Jsou elektronické cigarety skutečně bezpečné?

Otázka vlivu elektronických cigaret na lidský organizmus vzbuzuje bouřlivé debaty v laických i odborných kruzích. Při konzumaci e-cigaret na jednu stranu nedochází k nebezpečnému spalování, na stranu druhou se i při ní dostávají do těla bioaktivní látky v čele s nikotinem. Sympatomimetickému účinku elektronických cigaret se věnovala práce, která byla uveřejněna letos v září v časopise Journal of the American Heart Association.

Elektronické cigarety vstoupily na trh v roce 2006 a od počátku do nich byly vkládány velké naděje ve smyslu redukce rizika kuřáků. Ačkoliv se při jejich konzumaci do lidského organismu dostává méně karcinogenů včetně dehtu, nelze s jistotou říci, zda se jedná o přinejmenším méně škodlivý zvyk, než je kouření klasických cigaret. Z dosavadních zkušeností je zřejmé, že chroničtí uživatelé e-cigaret mají zvýšenou klidovou sympatickou aktivitu a vykazují rovněž vyšší náchylnost k oxidačnímu stresu oproti běžné populaci. Nikotin působí sympatomimeticky především na nikotinových adrenergních receptorech a jeho role v tomto fenoménu je tak nasnadě, dosud však nebyla řádně vědecky potvrzena. Otázce, zda za posílením sympatické aktivity uživatelů e-cigaret stojí přímo nikotin, nebo spíše nenikotinové složky odpařovaných roztoků, nazývaných e-liquidy, se věnovala výše zmíněná práce.

Dobrovolníci užívali e-cigaretu s obsahem nikotinu i bez něj

Studie sledovala celkem 33 zdravých dobrovolníků ve věku 21–45 let, kteří v době provádění studie neužívali e-cigarety ani jiné tabákové výrobky, včetně klasických cigaret. Každý účastník užil v průběhu tří různých dnů jednou e-cigaretu s liquidem obsahujícím nikotin, propylenglykol a rostlinné glyceriny, jednou e-cigaretu, jejíž náplň nikotin neobsahovala a následně také atrapu bez obsahu potenciálně škodlivých chemických látek. Naprostá většina dobrovolníků užila během jedné aplikace vždy 60 potáhnutí ve standardizovaném algoritmu, při kterém potáhnutí trvalo tři sekundy, následovalo zadržení dechu po dobu dalších tří sekund a výdech. Jednotlivá vdechnutí se opakovala každých 30 sekund. Sledována byla variabilita srdeční frekvence, která se užívá jako marker sympatické aktivity. Platí přitom, že čím je tato variabilita nižší, tím je adrenergní stimulace srdce silnější.  Zároveň byla měřena enzymatická aktivita plasmatické paraoxonázy, odrážející míru oxidačního stresu.

Za snížením variability srdeční frekvence stojí nikotin

Ukázalo se, že změny v rovnováze sympatické a vagální stimulace ve prospěch sympatotonní predominance se objevily pouze po užití e-cigarety s nikotinovým liquidem. Po inhalačním užití nikotinu se v této velmi mladé a zdravé populaci rovněž zvýšila prostá srdeční frekvence a statisticky nesignifikantně také systolický, diastolický a střední krevní tlak. Zároveň nedošlo po konzumaci žádné formy e-cigarety ke statisticky signifikantním změnám v aktivitě plasmatické paraoxonázy. Jednalo se však o velmi krátkou jednorázovou expozici. Ukázalo se tak, že akutní sympatomimetický efekt e-cigaret je způsoben přímo nikotinem.

Mezi limitace studie patří především relativně malý počet účastníků, omezení se pouze na jednu značku a typ e-liquidu a také velmi krátká doba expozice i následného sledování. Na druhou stranu inhalačně podaný nikotin zvýšil tonus sympatiku statisticky signifikantně již při konzumaci jedné e-cigarety. Řada jejích uživatelů přitom toto zařízení používá mnohokrát denně po velmi dlouhá časová období, čímž si chronicky aktivují svůj sympatický nervový systém.

Konzumace nikotinu jako kardiovaskulární rizikový faktor

Profil snížené variability srdeční frekvence vyvolaný nikotinem byl srovnatelný s profilem, který podle mnoha kohortových studií představuje rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění. Jednalo se přitom o různorodé populace zahrnující zdravé dobrovolníky, pacienty s ischemickou chorobou srdeční, srdečním selháním, kardiomyopatiemi, arytmiemi i diabetem. Zajímavé je, že dosud není k dispozici mnoho kvalitních dat o bezpečnosti jiných nikotinových alternativ ke kouření, jako jsou například náplasti nebo žvýkačky. V observační studii, uveřejněné v roce 2014 v časopise Circulation, se nicméně ukázalo, že abstinence od nikotinových náplastí v sekundární prevenci po infarktu myokardu přinesla snížení mortality o 50 %, což je srovnatelné s přerušením kouření ve stejném klinickém settingu.

Literatura:
Moheimani RS et al. Sympathomimetic Effects of Acute E-Cigarette Use: Role of Nicotine and Non-Nicotine Constituents. J Am Heart Assoc. 2017 Sep 20;6(9)