Anketa: Jak pandemie COVID-19 ovlivnila péči o diabetiky v ČR?

1) Mohla byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Pracuji v diabetologické ambulanci nemocnice v bývalém okresním městě na periferii republiky. Ordinace má zcela běžné spektrum pacientů, 85–90 % představují diabetici 2. typu, převážně vyšších věkových kategorií. O zbývajících 10–15 % se dělí diabetici 1. typu a pacienti se sekundárním diabetem.

Současně působím jako primářka interního oddělení nemocnice, sedím tedy tzv. na dvou židlích, což je organizačně a časově poměrně náročné. Výhodou je, že potkávám své ambulantní pacienty i v době jejich hospitalizace.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybrala právě diabetologii?

Začínala jsem pracovat v 70. letech 20. století. Z místní diabetologické ordinace odešla diabetoložka a bylo nutné ji někým nahradit. Tenkrát se mě nikdo neptal, vedení nemocnice rozhodlo. Ale nelituji, diabetologie mi přirostla k srdci. Některé svoje pacienty znám téměř 40 let.

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Epidemie COVID-19 přinesla hodně negativního, ale i některá pozitiva.

Telemedicína není mojí vytouženou volbou, stejně jako ostatní kolegové radši pacienta vidím, než jenom slyším. Potřebuji s ním konverzovat z očí do očí, potřebuji vidět, jak se chová, jak se pohybuje, zda od předchozí kontroly nechřadne, zda není dušný, bledý nebo zda nemá zjevně ještě nějaký jiný problém, který se vlastně často ani netýká diabetu. Pacienty je nutno klinicky vyšetřovat, což na dálku opravdu nejde. Řada nemocných však COVID-19 pojala jako záminku k vynechávání doporučených diabetologických kontrol. Glykovaný hemoglobin je jakousi formou vysvědčení. A pro vysvědčení si jen málokdo přijde rád.

Na druhou stranu se nám podařilo zorganizovat práci tak, aby pacienti zbytečně dlouho nečekali v čekárně. Většina nemocných objednávání na přesný čas respektuje a vítá. A my též.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

Nemám ráda velké cíle. Budu spokojená, když se podaří většinu národa přesvědčit o smysluplnosti očkování, od kterého si všichni slibujeme útlum epidemie. Pacientů zemřelých na respirační či multiorgánové selhání při oboustranné virové pneumonii jsme nemocnici na lůžkách viděli víc než dost. A pokud se podaří navrátit se k původnímu režimu ambulance, bude zcela jistě i víc prostoru pro doladění léčebných strategií u pacientů, u nichž se nepodařilo při dosavadní léčbě dosáhnout optimálních výsledků.

5) Co byste do nového roku popřála kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

Především zdraví, spokojenost v osobním životě a v neposlední řadě radost z práce. A samozřejmě všem přeji co nejvíce takových pacientů, kteří si po zkušenostech s pandemií COVID-19 více váží vlastního zdraví.

1) Mohl byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Pracuji v diabetologické ambulanci v Sokolově, který patří do Karlovarského kraje. Spádová oblast okresu Sokolov je cca 88 000 obyvatel. Věnuji se diagnostice, léčbě a edukaci pacientů s diabetem mellitem (převažují diabetici 2. typu) a žen s gestačním diabetem. V dlouhodobé péči o pacienty také léčíme ve spolupráci s jinými odbornostmi časné a pozdní komplikace doprovázející toto onemocnění.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybral právě diabetologii?

Po ukončení studia medicíny jsem si vybral obor vnitřního lékařství a při práci na interním oddělení rozhodnutí pro obor diabetologie vyšlo z potřeby pro region, ve kterém se této specializaci věnuji od roku 1995 a jsem za to rád.

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Pandemie COVID-19 nás přinutila ke změnám v organizaci práce v diabetologické ambulanci, ale zavedení protiepidemických opatření se pochopitelně citelně dotklo i našich pacientů. Při osobním kontaktu je náročnější hlavně komunikace se staršími pacienty. Ti velmi špatně vnímají vizuální kontakt při používání roušek ze strany lékaře či setry, neboť kromě sluchu hodně využívají i pohled na mimiku mluvící osoby – lékaře.

Na druhou stranu se pacienti více naučili využít možností „vzdálené konzultace – telekomunikace“ o svém zdravotním stavu či úpravě léčby a nečekají při akutních potížích až do plánovaného pravidelného kontrolního vyšetření. Pandemie pro mne také představovala výzvu, jak zachovat dosavadní péči pro naše pacienty v plném rozsahu bez omezení provozu ordinace, nicméně domnívám se, že se mi to podařilo.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

V době pandemie COVID-19 i v době postpandemické bych byl rád, aby ekonomické možnosti země dovolily zachovat a zvýšit úroveň péče o diabetiky, a to jak v oblasti diagnostiky i léčby moderními antidiabetiky snižujícími riziko kardiovaskulárních onemocnění a novými inzuliny, ale také stran dostupnosti zdravotních pomůcek, prostředků a technologií pro diabetiky.

5) Co byste do nového roku popřál kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

V novém roce kolegům přeji hodně elánu, pracovních úspěchů, spokojené a spolupracující pacienty a vstřícný přístup zdravotních pojišťoven vůči zdravotnickým zařízením.

1) Mohl byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Pracuji jako vedoucí lékař Diabetologického centra Nemocnice Jihlava. Naše pracoviště je zaměřeno především na léčbu komplikovaných pacientů s diabetem 1. a 2. typu. Rádi se věnujeme moderním technologiím – použití senzorů a léčbě inzulinovou pumpou. Součástí našeho pracoviště je podiatrická ambulance určená k léčbě syndromu diabetické nohy jak pro naše nemocné, tak pro pacienty z ostatních diabetologických ambulancí. Máme navázánu těsnou spolupráci s gynekology v péči o gravidní diabetičky.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybral právě diabetologii?

Po promoci jsem nastoupil na 2. interní oddělení naší nemocnice, které se specializovalo především na diabetologii a nefrologii. Práce mě bavila a z těchto dvou oborů mi byla bližší péče o diabetiky. Postupně jsem obor začal hlouběji poznávat a našel v něm zalíbení.

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Pandemie COVID-19 nás přinutila k zásadním změnám organizace naší práce v péči o pacienty. Jde o neustálé hledání zlaté střední cesty mezi zachováním kvality péče a omezením počtu fyzických návštěv naši pacientů. Řada kontrol probíhá distančním způsobem za využití telefonických a e-mailových konzultací. Jsme vděčni za možnosti sdílení dat ze senzorů na cloudových úložištích. Další komplikací je poskytování péče s nižším počtem personálu kvůli pomoci na covidových jednotkách.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

Vzhledem k pokračující pandemii COVID-19 si myslím, že nejobtížnější bude zajištění pokračování kvalitní péče. Musíme si uvědomit, že péče byla narušena již při jarní vlně pandemie COVID-19, řada pacientů se na kontroly bojí docházet a některé z nich jsme v ambulanci již delší dobu neviděli. Jiní se ve strachu z nákazy neohlásí ani při vzniku defektu na končetině. Z medicínského hlediska se v příštím roce těším především na nové technologie, které jsou určeny zvláště pro diabetiky 1. typu.

5) Co byste do nového roku popřál kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

Hodně zdraví, pevné nervy, optimismus. V práci samozřejmě zklidnění současné situace, která by nám umožnila návrat k poskytování kvalitních a úplných služeb našim pacientům. V soukromém životě radost a pohodu všem blízkým.

1) Mohl byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Naše diabetologické centrum poskytuje kompletní šíři péče o diabetiky 1. i 2. typu, včetně péče o diabetickou nohu a péče o diabetiky léčené inzulinovou pumpou. Často jde o pacienty s různými komplikacemi a komorbiditami, které bývá obtížné terapeuticky zvládat v běžné ambulantní praxi.

Na našem lůžkovém oddělení se pak setkáváme i s nemocnými se srdečním selháním, infekčními komplikacemi a selháním ledvin. V rámci péče o obézní diabetiky spolupracujeme i s naším obezitologickým centrem a bariatrickou chirurgií. Máme možnost využívat rovněž spolupráci s nutričními specialisty a dalšími odborníky.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybral právě diabetologii?

Zájem o diabetologii se u mě zrodil již při studiu medicíny díky přístupu pedagogů, kteří nás učili. Mé směřování k diabetologii se následně upevnilo, když jsem po promoci nastoupil k doktorandskému studiu k profesoru Janu Škrhovi. Dodnes si to nemohu vynachválit, protože jsem díky tomu měl možnost poznat náš obor v celé jeho šíři. Na první pohled se může zdát, že zaměření diabetologie je poněkud úzké, ale v důsledku různých komorbidit, kterými naši pacienti trpí, se v praxi zabýváme internou v širším slova smyslu, s přesahem do dalších odborností, jako je například oční lékařství, psychologie, ale částečně i chirurgie v rámci ošetřování pacientů se syndromem diabetické nohy.  

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Pandemie COVID-19 přinesla v péči o naše pacienty rozsáhlé změny. Na něco takového nebyl připraven nejen systém organizace péče o diabetiky, ale ani nikdo z nás na to nebyl předem trénován. V první fázi jsme měli zejména strach o naše pacienty, takže jsme je nabádali, aby posunovali termíny pravidelných kontrol, omezili zbytné návštěvy naší kliniky a věci, které bylo možné konzultovat on-line, s námi řešili distančně.

Pacienti nás vyslyšeli, ale později se ukázalo, že část z nich odkládala i problémy, které nesnesly odkladu, a u některých vyústily v rozvoj komplikací či dekompenzaci jejich stavu. Omezení osobních návštěv v ordinaci se negativně nejvíce dotklo polymorbidních pacientů se závažnými komorbiditami, ať už jde o srdeční či renální selhání, nemocných s respirační insuficiencí a dalších, u nichž zavedená omezení mohla mít dopad i na jejich celkovou prognózu.

Další nevýhodou distanční péče je, že nepodchytí dostatečně screening nových pacientů s diabetem či diagnostiku gestačního diabetu u těhotných žen.

Většinu komunikace s pacienty jsme se snažili zvládat distančně s využitím telefonických a e-mailových konzultací. Proběhly i nějaké videokonference a dálkově jsme také konzultovali sdílená data ze senzorů či osobních glukometrů na cloudových úložištích nebo výsledky odeslané e-mailem. Při řešení syndromu diabetické nohy bylo možné posuzovat rozsah defektů na základě fotografií pořízených přímo pacienty.

Většina distančních konzultací proběhla bez problémů a díky elektronické preskripci měli diabetici zajištěnu svou běžnou léčbu. Problematický byl naopak předpis zdravotnických pomůcek, jež jsou vázány na poukaz, protože elektronická preskripce poukazů na zdravotnickou pomůcku stále nefunguje. Diabetici, kteří potřebovali proužky do glukometru nebo glykemický senzor, si tak stále museli vyzvedávat papírovou žádanku s razítkem, což představovalo obrovskou administrativní zátěž.

Postupně jsme se také naučili rozpoznávat nemocné, kteří pro distanční péči nejsou vhodní a i v této komplikované době vyžadují osobní kontroly v ambulanci. Patří jsem zejména pacienti, u nichž je nutné provádět častější laboratorní kontroly, ale také osoby s poruchou sluchu či pacienti, se kterými se nelze spojit distančně z technických nebo jiných důvodů.

V další vlně restrikcí by nám pomohla lepší připravenost státních institucí a orgánů. Uvítali bychom lepší a srozumitelnější komunikaci směrem k veřejnosti, která by minimalizovala chaos a zlepšila důvěru veřejnosti v zaváděná opatření.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

I v příštím roce bychom se měli pokusit udržet nastavenou velmi dobrou úroveň poskytované diabetologické péče, která je v řadě parametrů na světové úrovni. Roli by v tom měli sehrávat nejen samotní diabetologové svou každodenní prací v ambulancích či nemocnicích, ale také zdravotní pojišťovny a ministerstvo, které nastavuje podmínky, za jakých tato péče může probíhat.

Cílem našich snah by mělo být „proplout“ současnou situací s co nejmenšími ztrátami a zabránit případnému nárůstu pozdních komplikací vzniklých v důsledku omezení péče, které by vedly nejen k růstů výdajů plátců, ale také ke zhoršení kvality života a prognózy našich nemocných.

Pozitivem probíhajících změn by mohlo být postupné etablování některých telemedicínských výkonů v běžné praxi a jejich častější využívání i v době „postcovidové“, nicméně stále jen jako doplněk k běžnému spektru péče o pacienty s diabetem. Přeci jen polovina našich pacientů je starších 65–70 let a to jsou přesně ti nemocní, u nichž bychom měli preferovat osobní kontakt.

5) Co byste do nového roku popřál kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

Kolegům diabetologům a dalším lékařům bych přál hlavně chladnou hlavu, pevné nervy a „lehký průběh“ nejen případné koronavirové infekce.

Nám všem přeji, abychom s úspěchem překonali případné další vlny pandemie a zvládli udržet péči o naše pacienty na vysoké úrovni. Současně bych všem přál v novém roce hodně zdraví a pohody, aby si vedle práce našli také dostatek času pro vlastní odpočinek a relaxaci.

1) Mohla byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Naše ambulance spadá pod Interní oddělení Oblastní nemocnice Příbram, ale pracuje samostatně, bez vazby na chod interních lůžkových oddělení. Spektrum pacientů je podobné jako v samostatných diabetologických ambulancích. Většina pacientů jsou diabetici 2. typu, menší podíl tvoří diabetici 1. typu, a to včetně pacientů s inzulinovými pumpami.

Diabetici, kteří souhlasí s domácím měřením glykemie, mají svůj glukometr, který nosí na každou kontrolu, a při kontrole selfmonitoring vyhodnocujeme. Většina diabetiků 1. typu má okamžitou monitoraci systémem FreeStyle Libre, popřípadě kontinuální monitoraci. Ve spektru našich pacientů jsou samozřejmě i gestační diabetičky a pacienti se sekundárním diabetem nebo s MODY. Jako nemocniční ambulance zajišťujeme konzilia pro všechna lůžková oddělení. Součástí diabetologické ambulance je i podiatrická ambulance, jejíž péči vyhledávají pacienti nejen z našeho, ale i ze sousedních okresů.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybrala právě diabetologii?

Když jsem v roce 2004 nastupovala po mateřské dovolené do Oblastní nemocnice Příbram, měla jsem atestaci 1. stupně z vnitřního lékařství a přemýšlela jsem, jakou specializaci si vybrat. Paní doktorka v diabetologické ambulanci byla v té době už v důchodu a hledala svého nástupce. Tak jsem této příležitosti využila. Jsem za to osudu vděčná, protože diabetologie je obor nesmírně zajímavý a různorodý. Je fascinující, jak rychle se rozvíjí a jaké možnosti nabízí jak na poli medikamentózní léčby, tak v technologiích. Kromě toho musí být diabetolog i dobrým psychologem a do duše každého pacienta najít tu správnou cestu.

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Během jarní vlny pandemie většina kontrol proběhla přes telefon. Kontroly jsme nerušili, protože vzhledem k plné naplněnosti objednávkového kalendáře minimálně tři měsíce dopředu nebylo kam pacienty přeobjednat. E-mailové cesty využívám jen minimálně, mám strach, aby se to ze strany pacientů nezvrhlo ve snahu o hledání důvodů pro zbytečně častou komunikaci, protože čas je něco, co mi trvale schází. Během podzimní vlny jsme zachovali normální provoz. Udivilo mě, jak málo pacientů si přálo distanční kontrolu, naopak mám pocit, že pacienti jsou vděční za důvod dojít si alespoň na chviličku popovídat a uvidět svou sestřičku a svého lékaře, k nimž už někteří chodí mnoho let. Je to pro mě důkazem dobře odváděné práce.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

Pro mě osobně je to větší využívání technologií. Vzhledem k věkovému složení v naší ambulanci je to sice možné jen u malého procenta mladších pacientů, ale doba věnovaná porozumění chorobě, se kterou musejí žít, a to pokud možno v souladu, se vyplatí jak mně při dalších návštěvách v úspoře času, tak zejména jim v prevenci akutních komplikaci a zabránění rozvoje pozdních komplikací nebo alespoň oddálení jejich nástupu. U všech pacientů je trvalou výzvou motivace k dobré spolupráci.

5) Co byste do nového roku popřála kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

Aby se diabetologie nadále rozvíjela tak úspěšně jako v posledních letech a abychom svým pacientům stále měli co nabídnout. Přála bych si, aby diabetologie byla atraktivním oborem pro naše mladé kolegy a aby posílili naše řady. Abychom nepracovali trvale v časovém presu, ale abychom měli na své pacienty více času. Abychom viděli pacienty ve své ambulanci osobně tak často, jak je to třeba, a vzdálené možnosti využívali v míře přiměřené.

1) Mohla byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Ve své ambulanci v Hradci Králové se starám o celé spektrum pacientů s diabetem. Velký podíl tvoří diabetici 1. typu. Ve větší míře se věnuji terapii pomocí inzulinových pump, senzorům a edukacím. Máme i vlastní nutriční terapeutku.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybrala právě diabetologii?

Ve výběru sehrála roli šťastná náhoda. Z pracoviště, kam jsem čerstvě po škole nastoupila, odcházela diabetoložka a tehdejší přednosta profesor Jan Kvasnička mi navrhl, abych se specializovala právě na diabetologii. Nabídku jsem přijala a jsem mu za to moc vděčná, protože diabetologie se mi opravdu líbí a naplňuje mě.

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Pandemie COVID-19 naši ambulanci zastihla celkem připravenou. Přišla v době, kdy dobře fungoval systém eReceptů a hodně pacientů mělo glukózové senzory. Naši nemocní byli zvyklí s námi komunikovat cestou e-mailů – měli jsme zavedenou speciální adresu, jejímž prostřednictvím si objednávali recepty a přeobjednávali se. Diabetici, kteří mají senzory a glukometry, uměli své údaje stahovat a předávat do ambulance buď přes cloudové úložiště nebo formou přiloženého PDF souboru v e-mailu.

Navzdory tomu byla jarní vlna pandemie pro nás časově velmi náročná. Osobní návštěvy se zaměnily za distanční, komunikovali jsme pouze virtuálně, cestou e-mailů nebo telefonů, přes Zoom a Messenger, často bez ohledu na čas. Museli jsme přerušit zavedené pravidelné skupinové edukace. Místo nich jsme vytvořili systém webinářů (videokonferencí) a proškolili jsme většinu našich pacientů s DM 1. typu v tématech týkajících se jejich nemoci, jako jsou „Diabetes a COVID-19“, „Úpravy dávky inzulinu při nemoci“ či „Ketoacidóza“.

Podzimní vlnu zvládáme bez větších potíží, pacienti docházejí do ambulance a distanční kontroly jsou zcela výjimečné. Naučili jsme se pracovat s časem. Pokračujeme nadále v edukacích formou videokonferencí. Témata volíme dle výběru a preferencí pacientů.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

Diabetologie je obor, který je plný výzev. Pro mě osobně bude v příštím roce výzvou vytvořit ucelený edukační systém pro práci s inzulinovými pumpami a senzory a moc se těším na nové pumpičky s uzavřeným hybridním okruhem.

5) Co byste do nového roku popřála kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

Kolegům diabetologům a všem lékařům přeji pevné zdraví, hodně radostí a spokojenosti, otevřenou mysl a srdce, aby vnímali vše krásné a dobré kolem sebe. A také aby mohli ve svých praxích naplno využívat možnosti současné medicíny a měli mnoho spolupracujících a spokojených pacientů.

1) Mohla byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Mám typickou ambulanci privátního diabetologa – na velké poliklinice v Praze, do 1000 unicitních rodných čísel (URČ), s dobrou dostupností diabetologických center poskytujících specializovanou péči mým pacientům.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybrala právě diabetologii?

Nevybrala jsem si tak úplně já sama – „vybral“ mi profesor Jaroslav Rybka, který v diabetologickém centru ve Zlíně potřeboval dalšího diabetologa, a já jsem mu dodnes za jeho rozhodnutí vděčná.

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Přinesla spoustu změn pozitivních i negativních. Negativní bohužel pro pacienty, kteří nejvíce potřebují naši pomoc – tím myslím pacienty, kteří nejsou schopni sami řídit léčbu své choroby, jsou více pasivní, závislí na našem rozhodování. Při distanční péči se jejich stav často zhoršil.

Naopak lidé aktivnější se začali více zajímat o své zdraví. Zajímají se o to, jak cukrovka a nadváha či obezita souvisejí s imunitou, začali více dodržovat racionální stravu, někteří zahájili pohybovou aktivitu v exteriéru, zhubli a zlepšili si i kompenzaci diabetu.

Za jeden z nejpozitivnějších přínosů pandemie ve své ambulanci považuji zvýšení regulačního limitu na předepsané léky, zdravotnické prostředky a indukovanou péči na 130 % referenčního období, tedy roku 2018 (jedná se o součást kompenzační vyhlášky). Podle původně platné úhradové vyhlášky to mělo být 105 %, což představuje navýšení o celou čtvrtinu. To mi umožňuje zahajovat léčbu moderními antidiabetiky, jejichž cena je vysoká, u podstatně vyššího množství pacientů, než tomu bylo loni.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

Budeme se snažit vyjednat s plátci, tedy zdravotními pojišťovnami, i pro příští rok co nejlepší limity na výše zmíněné položky, abychom i v příštím roce co nejvíce zmodernizovali nejen léčbu, ale také monitorovací technologie pro pacienty s diabetem. Tím bychom uzavřeli dvouleté referenční období, čímž by se nám podařilo vymanit se z historicky daných velmi nízkých limitů na léky, zdravotnické prostředky a indukovanou péči.

5) Co byste do nového roku popřála kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

Zejména pevné zdraví a pozitivní mysl.

1) Mohla byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Naše ordinace je typická ordinace ambulantního diabetologa s převahou diabetiků 2. typu. To je také důvodem naší specializace na léčbu obezity. Zaměstnávám nutriční specialistku a díky ní se můžeme podrobněji věnovat edukacím o dietě a úpravě jídelníčků.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybrala právě diabetologii?

Diabetologii jsem si sama nevybrala, práce na diabetologii mi byla nabídnuta v době, kdy jsem byla na mateřské dovolené, a nelituji. Díky doktorce Lence Dohnalové z českobudějovické nemocnice mám práci, která mě baví a naplňuje.

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Pandemie COVID-19 nám pomohla některé věci vylepšit, ale nezůstali jsme ušetřeni ani určitých negativních dopadů.

Z těch pozitivních změn bych určitě zmínila to, že jsme se naučili ordinovat distanční formou a postupně jsme zdokonalovali systém, jak s pacienty komunikovat, abychom nebyli zahlceni telefonáty a e-maily a aby komunikace byla jednoduchá a pro pacienty přínosná.

Vyzkoušeli jsme si, že bez eReceptu to nelze dělat. Samozřejmě díky pokroku, díky glukometrům a FGM a CGM můžeme diabetikům upravovat léčbu na dálku. To by před 20 lety bylo neproveditelné a je trochu štěstí v neštěstí, že COVID-19 se rozšířil až nyní, kdy se digitalizace a on-line komunikace stává normou.

Vzhledem k tomu, že jsem sama COVID-19 prodělala, potvrdila jsem si, že se dá ordinovat i z domova.

Mezi nepříjemnostmi, které nám pandemie přinesla, zmíním zejména nutnost nošení roušek. Je to nepříjemné nejen pro nás zdravotníky, ale stěžují si na ně i naši pacienti.

Negativně život v době „covidové“ vnímají především senioři. Jsou doma, bojí se vycházet ven a naše telefonické konzultace pro ně byly spíše psychologickou podporou než léčbou diabetu.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

Určitě větší využití nových moderních léků a technologií.

Zároveň bychom si měli každý den v ordinaci uvědomovat, že diabetik je nejenom pacient, u kterého chceme docílit co nejlepších hodnot glykemií, cholesterolu, krevního tlaku, ale že je to především osobnost se svými radostmi, strastmi a také jinými problémy a že v určitých životních situacích je jeho „cukrovka“ až na druhém, třetím, čtvrtém či dalším místě v jeho prioritách.

5) Co byste do nového roku popřála kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

Zdraví, pohodu a každodenní radost z maličkostí.

1) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší práce?

Pandemie zcela změnila podstatu naší práce, tu viditelnou, i tu na první pohled neviditelnou část.

Výroba a distribuce léků běží tak, že ji ani nevnímáme, dokud nenastane problém… Hned od počátku proto bylo absolutní prioritou zajištění dodávek léků a dostatečných zásob v celém distribučním řetězci, který však fungoval zcela nevyzpytatelně. Nikdo nedokázal dobře odhadnout, jak budou na situaci reagovat pacienti, jak velká bude snaha předzásobit se léky na předpis i těmi volně prodejnými. Nešlo jen o léky pro chronicky nemocné pacienty, kteří mají vyšší riziko těžšího průběhu COVID-19. Kromě léků, jako inzulin nebo inhibitor PCSK9, je Sanofi totiž také jedním z nejvýznamnějších dodavatelů léků tlumících horečku a bolest. O to větší byla naše zodpovědnost udržet výrobní závody v co nejvyšším provozu.

Kolegům ze Sanofi Pasteur se podařilo doručit do České republiky o 25 % více vakcíny proti chřipce než v předešlém roce a na podzim se podle poptávky po očkování ukázalo, jak důležitý byl tento úspěch.

Také jsem hrdá na bezprecedentní spolupráci Sanofi a společnosti GSK na vývoji vakcíny proti COVID-19. Je důkazem, že společenská zodpovědnost je více než rivalita na trhu. Věřím, že i přes zdržení ve vývoji bude vakcína v příštím roce dostupná pro pacienty.

Druhá obrovská změna nastala v komunikaci s Vámi, lékaři. Všichni jsme brali jako samozřejmost setkávání na Vašich pracovištích, podporu vzdělávání na kongresech a seminářích – a prakticky ze dne na den byly všechny tyto aktivity ukončeny. Vlastně zároveň s Vámi se postupně učíme komunikovat jinak, snažíme se objevovat přínosy digitální komunikace, virtuální formy vzdělávání a moderních technologií, které by nakonec mohly být nápomocné i ve Vašem spojení s pacienty.

2) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

Věřím v příznivý vývoj pandemie, vakcíny jsou na dosah. Také si ale myslím, že naše práce se nevrátí do zcela stejné formy jako před pandemií, i když bychom si to asi všichni přáli.

Půjde nám o to najít ten správný obsah z relevantních zdrojů, ty správné informace, které budete Vy, lékaři, považovat za užitečné a budou přínosem pro Vaši praxi a podporovat sdílení Vašich zkušeností. S pomocí Vaší zpětné vazby chceme najít tu správnou rovnováhu mezi osobní a virtuální komunikací, ať už prostřednictvím našich medicínských reprezentantů nebo při vzdělávacích aktivitách.

Jsem velmi vděčná za to, že jsme mohli spolupracovat s Českou diabetologickou společností při přípravě podpůrných informačních letáků pro pacienty s diabetem, pro děti s diabetem a jejich rodiče a také pro těhotné pacientky ihned v počátku pandemie. Prostřednictvím našich mediálních partnerů se podařilo informace rychle rozšířit k Vám lékařům i k Vašim pacientům. A pokračovat v poskytování smysluplných edukačních materiálů pro pacienty chceme samozřejmě i v příštím roce.

3) Co byste do nového roku popřála kolegům a lékařům?

Velmi ráda využívám příležitost poděkovat mým kolegům medicínským reprezentantům. Dělají tuto práci proto, že jsou stvořeni pro komunikaci, a je jejich životní náplní. Jsme proto nesmírně potěšeni, že jste jim věnovali svůj drahocenný čas i v letošním náročném roce. Takže přeji jim i Vám, aby užitečná spolupráce pokračovala a nová vznikala.

Vám, lékařům, si dovoluji jménem Sanofi popřát hlavně zastavení a odpočinutí o vánočních svátcích a v novém roce hodně zdraví, síly a radosti a mnoho disciplinovaných pacientů blížících se cílovým hodnotám glykovaného hemoglobinu a ideálnímu „time in range“.

A poslední poděkování patří týmu Dianews.

Je nám ctí, že jsme mohli podporovat tento skvělý a vysoce sledovaný projekt, a budeme v tom pokračovat i v příštím roce.

Mgr. Bohdana Kubešová

Customer Engagement Manager Sanofi

1) Mohl byste ve stručnosti popsat spektrum pacientů, které máte ve své péči?

Naše ambulance se specializuje na tyto obory: diabetologie, interní lékařství, obezitologie, sportovní lékařství a problematiku výživy. Dále pacientům nabízíme i alternativní medicínské přístupy, jako je akupunktura a čínská medicína.

Většinu našich diabetických pacientů tvoří diabetici 2. typu, spíše starší, polymorbidní osoby s rozvinutým MCV syndromem.

2) Co rozhodlo o tom, že jste si jako obor vybral právě diabetologii?

Před více než 25 lety jsem, po atestaci z interního lékařství, hledal oblast, ve které by bylo možno s úspěchem kombinovat terapii léky s úpravou životního stylu (pohybová aktivita, dieta). Navíc jsem našel obor, který (spolu s kardiologií) řeší nejčastější civilizační choroby, jež jsou hlavní příčinou úmrtí, což mě nakonec přivedlo k diabetologii.

3) Jaké změny přinesla pandemie COVID-19 do Vaší praxe/péče o pacienty?

Pandemie COVID-19 s sebou přinesla strach pacientů, sociální deprivace a mnoho pozdě diagnostikovaných komplikací diabetu, ale i interních a onkologických onemocnění.

Ideální není ani běžná spolupráce a komunikace mezi spádovými ordinacemi a nemocnicí. Až 40 % našich diabetiků se zhoršilo, pozorujeme u nich zvýšení glykovaného hemoglobinu, nárůst hmotnosti, zvýšení glykemické variability, vzestup sympatikotonie, vyšší výskyt arytmie a dekompenzací hypertenze. To vše většinou kvůli změně životního stylu, kdy u nemocných převládá inaktivita a přejídání, objevují se i deprese.

Nejohroženější skupinou v interní ambulanci jsou pacienti nad 70 let, 80 % z nich trpí sociální izolací, která se projevuje malnutricí, poruchami spánku a snížením compliance k léčbě.

4) Co považujete za největší výzvu ve Vašem oboru pro příští rok?

Kromě větší možnosti použití nových antidiabetik pro větší skupinu pacientů díky vstřícnému kroku VZP vidím jako největší výzvu možnost použití on-line konzultace při léčbě našich pacientů či skupinové sdílení výsledků při používání nových glykemických senzorů.

5) Co byste do nového roku popřál kolegům diabetologům, popřípadě dalším lékařům?

Aby byli zdrávi a měli radost z každého nového dne. Aby zdravotní pojišťovny flexibilně a pozitivně reagovaly na aktuální situaci a podpořily moderní léčbu a lékaře jako takové.