Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Netermická ablace – inovace v oblasti nefarmakologické léčby arytmií
Je opravdu nutné při ablační léčbě poruch srdečního rytmu termicky poškozovat myokard? Novější metoda bezkontaktní ablace pulzním polem se zdá být pro terapii srdečních arytmií novou nadějí – elektrické aktivaci membrány kardiomyocytu zamezuje zcela jiným mechanismem. Byla zkoumána i v České republice, jak na 5. sjezdu České asociace ambulantních kardiologů v Olomouci přiblížil autor sdělení prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC.
Při ablační léčbě poruch srdečního rytmu dochází k zničení abnormální tkáně v srdci, která je zodpovědná za vznik nebo udržování srdeční arytmie. Děje se tak narušením membrány kardiomyocytu zahřátím cílových struktur na přibližně 48 °C (při katetrizační radiofrekvenční ablaci) nebo působením chladu (při balonové kryoablaci).
Vypálit tedy nebo zmrazit? Nebo?
Využití fenoménu elektroporace nicméně není v medicíně až takovou novinkou – dostává prostor v onkologii pro ošetření nádorů v určitých lokalizacích, v nichž není možné využít radiofrekvenčně či laserem emitovanou energii (například v blízkosti cév nebo v jiných citlivých zónách). Při ablaci pulzním polem (PFA) vznikají krátce působícím elektrickým výbojem (o nízkém proudu, avšak vysoké voltáži – 600–900 V) v membráně kardiomyocytu nanotrhlinky (póry), což vede k jeho přirozené apoptóze. Využívá se při ní též tzv. atraktivního jevu, a sice že myocyty v srdci jsou vůči působení pulzu citlivější než okolní buňky (včetně nervových) a pulzní vlna tak vyvolává ireverzibilní elektroporaci (IRE) selektivně jen v nich (Reddy VY et al., J Am Coll Cardiol EP 2018).
Metoda netermické (elektroporační) ablace je pro nefarmakologickou léčbu srdečních arytmií příslibem – mohla by dosahovat lepší efektivity než dosavadní metody, zkrátit dobu výkonu a omezit opakované ablační zákroky u pacientů, u nichž po prvním ošetření k žádoucí úpravě srdečního rytmu nedošlo. A výzkumy i prvotní používání v klinické praxi ukazují, že se tak i děje. Také srovnání s radiofrekvenční ablací jsou k dispozici (Steward MT et al., Heart Rhythm 2018).
Košíčky a květinky
Katétry pro tuto metodu se stále vyvíjejí, byly hodnoceny epikardiálně zaváděné a (bez zaznamenání jakýchkoliv akutních závažných nežádoucích efektů) i komfortnější drátové endokardiální pomůcky, přičemž k vývoji přispěli i čeští kardiologové, když v pražské nemocnici Na Homolce vůbec poprvé použili (a hodnotili na kohortě 81 pacientů) „košíkový“ (basket) a „květinový“ (flower) endokardiální katétr se čtyřmi elektrodami (s aplikací monofázických i bifázických pulzů). Výhodou tohoto systému je i to, že ablátor není striktně závislý na fyzickém dotyku elektrody (typicky s antrem plicní žíly) – výboj se přenáší i bezkontaktně. A také podstatné zkrácení trvání procedury (na cca 30 minut oproti > 60 minutám u radiofrekvenční ablace), a to bez jediného případu mozkové příhody, poškození nervů či jícnu. A s mimořádným výsledkem 100 % úspěšně izolovaných žil (bifázickými pulzy), ověřeným opakovaným invazivním mapováním po 3 měsících.
Dobré zprávy v této nedobré době
V Praze byl na dvou pracovištích hodnocen i kombinovaný „košíkový“ ablační katétr (lattice-tip), který díky svým mikroelektrodám umožňuje při léčbě poruch srdečního rytmu využít jak pulzní vlnu, tak radiofrekvenční energii, včetně podrobného mapování umístění pomůcky při tkáni stěny levé síně (Anter E et al., J Am Coll Cardiol EP 2020). Kromě moderní farmakologické léčby srdečních arytmií a fibrilace síní se tak k lékařům (a pacientům) v současnosti dostává další účinné nefarmakologické armamentárium – dle klinických hodnocení zatím vykazující vysokou bezpečnost a účinnost.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 5. sjezdu České asociace ambulantních kardiologů v Olomouci přednesl:
prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC
Kardiologické oddělení, Nemocnice Na Homolce, Praha