Jasné důkazy z ESMO 2021 – vakcíny proti COVID-19 bezpečně chrání i onkologické pacienty

V registračních studiích jednotlivých vakcín byla populace s onkologickou diagnózou zastoupena velmi omezeně, navzdory tomu, že u této zranitelné skupiny je mortalita na COVID-19 vyšší než v obecné populaci. Dosud tedy nebylo jasné, jak budou tito specificky nemocní na očkování odpovídat. Během letošního virtuálního kongres u ESMO 2021 bylo prezentováno hned několik studií, které konzistentně potvrdily účinnost a příznivý bezpečnostní profil vakcín proti COVID-19 u pacientů s nádorem. Nepřímé důkazy také ukázaly, že třetí dávka, tzv. booster, by u nich mohla dále ochranný účinek vakcinace zvýšit.

Dvě dávky jsou klíčové

Ukazuje se, že pro vytvoření dostatečného množství protilátek proti viru SARS-CoV-2 u pacientů s nádorem je důležité podstoupit kompletní dvoudávkové očkovací schéma. Pouze přibližně jeden ze tří nemocných léčených chemoterapií samotnou nebo v kombinaci s imunoterapií vyvinul po první dávce dostatečnou imunitní odpověď. U osob bez nádoru to byl dvojnásobek (Oosting S et al., ESMO Congress 2021, abstract LBA8).

Podobné zjištění vzešlo i z další prezentované studie s mRNA vakcínou, tentokrát od společnosti Pfizer/BioNTech, u 232 pacientů s onkologickým onemocněním a 261 kontrol, kterou provedli v Izraeli. Zatímco méně než třetina subjektů s rakovinou (29 %) vytvořila protilátky po aplikaci první dávky, v porovnání s 84 % v kontrolní skupině, vzrostl tento podíl na 86 % po druhé dávce očkování. Účinnost této vakcíny u onkologické populace dokazuje i to, že v průběhu studie byly hlášeny pouze dva případy COVID-19, přičemž k oběma došlo u nemocných, kteří dosud nedostali druhou dávku očkování. Nižší imunogenicita byla pozorována u nemocných léčených chemoterapií (poměr šancí 0,41; 95% CI, 0,17–0,98) (Aharon IB et al., ESMO Congress 2021, abstract 1559O).

Booster? Ano!

Data ze studie CAPTURE (Shepherd STC et al., ESMO Congress 2021, abstract 1557O) ukazují, že ti pacienti s rakovinou z celkového počtu 585, kteří dostali obě dávky vakcíny od společností Pfizer/BioNTech nebo AstraZeneca ve Velké Británii a kteří před očkováním prodělali onemocnění COVID-19 (31 %), vytvořili vyšší hladiny neutralizujících protilátek, včetně těch proti variantě delta. Podobné závěry přinesl i další výzkum (Obermannová R et al., ESMO Congress 2021, abstrakt 1563M0), ve kterém byla pozorována významně silnější protilátková odpověď na vakcinaci dokonce již po první dávce očkování u nemocných s nádorem, kteří se z COVID-19 zotavili.

Jiná, nedávno publikovaná studie (Bar-On YM et al., N Engl J Med 2021) zase ukázala, že posilovací dávka u osob starších 60 let aplikovaná pět měsíců od ukončeného očkování snížila incidenci a těžký průběh COVID-19.

Jak uzavírají sami odborníci, data hovoří jasně – pro optimální ochranu proti těžkému průběhu COVID-19 u onkologicky nemocných je klíčové dosažení kompletního očkování, včetně možné třetí, posilovací dávky.

Některé malignity a nové varianty viru jsou nadále výzvou

Předběžné výsledky probíhající prospektivní longitudinální studie CAPTURE, ve které se sleduje funkční imunitní odpověď na samotnou infekci COVID-19 a vakcinaci u osob s nádorovým onemocněním, ukázaly, že tvorba a účinnost neutralizujících protilátek je závislá na typu malignity a variantě viru. V kohortě 118 pacientů s potvrzenou infekcí, definovanou jako pozitivní RT-PCR test a/nebo přítomnost S1 reaktivních protilátek, byla pozorována dlouhodobá protilátková odpověď, která ale byla snížena u hematoonkologických pacientů a také u různých variant viru. Protilátková odpověď nebyla ovlivněna komorbiditami, věkem, pohlavím nebo závažností průběhu COVID-19. Na humorální (vznik neutralizujících protilátek) nebo buněčnou (aktivace CD4+ a CD8+ T-buněk) imunitu vůči infekci COVID-19 neměla obecně onkologická léčba velký vliv, ukázalo se ale, že humorální odpověď byla snížena anti-CD20 terapií a buněčná odpověď zase inhibitory kontrolních bodů.

V kohortě 585 očkovaných pacientů, kteří dostali vakcínu od AstraZeneca (74 %), Pfizer/BioNTech (26 %) nebo jinou (< 0,5 %), byla sérokonverze (detekce anti-S IgG protilátek) po druhé aplikované dávce pozorována u 78 % pacientů. Byla ale snížena účinnost proti novým variantám viru. Neutralizační efekt, zejména proti novým variantám viru, byl významně snížen u pacientů s hematologickými malignitami, z nichž dvě třetiny nevytvořily žádnou hladinu protektivních protilátek (Shepherd STC et al., ESMO Congress 2021, abstrakt 1557O).

Opožděná nebo nedostatečná protilátková odpověď byla popsána také ve studii s 81 pacienty podstupujícími léčbu pokročilých nádorů v genitourinárním traktu. Negativní protilátková odpověď byla pozorována u 6 z 81 nemocných (7,4 %), dostávajících inhibitory imunitních kontrolních bodů, a u 12 z 81 pacientů (14,8 %), léčených jinou terapií, po mediánech 13,5 dne, respektive 18 dnů od první dávky. Čtyři pacienti měli negativní titry protilátek i dva měsíce po kompletní vakcinaci (Salgia SK et al., ESMO Congress 2021, abstrakt 1564MO).

Vakcinace proti COVID-19 je bezpečná i u pacientů s nádorem

V post hoc analýze randomizované kontrolované studie fáze III s vakcínou od společností Pfizer/BioNTech u podskupiny 3 813 pacientů s anamnézou nebo aktivní malignitou či nemaligní neoplázií byla prokázána účinnost přes 90 % (Thomas SJ et al., ESMO Congress 2021, abstrakt 1558O). Jde o srovnatelný výsledek s obecnou populací této studie čítající více než 43 000 osob starších ≥ 12 let. Nežádoucí účinky očkování u onkologických pacientů byly obdobné jako u obecné populace a vyskytovaly se ve stejné frekvenci. Nejčastěji byla pozorována bolest v místě vpichu, únava, horečka, zimnice, bolest hlavy a svalů, přičemž v drtivé většině šlo o projevy mírné. Nebylo hlášeno žádné úmrtí související s vakcinací.

Redakčně zpracováno ze sdělení, která byla prezentována v rámci ESMO Congress 2021:

Oosting S, abstract LBA8: Vaccination against SARS-CoV-2 in patients receiving chemotherapy, immunotherapy, or chemo-immunotherapy for solid tumours. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.

Waldhorn I, abstract 1559O: Efficacy and toxicity of BNT162b2 vaccine in cancer patients. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.

Shepherd S, abstract 1557O: Adaptive immunity to SARS-CoV-2 infection and vaccination in cancer patients: The CAPTURE Study. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.

Obermannová R, abstract 1563MO: CoVigi phase IV multicentric trial evaluating COVID-19 vaccination adverse events and immune response dynamics in cancer patients: First results on antibody and cellular immunity. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.

Thomas SJ, abstract 1558O: COVID-19 vaccine in participants (ptcpts) with cancer: Subgroup analysis of efficacy/safety from a global phase III randomised trial of the BNT162b2 (tozinameran) mRNA vaccine. Ann Oncol 2021;32:Suppl 5.