TOP 5 z kongresu ESC očima angiologa

Co si na nedávném kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Paříži se zájmem vyposlechla předsedkyně výboru České angiologické společnosti doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.? Zde je stručný přehled pěti odborných sdělení, která považuje za nejdůležitější.

Vstupní ceremonii kongresu uváděla prezidentka ESC prof. Barbara Casadeiová z britského Oxfordu. Poukázala na skutečnost, že až do roku 2015 v Evropě setrvale a poměrně dramaticky klesala úmrtnost na kardiovaskulární (KV) onemocnění – 90. léta přinesla v tomto smyslu například angioplastiky a radikální změny v terapii infarktů myokardu, do klinické praxe se také dostaly nové skupiny léčiv, především inhibitory ACE a statiny. Od roku 2015 ale tento epidemiologický údaj opět mírně stoupá. B. Casadeiová se zamýšlela nad tím, jak tento trend zvrátit, co by mohli kardiologové dělat lépe. Na kongresu byla prezentována nová doporučení, která jsou už dostupná na webových stránkách ESC. „Vyzdvihla bych změny týkající se léčby dyslipidemií – nově bychom měli u vysoce rizikových pacientů, po koronární či mozkové příhodě nebo s periferní symptomatickou aterosklerózou v rámci sekundární prevence redukovat hladiny LDL až pod 1,4 mmol/l. Pro další snižování kardiovaskulární úmrtnosti to bude zřejmě velmi důležité,“ hodnotí D. Karetová s tím, že těchto hodnot většinou nelze dosáhnout pouze statinem s ezetimibem, nemocní by do budoucna měli být více referováni k léčbě inhibitory PCSK9, což už je u nás, v 15 specializovaných centrech, již v současnosti možné.

• V sekci věnované přímým orálním antikoagulanciím (DOACs) se hovořilo o výběru optimálního přípravku ve vztahu k možnému riziku krvácení. Data ze švédského registru, která v tomto smyslu porovnávala DOACs a warfarin, zde prezentoval Jonas Oldgren. V obou sledovaných větvích byl pozorován prakticky identický výskyt iktů a embolií, ve skupině s DOACs nemocní obecně méně krváceli a méně se zde vyskytovaly intrakraniální hemoragie. „Švédsko lze považovat za nejlépe warfarinizovanou evropskou zemi, také z tohoto důvodu zřejmě nebyla v jejich registru efektivita tohoto přípravku o nic horší,“ komentuje D. Karetová.

• Podle jiné studie (Hasific S et al., ESC Congress 2019) to vypadá, že se u dlouhodobě warfarinizovaných nemocných více vyskytují tepenné kalcifikace. Warfarin totiž, oproti DOACs, navíc inhibuje i vitamin K2, který do tohoto metabolismu zasahuje. „Možná to je i vysvětlení toho, proč warfarinizovaní pacienti vykazují vyšší deterioraci ledvinných funkcí během léčby,“ zamýšlí se D. Karetová.

• V sekci HOT LINES byla prezentována velmi zajímavá data týkající se dapagliflozinu – přidání tohoto vysoce selektivního inhibitoru transportéru SGLT2 k terapii nejen kardiaků-diabetiků, ale i nediabetické populace se srdečním selháním, s ejekční frakcí pod 40 %, vedlo například ke snižování počtů hospitalizací, nutných rehospitalizací a ke zlepšování kvality života, po 18 měsících jeho užívání měli nemocní i lepší prognózu.

• Moderní protidestičkový lék tikagrelor by měl být častěji užíván v kombinaci s ASA u akutních koronárních syndromů. Výsledky studií THEMIS (Gabriel Steg et al., N Engl J Med 2019) a THEMIS-PCI (publikace Lancet) ukazují na to, že z podávání kombinace tikagrelor/ASA profitovali ve srovnání s jinou lékovou kombinací více rizikoví nemocní po předchozí koronární intervenci, a neplatilo, že by více krváceli, byť každá taková protidestičková terapie toto riziko zvyšuje.

• V sekci Hot Lines byla prezentována i nezávislá multicentrická studie ISAR-REACT 5 zpracovaná odborníky z mnichovské univerzity. Porovnávala tikagrelor a prasugrel, dva přímé konkurenty v protidestičkové léčbě. Podle jejích závěrů vykazoval po akutních koronárních STEMI i non-STEMI infarktech prasugrel méně endpointů (6,9 %) než tikagrelor (9,3 %), což je jistě zajímavé i v kontextu výše uvedených pozitivních výsledků studií THEMIS. „Prasugrel tedy v této akademické studii, i podle komentářů odborníků, kteří ji prezentovali, vyšel překvapivě lépe,“ uzavírá D. Karetová.

(red)