O čem se hovořilo na 58. diabetologických dnech v Luhačovicích?

Letošní výroční kongres České diabetologické společnosti se po dvouleté „covidové“ přestávce vrátil do Luhačovic. Ukázalo se, že virtuální setkávání, které se rozšířilo během pandemie COVID-19, tradiční kongresy nenahradí, neboť při něm chybí bezprostřední kontakt a přímé setkání jednotlivých účastníků. To bývá často inspirativní a motivující, podobně jako tomu bylo první den letošního kongresu ČDS, když se na semináři OSAD hovořilo o pomoci diabetikům na Ukrajině i uprchlíkům v České republice.

Také čeští diabetologové pomáhají Ukrajině

Středeční seminář OSAD měl být podle programu zaměřen na aktuální problematiku diabetologických ambulancí, nicméně velkou část tohoto bloku zaplnily informace o poskytování pomoci ukrajinským diabetikům. Kromě toho zde byla také řeč o pacientských aktivitách a chystaných změnách stanov OSAD.

Mgr. Vlastimil Milata z organizace Diaktiv, z. s., v úvodu informoval jak o pomoci ukrajinským diabetikům se zásilkou léků a dalšího potřebného vybavení včetně jednorázových jehel, tak o aktuálních edukačně motivačních aktivitách pro diabetiky 2. typu, které Diaktiv organizuje za podpory plátců a MZ ČR. Následně MUDr. Robert Bém z pražského IKEM podrobně vylíčil, jak v prvních dnech invaze na Ukrajinu pomáhal zajišťovat 800 balení inzulinu diabetikům na Ukrajině, a také popsal své zkušenosti s poskytováním ubytování ukrajinským uprchlíkům ve svém bytě. Kromě toho informoval o tom, že se mu podařilo zajistit edukační materiály pro diabetiky v ukrajinštině s tím, že jedná s farmaceutickými firmami o jejich namnožení, aby byly i prostřednictvím OSAD k dispozici většímu počtu lékařů, kteří ve svých ordinacích pečují o ukrajinské diabetiky. V dalším vystoupení MUDr. Jozefína Štefánková, Ph.D., seznámila účastníky s hlavními změnami nových stanov OSAD, o kterých se následující den hlasovalo na valném shromáždění OSAD.

Na závěr se MUDr. Marcela Szabó ještě vrátila k problematice ukrajinských uprchlíků. Podle ní je největší těžkostí, se kterou se nyní diabetologové u ukrajinských pacientů setkávají, jazyková bariéra. Není až takový problém s předepisováním antidiabetické terapie, v nejhorším případě lékař může uprchlíka požádat, aby mu na další kontrolu přinesl prázdný obal od léků, jež užívá. Horší je však vysvětlit pacientům, mluvícím pouze ukrajinsky, správné dávkování léků či úpravu inzulinových režimů. V případě výrazného problému s komunikací je pak asi lepší odeslat takové ukrajinské pacienty do UA pointů v nemocnici, kde jsou obvykle i ukrajinsky mluvící dobrovolníci.

Za zmínku také stojí fakt, že ČDS se jako jedna z mála odborných společností sdružených v ČLS JEP zapojila do finanční pomoci pro Ukrajinu. Poslala 200 000 korun na konto Člověka v tísni, dalších 50 000 korun věnovalo OSAD společnosti Post Bellum na nákup zdravotnické pomoci a obranných prostředků pro Ukrajinu.

Volba nového vedení a loučení s odcházejícím předsedou

Dodejme, že ve středu se ještě před zahájením odborného programu poprvé od voleb sešel v novém složení i výbor ČDS, který si zvolil nové předsednictvo. Novým předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP byl zvolen prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., vědeckým sekretářem se stal MUDr. Jan Šoupal, Ph.D., a na pozici místopředsedů byli zvoleni prof. MUDr. Zdeněk Šumník, Ph.D., a MUDr. Marcela Szabó.

„Není překvapivé, že se při volbách do vedení České diabetologické společnosti dostávají noví lidé, a je dobře, že se odborná společnost také dokáže omlazovat. Jsem rád, že mohu pomyslné žezlo předsedy společnosti předat prof. Martinovi Práznému,“ konstatoval na závěr plenární schůze ČDS odcházející předseda prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, který tak po 32 letech končí v různých funkcích pro Českou diabetologickou společnost. „Na místě je naopak poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, v jak dobrém stavu máme diabetologii v České republice. Je to zásluha mnoha výborů, které zde byly před námi, a bohaté historie různých odborných akcí, zejména Diabetologických dnů v Luhačovicích. Máme na co navazovat a já za to všem děkuji,“ uvedl na závěr plenární schůze nový předseda ČDS M. Prázný. K poděkování J. Škrhovi za veškerou práci pro českou diabetologii se za OSAD přidala i M. Szabó a dodala, že J. Škrha je pro všechny vzorem nejen profesním, ale i morálním.

Nechyběla čestná ocenění a ceny ČDS

Zahájení kongresu bylo jako vždy příležitostí pro vyzdvižení autorů nejlepších publikací uplynulého roku a ocenění dlouholetého přínosu vybraných českých diabetologů. Výbor ČDS udělil letos čestné členství MUDr. Jiřímu Hradcovi a MUDr. Tomáši Merhautovi za jejich dlouholetou činnost na poli diabetologie a současně aktivní zapojení ve výboru odborné společnosti v posledních 20 až 25 letech. „Po celou dobu práce ve výboru České diabetologické společnosti jsem se snažil, aby hlas ambulantních diabetologů byl slyšet a byla zohledněna náročnost práce praktických diabetologů v terénu. Doufám, že ambulantní diabetologové se i nadále budou podílet na vedení odborné společnosti a že její vedení bude nadále tyto aktivity podporovat,“ vyjádřil své přání v děkovné řeči J. Hradec.

Cenu za celoživotní dílo v oboru Podiatrie následně převzala prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc., která pomáhala rozvíjet podiatrické ambulance v České republice a stála u zrodu Podiatrické sekce ČDS.

Uděleny byly také tři ceny České diabetologické společnosti za publikace v roce 2021. Vedle Ceny profesora Syllaby, udělované za nejlepší monografii (letos cenu získala MUDr. Dita Pichlerová, Ph.D., z II. interní kliniky 2. LF UK a FN Motol za monografii s názvem „Léčba obezita přehledně a prakticky“), se udělovala i dvě ocenění za publikace v zahraničních časopisech.

Cenu profesora Páva za originální publikaci autora bez věkového omezení získala MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D., z Kliniky diabetologie IKEM za článek s názvem Stimulation TcPO2 testing improves diagnosis of peripheral arterial disease in patients with diabetic foot (Fejfarová V, et al. Front Endocrinol 2021;12:744195).

Cenu profesora Bartoše za originální publikaci autora do 35 let výbor ČDS udělil MUDr. Vítu Neumanovi, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol za článek s názvem Low-carbohydrate diet among children with type 1 diabetes: a multi-center study (Neuman V, et al. Nutrients 2021;13:3903).

Syllabova přednáška vyzdvihla důležitost transplantací tkáně produkující inzulin

Další formou ocenění je proslovení prestižní Syllabovy přednášky. Letos výbor ČDS k této přednášce vyzval doc. MUDr. Jana Kříže, Ph.D., z Kliniky diabetologie IKEM, který si vybral téma, jemuž se léta věnuje. Svou přednášku pojmenoval „Transplantace inzulin produkující tkáně v éře léčby diabetu pomocí moderních technologií“.

Připomněl v ní principy přirozené fyziologické regulace glykemie a také historii objevu inzulinu a následného vývoje jeho různých forem, včetně nejmodernějších inzulinových analog používaných v léčbě diabetu. Vedle toho posluchače seznámil i s dlouhou cestou, kterou prošla medicína v oblasti transplantací pankreatu a Langerhansových ostrůvků, a ukázal, jak je tato disciplína medicíny velmi obtížná, s mnoha technickými problémy.

Více než 100 let se diabetologové snaží najít způsob, jak napodobit přirozenou glukoregulaci, která je nesmírně přesná a velmi flexibilní. I když je pokrok na poli diabetologických technologií (spojení glukózových senzorů a inzulinových pump do téměř samostatně pracujících systémů) ohromující, stále se při léčbě diabetika s vyhaslou inzulinovou sekrecí pracuje s neúplnou nebo až 15 minut starou informací o aktuální glykemii a s inzuliny, jejichž klinický efekt nastupuje nejdříve po 10–15 minutách. Transplantace tkáně produkující inzulin (tkáně pankreatu nebo Langerhansových ostrůvků) naproti tomu nabízí možnost dosáhnout fyziologičtější normalizace glykemie bez rizika závažných hypoglykemií. Naráží při tom na nutnost dlouhodobé imunosuprese a hlavně nedostatek vhodných dárců. U vybraných indikovaných pacientů však představuje transplantace pankreatu či izolovaných Langerhansových ostrůvků velmi efektivní možnost léčby jejich diabetu.

Prof. Tim Heise nabídl výhled do budoucnosti inzulinoterapie

Na problematiku substituce inzulinu pomocí transplantace tkáně produkující inzulin následně navázal ve svém sdělení „Cesta za inzulinem: minulost, současnost a budoucnost“ zahraniční host Dr. Tim Heise z německého výzkumného institutu Profil v Neussu u Düsseldorfu, který se dlouhá léta zabývá výzkumem farmakodynamiky a farmakokinetiky inzulinu. Věnoval se zejména novinkám v oblasti ultradlouze působících bazálních inzulinů, které bude možné aplikovat jednou týdně, a složitosti při výběru správné dávky těchto inzulinů. Na závěr hovořil také o problematice vývoje perorálních inzulinů a tzv. smart inzulinů.

VZP deklaruje vstřícnost v úhradách, podmíněnou dostatkem financí

Vedle řady odborných bloků a firemních sympozií vzbudilo velkou pozornost také sympozium OSAD věnované spolupráci diabetologů s plátci péče, jehož hosty byli kromě představitelů ČDS také PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M., náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči, a MUDr. Renata Knorová, MBA, ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP).

Oba ve svých příspěvcích zmínili například otázku faktické dostupnosti diabetologické péče s tím, že rozložení sítě sice splňuje požadavky nařízení vlády na časovou dostupnost diabetologické péče, avšak v některých regionech je nedostatečný počet diabetologických ambulancí. Podle J. Bodnára skutečnou dostupnost diabetologické péče pro pojištěnce VZP někdy zhoršují i dlouhé objednací termíny.

VZP zaznamenala v uplynulém období na jednu stranu pouze mírný nárůst preskripce léků, ale na druhou stranu výrazný nárůst preskripce zdravotnických prostředků a je otázkou, jak bude možné udržet tuto dynamiku růstu do budoucna. Náměstek VZP také hovořil o bonifikačním programu VZP PLUS – DIABETES, který by pojišťovna do budoucna ráda i přes napjatý rozpočet zachovala, nicméně uvažuje o změně bonifikačních kritérií, jež by pomohla zvýšit efektivitu tohoto programu. VZP podle J. Bodnára rovněž uvažuje o postupném etablování nutričních terapeutů v klinické praxi s tím, že se nyní zvažuje model úhrad této péče na principu jedné ambulance nutričního terapeuta poskytující služby všem diabetikům z daného regionu. VZP také v období 2016–2021 zaznamenala extrémní nárůst „centrové“ péče, přičemž podle J. Bodnára v některých oblastech VZP proplácí péči, která není hrazena například ani v Dánsku či Švédsku. Zda se podaří do budoucna udržet dynamiku růstu také v této oblasti, je s ohledem na očekávané zvýšené výdaje s uprchlickou krizí otázkou.

ZP otevírají otázku kvality poskytované péče

O možném přehodnocení některých výdajů zdravotních pojišťoven (například bonusových programů) v souvislosti s očekávaným snížením příspěvku za státní pojištěnce hovořila také R. Knorová, která na datech ČPZP mimo jiné dokumentovala, jak se liší v jednotlivých regionech odesílání diabetiků na oční vyšetření (každý diabetik by ho měl podstoupit 1× ročně). Z prezentovaných dat vyplynulo, že nemalý počet diabetiků na oční vyšetření v posledních 12 měsících nebyl. Otázkou je, zda je to z důvodů opomenutí na straně diabetologů, či nižší dostupností oftalmologické péče v regionech, nebo nezájmem na straně pacientů. Závěrem R. Knorová potěšila diabetology ujištěním, že ČPZP nebude ve vyúčtování za rok 2021 uplatňovat regulace za preskripci.

V diskusi pak M. Prázný mimo jiné ocenil, že se podařilo s pojišťovnami dohodnout úhradu senzorů pro diabetiky 1. typu, a zdůraznil, že tyto úhrady mají dopad i mimo zdravotnictví, protože nejen zvyšují kvalitu života diabetiků a jejich nejbližších, ale také umožňují větší práceschopnost pacientů s diabetem. To se pak nepřímo projeví i na zvýšení výběru daní a snížení objemu sociálních příspěvků. Zaznělo také, že nárůsty výdajů za zdravotnické prostředky jdou z nemalé části na vrub zrušení doplatků na glukózové senzory. Diskutovalo se i o úhradovém limitu (HbA_1c > 60 mmol/mol) na moderní antidiabetika. J. Bodnár potvrdil, že VZP zvažuje prolomení tohoto limitu u gliptinů, je však otázka, zda by diabetici více neprofitovali z uvolnění úhrad například u gliflozinů.

(red)