovat z časné intervence. Ačkoliv byla již v minulosti popsána asociace mezi diabetem a akcelerací vzniku demence, závislost na koncentracích HbA_1c dosud popsaná nebyla. Autoři práce publikované nedávno v časopise Diabetologia zhodnotili data získaná mezi léty 2004 a 2015. Vstupní kognitivní funkce účastníků byla porovnávána se stavem zjištěným každé dva roky a ideálně až po deseti letech.

Hodnoceno bylo více složek kognitivních schopností

Nemocní procházeli testem paměti, při kterém si měli vybavovat deset slov, nejprve okamžitě a potom s časovým odstupem. Výkonné funkce byly posuzovány schopností vyjmenovat během jedné minuty co nejvyšší počet zvířat. Schopnost orientace byla potom hodnocena na základě odpovědí na čtyři otázky týkající se data – tedy schopnost určit současný den v měsíci, měsíc, rok a den v týdnu. Diabetes byl pro potřeby studie definován jako koncentrace HbA_1c nad 47,5 mmol/mol (6,5 %), stanovení diagnózy ošetřujícím lékařem v osobní anamnéze nebo užívání antidiabetik, s tím že studie rozlišovala další stratifikaci diabetiků s cut-off hodnotou HbA_1c 53,0 mmol/mol (7 %). Prediabetes byl potom definován hodnotami HbA_1c nad 38,8 mmol/mol (5,3 %), v souladu s doporučeními Americké diabetologické společnosti.

Vyšší koncentrace HbA_1c odpovídala závažnějšímu kognitivnímu poškození

Do analýzy bylo zařazeno celkem 5 189 osob, 55,1 % souboru tvořily ženy. Průměrná délka sledování byla 8,1 roku (±2,8 roku) a průměrný počet hodnocení kognitivních funkcí na osobu tak byl 4,9 (±1,5). Ukázalo se, že navýšení HbA_1c o 1 mmol/mol u osob jak s prediabetem, tak s lépe i hůře kompenzovaným diabetem, bylo statisticky významně spojeno se zrychlením úbytku globálních kognitivních schopností, hodnocených pomocí kompozitního Z skóre (-0,0009 SD/rok vs. -0,0003 SD/rok), signifikantní byl rovněž rozdíl v poklesu všech složek testu, tedy mnestických, výkonných a orientačních dovedností.

Tato data byla adjustována z hlediska pohlaví, věku, koncentrace celkového a HDL-cholesterolu, triaglyceridů, hs-CRP, dále potom BMI, vzdělání, rodinného statusu, depresivních symptomů, kouření, konzumace alkoholu, přítomnosti hypertenze, ischemické choroby srdeční, CMP, chronického onemocnění plic a maligních nádorových onemocnění.

Ačkoliv pro potvrzení teze, že lepší glykemická kontrola by mohla zpomalit rozvoj demence u osob s prediabetem a diabetem, je třeba provedení prospektivních, ideálně randomizovaných studií, již dnes je jasné, že dlouhodobá hyperglykemie má nežádoucí vliv na téměř všechny orgánové systémy. Kognitivní schopnosti, které patří k ústřední složce lidské osobnosti, nejsou výjimkou.

Literatura:
F. Zheng, L. Yan et al. HbA1c, diabetes and cognitive decline: the English Longitudinal Study of Ageing. Diabetologia (2018) 61:839–848