Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Dieta low FODMAP pomáhá a není žádným módním výstřelkem
Nespecifické symptomy vázané na gastrointestinální trakt (GIT) jsou v populaci velmi běžné a často se jim dostává určité profesionální bagatelizace. Ačkoliv většinou nejsou pro pacienty z dlouhodobého hlediska nebezpečné, výrazně jim snižují kvalitu života. Podle recentnějších dat se ukazuje, že za velkou částí dyspepsií by mohla stát intolerance široké skupiny látek, shrnutých pod akronymem FODMAP (fermentable oligo-di-mono-saccharides and polyols). Nemocným by následně mohla pomoci úplná nebo častěji jenom částečná eliminace těchto sloučenin z každodenní stravy. Proto byla pro nemocné se syndromem dráždivého tračníku v roce 2004 australskými lékaři navržena tzv. dieta FODMAP, která se pokouší racionalizovat dlouhá léta známou skutečnost, že tito nemocní obtížně tolerují nadýmavá jídla a potraviny.
Intolerance FODMAP je klinicky často zaměňována s intolerancí lepku. Na úrovni patofyziologického podkladu se však jedná o úplně jiné poruchy. Zatímco lepek spadá do proteinové frakce potravin z obilovin, FODMAP jsou menší molekuly sacharidového charakteru, často vázané dohromady ve formě škrobů. Vzhledem k tomu, že obiloviny vykazují vysoký obsah jak lepku, tak FODMAP, jejich eliminace pomáhá oběma skupinám nemocných. Bez odborného dohledu mohou být obě intolerance falešně zaměněny a pacient se zbytečně omezuje v pestrosti stravy. Tuto teorii potvrzuje například výzkum prof. Petera Gibsona, MD, z Monash University v Austrálii, který přinesl zjištění, že k ústupu nespecifických symptomů GIT dochází i u velké části subjektů, které v jídelníčku ponechaly pšenici špaldu. Ta přitom obsahuje vysoké množství lepku, ale jen malé množství FODMAP. Nemocní, jimž je dieta s nízkým obsahem FODMAP doporučována, samozřejmě musejí být vyšetřeni také na celiakii a alergii na lepek, pakliže se ale nepotvrdí, pak se tzv. jídelníček low FODMAP vyplatí vyzkoušet. Z běžných diagnóz se ukazuje, že na dietu low FODMAP velmi dobře reagují pacienti s dráždivým tračníkem, testována je také u osob s idiopatickými střevními záněty.
Dieta low FODMAP nevyžaduje úplnou eliminaci těchto sloučenin ze stravy
FODMAP označuje heterogenní skupinu organických sloučenin, do které patří oligosacharidy (fruktany, galaktany), disacharidy (včetně laktózy), monosacharidy (fruktóza) a polyoly (sorbitol, xylitol, manitol). Intolerance těchto látek se vyznačuje neschopností je rozložit a vstřebat za jejich současného hromadění v nižších střevních etážích. V tenkém a zejména tlustém střevě potom zvyšují množství zadržované vody a produkci střevních plynů. Na tyto změny reaguje enterický nervový systém a svalová vlákna střevní stěny se silně kontrahují. Pacient následně trpí bolestí, má křeče, borborygmus a průjmy. Cílem diety low FODMAP však, na rozdíl od diety bezlepkové, není úplná doživotní eliminace těchto látek. U většiny pacientů dostačuje snížení množství konkrétních potravin v dietě s tím, že inkriminované potraviny a jejich prahová dávka pro vznik potíží se interpersonálně výrazně liší. Klíčem k úspěchu je tak kvalitní komunikace lékaře nebo nutričního terapeuta s nemocným a cílené vyhledávání potraviny, která mu činí potíže. Většina pacientů přitom nemá problém s laktózou a vyřazení všech mléčných výrobků tak není nutné.
Dieta low FODMAP nemusí kopírovat zásady zdravé stravy
Testování k určení intolerovaných potravin má dvě fáze. První se nazývá eliminační a trvá cca 4–6 týdnů, při delším období by již hrozilo riziko karencí esenciálních látek. Během eliminační fáze jsou ze stravy plně vyloučeny potraviny s vysokým obsahem FODMAP. Následuje fáze reintrodukční s postupným znovuzaváděním jednotlivých složek stravy. Reintrodukce musí probíhat pomalu za účelem zjištění spouštěčů a případné tolerované dávky ve velkém množství nesnášené potraviny.
Mezi pokrmy s vysokým obsahem FODMAP patří široké spektrum obilnin a luštěnin, některé druhy ovoce (jablka, hrušky, broskve, vodní meloun) a zeleniny (cibule, česnek, avokádo, květák), dále potom mléko a většina mléčných výrobků včetně mléčné čokolády, sladidla, průmyslově zpracované maso a uzeniny, cukrovinky, slazené nápoje, pivo, sladká vína a některé koření a omáčky. Naopak vhodné potraviny zahrnují mimo jiné pohanku, špaldu, rýži, oves, citrusy, banány, brambory, mrkev, rajčata, bezlaktózové mléko a tvrdé sýry typu parmezán, maso, vejce, ořechy a suché víno. Doporučené a nedoporučené potraviny v tomto případě nesledují zásady zdravé výživy, některé pro běžnou populaci velmi vhodné potraviny se nacházejí v zakázaném spektru, a naopak dovolené jsou všechny oleje, obyčejný cukr nebo hořká čokoláda.
Zjednodušeně se dá říci, že pokud se chce pacient co nejvíce vyhnout potravinám s vysokým obsahem FODMAP, měl by omezit konzumaci polotovarů, konzervovaných produktů, uzenin, hotových sypkých či tekutých kořenicích směsí, cukrovinek, alkoholu a limonád. Naopak by se měl zaměřit převážně na čerstvost a potravu s co nejnižším množstvím přísad. Pro usnadnění výběru vhodných a nevhodných potravin při nákupu pak může pomoci např. mobilní aplikace.
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XVIII. celostátním diabetologickém sympoziu v Průhonicích přednesla:
Mgr. Bc. Martina Daňková
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze