Rostoucí prevalence (pre)diabetu jako hrozba za horizontem pandemie

Nejnovější epidemiologická data z USA mimo jiné ukazují, jak se změnil výskyt de novo diabetu 1. typu u dětí během pandemie COVID-19 (Gottesman BL et al., JAMA Pediatr 2022). Pro analýzu byly využity údaje z největší dětské nemocnice v Kalifornii, Rady Children’s Hospital v San Diegu, kam bylo od 19. března 2020 do 18. března 2021 přijato 187 pacientů s nově vzniklým diabetem 1. typu v průměrném věku 9,6 roku, což představuje 57% nárůst incidence oproti předchozímu roku (119 pacientů). Ve srovnání s 5letým obdobím před pandemií (19. března 2015 až 18. března 2020), kdy bylo s touto diagnózou evidováno dohromady 641 dětí v průměrném věku 9,7 roku, byl nárůst nových případů zhruba o pětinu vyšší v porovnání s očekávaným vývojem. V „covidovém“ roce byl taktéž zaznamenán významně vyšší podíl pediatrických pacientů s diabetickou ketoacidózou, přičemž takřka polovina vyžadovala nitrožilní podání inzulinu a bezmála 9 % muselo být hospitalizováno na JIP v porovnání s cca 40 %, resp. 6,4 % v kontrolním 5letém období. Ačkoli jde o údaje z jednoho amerického centra, které nelze jednoduše globalizovat, jistě představují důležitý signál do budoucna i pro tuzemské diabetology a dětské diabetiky. Konkrétní informace by měl v tomto ohledu poskytnout registr dětského diabetu ČENDA.

Skutečně zvyšuje COVID-19 riziko rozvoje diabetu?

Další zajímavé výstupy poskytla práce autorky Barett CE et al. (MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2022), která se zaměřila na problematiku nově diagnostikovaného diabetu > 30 dní po infekci SARS-CoV-2 u osob mladších 18 let. Využity byly údaje ze dvou amerických databází (IQVIA – cca 81 000 jedinců s COVID-19 a HealthVerity – cca 440 000 jedinců s COVID-19), a to za období 1. března 2020 až 28. června 2021. Ukázalo se mimo  jiné, že v kohortě IQVIA, respektive HealthVerity, bylo riziko rozvoje diabetu o 166 % (HR 2,66), respektive 31 % (HR 1,31), vyšší u dětí s COVID-19 oproti dětem bez prodělané infekce SARS-CoV-2. Naproti tomu jiné respirační nákazy s vyšším výskytem diabetu asociovány nebyly.

Výskyt diabetu v USA podle dat CDC

Asi nejvíce vypovídající jsou pak aktuální statistiky CDC (www.cdc.gov/diabetes/data/statistics-report/), které poukazují na fakt, že ve Spojených státech amerických se s diabetem léčí 37,3 milionu lidí, což odpovídá 11,3 % populace, a dalších zhruba 8,5 milionu dospělých má nediagnostikovaný diabetes (cca 3,4 % dospělé populace). Dohromady tedy činí prevalence takřka 15 %. Diabetiků ve věku 18–44 let je necelých 5 %, ve věku 45–64 let cca 19 % a ve věku 65+ téměř 30 %. Rozdíl v prevalenci mezi ženami a muži není významný (14,1 % vs. 15,4 %). Pokud se týká jednotlivých etnik, v případě černošského obyvatelstva je zaznamenán největší podíl diagnostikovaných diabetiků (12,7 %; celkově i s nediagnostikovanými 17,4 %), u Asiatů zase nejvíce nediagnostikovaných diabetiků (5,4 %; celkově i s diagnostikovanými 16,7 %), což může být zapříčiněno tím, že u nich k patologickému působení stačí jen nižší nárůst hmotnosti. Bělošské obyvatelstvo zaujímá 13,6 % diabetické populace a Hispánci 15,5 %.

Vystřídá COVID-19 pandemie prediabetu?

Ještě více alarmující jsou data týkající se prediabetu. Podle CDC je touto metabolickou poruchou v USA ohroženo neuvěřitelných 96 milionů osob (z toho 52,3 milionu mužů a 43,7 milionu žen), což představuje cca 38 % dospělé populace v období 2017–2020. Zhruba jen polovina je přitom s danou diagnózou obeznámena. Jednoznačně znepokojivým faktem je výrazný podíl prediabetiků v mladších věkových kategoriích, tj. cca 32 milionů jedinců ve věku 18–44 let, naopak u lidí 65letých a starších prediabetu logicky ubývá (26,4 milionu) na vrub diabetu. Mezi jednotlivými etniky není pozorován významný rozdíl v podílu prediabetiků (pohybuje se mezi 35–39 %), nejméně jsou se svým onemocněním obeznámeni opět Asiaté.

Necháme se inspirovat preventivními programy CDC?

Z dlouhodobého hlediska se ale ukazuje, že informovanost a povědomí o prediabetu se v USA od roku 2005 zhruba ztrojnásobily. Díky iniciativě CDC totiž vznikl certifikovaný program prevence či oddálení rozvoje diabetu 2. typu nazvaný PreventT2, který je cílen na změnu životního stylu u prediabetiků, žen s gestačním diabetem nebo rizikových osob ve věku alespoň 18 let a s nadváhou (BMI ≥ 24 kg/m², u Asiatů ≥ 22 m²). Účastníci tohoto 12měsíčního projektu se setkávají ve skupinách s koučem životního stylu, aby se naučili do svého každodenního života začlenit zdravější způsoby stravování a mírnou fyzickou aktivitu a osvojili si dovednosti zaměřené na zvládání stresu, řešení problémů a podobně. Během prvního půlroku se skupiny potkávají se svými kouči každý týden, ve druhém půlroce pak jednou až dvakrát měsíčně.

Program PreventT2 funguje v USA při zdravotnických zařízeních, ale také přímo u zaměstnavatelů jako součást zaměstnaneckých benefitů, ve wellness centrech nebo u různých komunitních organizací (církevních, vládních apod.) a je mnohdy spolufinancován z pojistných plánů. Stačí, když zájemce vyplní jednoduchý formulář a spojí se s místním organizátorem PreventT2. Výhodou uvedeného preventivního programu je široké pokrytí rizikové populace a zajištění intenzivní řízené intervence kvalifikovanými odborníky.

V ČR se s diabetem v současnosti potýká zhruba 1,05 milionu osob, což je asi desetina populace. Oproti Spojeným státům americkým, kde má s glukózovým metabolismem problém de facto každý druhý (38 % prediabetiků, 12 % diabetiků a 3 % nerozpoznaných diabetiků), jsme tedy na výrazně nižších číslech. I přesto by bylo vhodné čerpat z amerických dat a zejména z projektu PreventT2 inspiraci pro tuzemské preventivní programy u jedinců s prediabetem i diabetem, aby se ČR v budoucnu nedostala do stejné situace, jakou nyní prochází USA. Klíčovou otázkou však bude nalézt potřebné finanční zdroje. 

Redakčně zpracováno ze sdělení, které na webináři z cyklu www.diabetologove.online přednesl:
prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D.
III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze