Úmrtí a opakované hospitalizace kardiaků – vliv nemoci COVID-19 a postcovidového syndromu

Stále narůstající množství elektronických dat, obíhajících ve zdravotnických systémech, umožňuje nejen podrobně studovat jejich mechanismy a procesy, ale také význam rizikových faktorů a vyhodnocovat účinnost léčby. A přispívat též k tvorbě guidelines a vylepšování terapií, ale též analyzovat jevy a děje v jednotlivých segmentech zdravotnictví. A také jednotlivých oborů. Není tak již příliš složité odhalit souvislosti mezi jednotlivými chorobami nebo zjistit závislost výsledků léčby na uplatněné farmakoterapii či prevenci nebo i úspěšnost boje s dlouhodobějšími následky nemocí. Například „long COVID“. I v oblasti kardiovaskulární medicíny.

9. říjen 2022

Zdroj: Shutterstock

Autoři Banerjee A et al. byli schopni (Eur J Prev Cardiol 2021) publikovat model založený na elektronických údajích o nemocných z Velké Británie, který vycházel z jednoleté mortality dle jednotlivých kardiovaskulárních (KV) onemocnění, věku, pohlaví a komorbidit pacientů, a vztáhnout jej při validaci k obdobným datům pocházejícím z Číny a Itálie. Data umožnila modelovat různé scénáře nemocnosti a mortality dle míry infekce a zásahu virem SARS-CoV-2 v dané populaci (mezi 10% a 80% zásahem) a různým relativním rizikem (RR) vlivu onemocnění COVID-19 na obyvatelstvo (RR 1,5; 2,0 a 3,0 při 10 % infikovaných a RR 1,2 při 40 % infikovaných, respektive 80 % infikovaných). Jednoletá mortalita kolísala v rozmezí 3–70 %, s nejvyšším výskytem úmrtí při fibrilaci síní, srdečním selhání, ischemické chorobě srdeční a iktech. Vyhodnocením bylo zjištěno, že v Anglii v důsledku pandemie COVID-19 došlo k 31 000 až 62 000 nadbytečných úmrtí s přímým KV vlivem a 50 000 až 100 000 nadbytečných úmrtí pod vlivem nepřímým.

COVID není totéž co long COVID

Několik podobných analýz bylo provedeno i pro případy „dlouhého covidu“ (postcovidový syndrom), a to na podkladě dat 40 000 pacientů z období 4 měsíců po absolvování nemoci COVID-19 s hospitalizací, přičemž v jedné z nich (Ayoubkhani D et al., BMJ 2021) se oproti kontrolám zjistil nejen vyšší výskyt závažných KV příhod (MACE), chronického onemocnění ledvin (CKD) a diabetu (a to i nově vzniklých), ale také to, že 12 % nemocných během 4 měsíců po dimisi zemřelo (a 30 % bylo opakovaně hospitalizováno).

Při analýzách využívajících data o mortalitě před pandemií COVID-19 a vytváření predikcí pro úmrtnost po infekci tímto novým typem koronaviru bylo též zjištěno, že nejrizikovější skupinou pacientů jsou jedinci starší než 70 let. Vyšší míru jednoleté mortality než samotný věk nemocného vykazovala jen chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), KV onemocnění a CKD (přičemž ve vyšším riziku samozřejmě jsou polymorbidní osoby).

Po vyhodnocení rizika pacientů dle pohlaví, věku a rizikových faktorů a porovnání dat z doby prvního lockdownu (Banerjee A et al., Lancet 2020) byli autoři schopni predikovat nadměrnou úmrtnost po COVID-19. Predikční model nadměrné mortality byl validován, a to nejen pro KV onemocnění – momentálně je v oponentuře před publikací (Mizani MA et al., MedRxiv 2022).

Tyto prediktivní datové analýzy ukazují, že pro osoby s onemocněním KV systému jsou dopady onemocnění COVID-19 vysoce rizikové a zdravotnické systémy s tím musejí v případě podobných pandemií počítat. Přímé dopady na mortalitu jsou u kardiaků jen jedním střípkem mozaiky, existují též vlivy nepřímé a nebezpečný je pro tyto nemocné i postcovidový syndrom.

Redakčně zpracováno ze sdělení, která během virtuálního kongresu preventivní kardiologie ESC 2022 přednesl:
Prof. Amitava Banerjee, MD
University College London Hospitals, Londýn, Velká Británie