Přejít k hlavnímu obsahu

Klasifikace kožních manifestací asociovaných s onemocněním COVID-19

Autorku jednoho z digitálních sdělení na nedávném 30. výročním kongresu EADV podstatně ovlivnila aktuální pandemie COVID-19, podobně jako její kolegy z jiných částí světa. Ani to jí však nezabránilo shrnout ve svém sdělení charakter kožních manifestací, které dermatologové během pandemie zaznamenali. Vidíte na svých pracovištích podobný obraz? Nebo existují místní specifika?

Ilustrační obrázek
Zdroj: Shutterstock

I dermatologové spolu s dalšími zdravotníky během pandemie COVID-19 s neutuchající vervou pečovali o své pacienty, poskytovali jim relevantní informace, podporu i terapii, a to bez ohledu na okolnosti (a nadále v tom pokračují). A byť se dermatologické projevy působení koronaviru nového typu v lidském organismu nemusí zdát úplně nejpodstatnějšími, mnohým odborníkům mohly přidělat problémy přímo či nepřímo (jako například lékařům v Thajsku, kteří publikovali o nebezpečí způsobeném možnou záměnou vyrážky vyvolané virem SARS-CoV-2 za projevy horečky dengue – Joob B, Wiwanitkit V, J Am Acad Dermatol 2020). A ani další dermatologické obtíže osob postižených virózou COVID-19 nemusejí být právě banální.

Itálie, Španělsko, USA…

Jedna z prvních publikací o kožních manifestacích u pacientů s COVID-19 pochází z Itálie – země postižené novou pandemií hned v úvodu velmi silně. Autoři Recalcati S et al. (J Eur Acad Dermatol Venereol 2020) hlásili takové léze u 20,4 % z 88 hospitalizovaných nemocných (14 osob s erytematózní vyrážkou, 3 s urtikárií a 1 s puchýřky neštovicového typu) a neviděli zásadní rozdíl oproti reakcím doprovázejícím jiné virové infekce. Následně tedy bylo nutné provést charakterizaci kutánních manifestací asociovaných s nákazou virem SARS-CoV-2. Tohoto úkolu se chopili španělští výzkumníci, kteří prezentovali 429 takových případů (Casas CG et al., Br J Dermatol 2020), u nichž zaznamenali makulopapulární vyrážky (47 %), kopřivkovitý výsev (19 %), oznobeniny na prstech nohou (19 %), vezikulární léze (9 %), ale i livedo reticularis s nekrózami (19 %). Američtí dermatologové ve své publikaci (Daneshgaran G et al., Am J Clin Dermatol 2020) uvádějí, že vezikulární exantém je možné využít při iniciální diagnostice nemoci COVID-19, akrální léze pro epidemiologické účely a vaskulární formu vyrážky jako prognostický marker těžké formy onemocnění. Pět charakteristických typů kožních projevů při onemocnění COVID-19 zmiňují i Tan SW et al. (JAAD Int 2021). A zdá se, že co se týká kožních manifestací, svou roli by mohla sehrávat i genetika (nebo možná také geografická lokalita ale i případná chyba detekce) – Čína a Indie totiž hlásí mnohem nižší prevalenci (0,2–7,25 %) kožních projevů při tomto koronaviru než Itálie (20,4 %) – viz Guan W et al., N Engl J Med 2020; Pangti R et al., Clin Exp Dermatol 2021; Recalcati S, J Eur Acad Dermatol Venereol 2020. Ovšem rasové rozdíly asi ve hře přeci jen budou – ve své analýze (n = 318), publikované v J Am Acad Dermatol 2020, totiž Freeman EE et al. zaznamenali mnohem vyšší počet případů oznobeninových a akrálních lézí u bělošských obyvatel USA (89 %) než u Afroameričanů (0,2 %), přičemž v Asii byl zaznamenán jen 1 takový případ, což by mohlo být spojeno s polymorfismem IFIH1.

Vakcinace vyřeší vše?

Zatímco v roce 2020 se výzkumníci zaměřovali především na kožní manifestace při onemocnění COVID-19, rok 2021 patří již i studiu těchto projevů po očkování proti této nemoci, které se (i dle zdroje Blumenthal JG et al., N Engl J Med 2021, hodnotícího očkování látkou Moderna) objevují jako okamžité manifestace v místě vpichu (84 %) nebo opožděné místní reakce (0,8 % po první dávce a 0,2 % po druhé). Autoři McMahon DE et al. (J Am Acad Dermatol 2021) ve své analýze 414 případů reakcí po očkování látkou firem Moderna a Pfizer mimo jiné konstatují, že reakce po vakcinaci připomínají symptomy nemoci COVID-19 a že se výjimečně mohou objevit i kožní projevy typu lézí herpes simplex i zoster a pityriasis rosea. U tří zdravotníků byly též po vakcinaci mRNA očkovací látkou společnosti Moderna zaznamenány akrální léze připomínající příznaky COVID-19 s perivaskulární lymfocytární infiltrací a vaskulárním poškozením (Revilla-Nebreda D et al., J Eur Acad Dermatol Venereol 2021).

Autorka sdělení apeluje na účastníky kongresu, aby u nemocných s COVID-19 nadále sledovali a hlásili polymorfní kožní manifestace, ať již vznikající přímým vlivem působení viru, z důvodu hyperkoagulability, interakcí s genetickými vlivy, hyperaktivitou imunitního systému pacienta či po komedikaci. A samozřejmě také reakce po vakcinaci.

Redakčně zpracováno ze sdělení, které během virtuálního kongresu EADV 2021 přednesla:
Mónica Roncero-Riesco, MD, PhD
Dermatología Médicoquirúrgica y Venereología, Complejo Asistencial Universitario de Salamanca, Španělsko

Kongresonline.cz

Reportáže a rozhovory z odborných kongresů

Obsah stránek je určen odborným pracovníkům ve zdravotnictví.



Upozornění

Opouštíte prostředí společnosti Pfizer, spol. s r. o.
Společnost Pfizer, spol. s r. o., neručí za obsah stránek, které hodláte navštívit.
Přejete si pokračovat?

Ano
Ne