Rekurence karcinomu prostaty testosteronovou substitucí?

Prof. Burgos Revilla v úvodu svého sdělení připomíná: „Většina nádorů prostaty má charakter typu adenokarcinomu a hypotéza o jejich vzniku stojí na podkladě frekventních interakcí testosteronu a androgenních receptorů na epiteliálních buňkách prostaty v průběhu dospělosti muže, přičemž ve zdravém epitelu je stimulační efekt testosteronu tlumen apoptózou. K rozvoji tumoru pak může docházet nejen navazováním molekul testosteronu na receptory prostaty, ale také jeho antagonismem vůči apoptotickým procesům,“ a zmiňuje v této souvislosti publikace autorů Cook T & Sheridan WP (Oncologist 2000) a Heinlein CA & Chang C (Endocr Rev 2004).

Testosteron se považuje za základní faktor růstu tohoto karcinomu a dělení maligních buněk v prostatě. Základní strategií při léčbě nemocných s karcinomem prostaty je androgen-deprivační terapie, pomocí níž se snižuje hladina cirkulujícího testosteronu. Pokles koncentrace tohoto hormonu v těle však má i nežádoucí účinky (únava, deprese, ztráta libida, erektilní dysfunkce, změny skladby kostí a svalů,  lehčí anemie). Ty je možné řešit substitucí testosteronu. Její souvislost s rozvojem karcinomu prostaty doposud nebyla prokázána. Naopak – ukázalo se, že dlouhodobé podávání testosteronu snižuje riziko karcinomu prostaty i mortalitu (Saad F et al., Aging Male 2019).

Jak také ukázaly předběžné výsledky tříletého sledování doposud neléčených pacientů s karcinomem prostaty, míra biopticky prokázané progrese se v tomto časovém horizontu při podávání testosteronové substituce od nesubstituované skupiny prakticky nelišila (Kacker R et al., Asian J Androl 2016).

„Regulačními orgány stále ještě prosazovaná kastrační hladina 50 ng/dl byla však určena na základě překonaných analytických metod ze 60. let 20. století a v současnosti již víme, že střední koncentrace testosteronu po oboustranné kastraci činí 15 ng/dl,“ sděluje fóru v Barceloně shromážděných urologů Dr. Daniel Pérez-Fentes, PhD, z Complejo Hospitalario Universitario de Santiago a odkazuje na doporučení EAU-ESTRO-ESUR-SIOG (Mottet N et al., Guidelines on Prostate Cancer 2018). Při nižší hladině testosteronu by se u pacientů mohlo dosahovat i lepších výsledků léčby, jak již naznačují některé menší studie (Perachino M et al., BJU Int 2009; Bertaglia V et al., Clin Genitourin Cancer 2013; Klotz L et al., J Clin Oncol 2015). Nad vhodnou kastrační hladinou se ještě odborníci budou muset při své práci a výzkumech zamyslet.