Novější modely SCORE-2 a SCORE-2 OP pro primární prevenci

Jak říká prof. John W. McEvoy, MD, MBBCh, MHS, ředitel irského Národního ústavu pro preventivní kardiologii (NIPC) ve svém kongresovém sdělení o modelech pro odhad rizika v primární kardiologické prevenci: „Riziková skóre jsou v moderní prevenci kardiovaskulárních onemocnění pro lékaře klíčovým nástrojem.“ A samozřejmě podrobně rozebírá, co mohou poskytnout nedávno aktualizované modely SCORE-2 a SCORE-2 OP. Není toho právě málo, co připravily týmy odborníků z univerzit v Cambridgi a Utrechtu!

11. září 2022

Riziková skóre jsou pro moderní prevenci kardiovaskulárních (KV) onemocnění klíčová – umožňují objektivně zhodnotit tradiční rizikové faktory, zvážit i ty méně tradiční, zahrnout okrajovější biomarkery, odhadnout riziko na základě populačních skóre, zpracovat pacientův osobní profil rizika a také poskytnout vodítko pro prevenci i léčbu založené na zjištěné rizikové kategorii. V primární prevenci mohou dobře posloužit i pro správné cílení hypolipidemické léčby (se stanovením vhodné intenzity statinové terapie) a stále častěji se též používají pro určení cílových hodnot krevního tlaku a indikaci příslušné antihypertenzní léčby.

SCORE-2 – sofistikované novinky

Přednášející (s praktickými zkušenostmi z oblasti kardiologické prevence z obou břehů Atlantiku) jako příklady uvádí systém ASCVD Plus (vytvořený odbornou společností American College of Cardiology), britský QRISK, či HeartScore, vydané pod kuratelou Evropské asociace preventivní kardiologie (při Evropské kardiologické společnosti – ESC). Zmiňuje také, že dřívější skórovací systém ESC (publikovaný v roce 2003) je již zatížen poměrně „obstarožními“ daty (pacientské kohorty byly zařazovány v 80. letech 20. století), riziko odhaduje jen pro fatální KV příhody, není možné jej použít pro osoby starší než 70 let a regionální rozptyl shromažďovaných dat o riziku nebyl v době jeho vzniku též právě ideální.

Predikční algoritmus SCORE-2 je naproti tomu velmi propracovaný a validovaný – vývojový model je postaven na údajích ze 45 kohort KV pacientů obou pohlaví, pocházejících ze 13 zemí (n = 680 000; 30 000 KV příhod) a je rekalibrován na 4 evropské rizikové regiony. Predikce pracuje se specifiky jednotlivých pohlaví a model je možné s vývojem incidence a rizika KV onemocnění kdykoliv rychle aktualizovat. Odhady jsou přitom vztaženy k 10letému riziku fatálních i nefatálních KV příhod.

Systém pro starší osoby (SCORE-2 OP) vychází z kohorty norské studie CONOR s podobnými predikčními parametry (estimace 10letého rizika fatálních i nefatálních KV příhod, specificky zvlášť pro mužské a ženské pohlaví, kalibrovaně na reprezentativní výskyt současných KV patologií s rozdělením do 4 rizikových geografických zón). I tento model byl externě kalibrován (zde n = 340 000) a umožňuje u pacientů starších 70 let odhadovat (i pomocí kalkulátoru) individualizované riziko KV příhody v horizontu 5 a 10 let dle daného regionu.

Lepší predikce rizika = lepší KV prevence

Uvedené dva skórovací modely tedy mohou napomoci lékaři skórovat pacientovo KV riziko (fatálních i nefatálních příhod) prakticky po celou dobu jeho života. Oproti minulé verzi se změnily (a zjednodušily) kategorie hodnoceného rizika (dříve: velmi nízké, nízké, střední, zvýšené, vysoké, velmi vysoké) – nyní jsou založeny na aktuálních guidelines ESC (Visseren FLJ et al., Eur Heart J 2021) a dělí hodnocené subjekty dle věku (< 50 let, 50–69 let, > 70 let) a jejich riziko do 3 stupňů (nízké až mírné, vysoké, velmi vysoké). Menší nevýhodou tohoto přístupu (jak uznává i sám přednášející) je fakt, že s postupem času (a stárnutím pacienta) může v některých případech jeho riziko paradoxně i klesat (s přesunem subjektu z jedné věkové kategorie do té následující). Podobně jako předchozí model (SCORE) není možné skóre SCORE-2 (ani SCORE-2 OP) využít pro stanovení rizika diabetu u hodnoceného jedince. Též statistická výpovědní hodnota je podobná jako v případě předchozího systému SCORE.

Byť tyto nástroje slouží jen k odhadu rizika, jemuž je jedinec vystaven, jde každopádně o moderní nástroje, které jsou založeny na čerstvých a dobře regionálně strukturovaných evropských datech (zohledňujících také pohlaví subjektů a široké věkové rozpětí 40–89 let). Skóre se dají používat jednoduchým způsobem, využívají známé standardní faktory KV rizika a umožňují určit celkové (total) riziko KV onemocnění. Měla by dobře napomáhat i při stanovování příslušné farmakoterapie (a také pomáhat předcházet polypragmazii starších pacientů). K dispozici jsou na: https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehab309 a https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehab312.

Redakčně zpracováno ze sdělení, která během virtuálního kongresu preventivní kardiologie ESC 2022 přednesl:
Prof. John W. McEvoy, MD, MBBCh, MHS
National University of Ireland, Galway, Irsko