CGM: kde se nachází a kam směřuje v blízké budoucnosti?

V USA byl schválen první systém CGM pro terapeutické použití (Dexcom G5), u něhož již pacienti nebudou muset kontrolovat glykemii na základě měření glukometrem (ten bude pouze pro kalibraci) a inzulin si mohou aplikovat jen podle měření senzoru. Tento systém umožňuje pracovat i bez přijímače a je rovněž propojen s cloudovým úložištěm dat.

V klinické praxi, i v ČR, je již k dispozici systém s prediktivní automatikou (Medtronic 640G), který je velmi spolehlivý při zvládání hypoglykemie. Dalším krokem k plně uzavřenému okruhu je tzv. hybridní uzavřený systému, jehož základem je CSII Minimed 670G a nový senzor Guardian 3. Automatika udržuje glykemii v tomto systému na hodnotě 6,6 mmol/l, nicméně vyžaduje měření hodnot glykemie samostatným glukometrem a také počítání sacharidů. Je tedy určen především pro dobře motivované a vcelku kompenzované pacienty. Tento hybridní systém se momentálně klinicky testuje na omezené skupině diabetiků pro kompenzování noční glykemie, redukci hypoglykemických příhod a tlumení glykemické variability.

Telefony jsou chytré, hodinky jsou chytré … a pacienti budou snad také chytří

Dalším zřetelným trendem, který do budoucna bude ještě více posilovat, je propojování s nejrůznějšími „smart“ zařízeními (telefony, hodinky) a cloudovými řešeními (Dexcom G4 with SHARE, Guardian Connect), jež umožňují sdílení dat o kompenzaci i léčbě pacienta s jeho rodinou či lékařem.

Firmy typu Apple, Google, Amazon již v současnosti mají vyvinuty systémy, které shromažďují data z chytrých (smart) zařízení, a jsou schopny přes jejich virtuální asistenty (Siri, Cortana, Alexa) radit jejich nositelům s navigací, denními činnostmi či predikcí počasí. Je jen krůček k okamžiku, kdy diabetik od své virtuální asistentky na základě údajů o své poloze, denním režimu a položkách v diáři uslyší pokyn „Uprav si dávku inzulinu – tréning máš dnes o 20 minut delší, nesvačil jsi a jsou 2 stupně pod nulou“. Přes internet je možné propojit vše. I rodiče tak budou mít přehled o svých dětech a jejich adherenci, o lékařích a pojišťovnách nemluvě.

Pokračuje vývoj na plně automatických bihormonálních pumpách, které by současně zajistily jak podání inzulinu, tak glukagonu (Russel SJ, et al., N Eng J Med, 2014). Jejich praktické výsledky jsou však zatím na podobné úrovni efektivity jako současné hybridní inzulinové systémy, takže je možné, že se v klinické praxi ani neprosadí.

Ve velmi blízké budoucnosti by se v praxi mohly objevit glykemické senzory přímo umístěné v kanyle, implantabilní senzory pro dlouhodobé použití, redundantní senzory s eliminací chyb i 14denní bezkalibrační CGM senzory. Přístroje budou pravděpodobně velmi brzy opatřeny i kombinovanými senzory, sledujícími rovněž fyzickou aktivitu nositele (krokoměr, GPS, spotřeba energie apod.).

Je jasné, že pokrok nezastavíme a byť biologická náhrada pankreatu je prozatím v nedohlednu, technologie spěchá kupředu mílovými kroky. Je proto možné, že inzulin-dependentní pacienti nebudou díky automatickým systémům již nikdy zažívat noční ani denní výkyvy glykemie bez ohledu na jejich denní režim a že jejich kompenzace i kvalita života se díky novým technologiím výrazně zvýší.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na 53. Diabetologických dnech v Luhačovicích přednesl:
Doc. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., 
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze