Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Očkování proti chřipce snižuje mortalitu diabetiků
Ačkoliv je očkování proti chřipce u relativně široce definovaných rizikových skupin hrazeno z veřejného zdravotního pojištění (osoby nad 65 let, pacienti s chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, s diabetem nebo závažným imunodeficitem, osoby po splenektomii nebo transplantaci kostní dřeně, pacienti po invazivní meningokokové nebo pneumokokové infekci, pacienti v léčebnách dlouhodobě nemocných, domovech pro seniory a dalších zařízeních), možnosti vakcinace využívá v ČR jenom cca 5 % všech dospělých osob. Podle retrospektivní práce dánských autorů, která nedávno vyšla v časopise Diabetes Care, je přitom u diabetiků toto očkování spojeno nejenom se snížením kardiovaskulárního rizika, ale i celkové mortality.
Během infekce virem influenzy dochází k zánětlivé odpovědi, která může vést k endoteliální dysfunkci, hyperkogulačnímu stavu a destabilizaci aterosklerotických plátů. Z publikované odborné literatury je zřejmé, že po recentně prodělané chřipce pacienty obecně častěji postihuje akutní infarkt myokardu (AIM) nebo cévní mozková příhoda (CMP). Skupina diabetiků je z tohoto pohledu ještě rizikovější, protože jejich kardiovaskulární riziko je oproti běžné populaci podle různých prací tří až pětinásobně zvýšeno. Diabetici jsou zároveň k nákaze chřipkou náchylnější, v sezóně je u nich pravděpodobnost nakažení až šestinásobná ve srovnání se zdravými osobami. Akutní infekční onemocnění může přispět i k dekompenzaci diabetu a častějšímu výskytu jeho závažných komplikací. Vakcinace proti chřipce je bezpečná a cenově i organizačně relativně nenáročná a doporučují ji všem diabetikům guidelines mnoha mezinárodních odborných společností. Dostupná evidence pro její účinnost je ale kupodivu limitována, randomizovaná kontrolovaná studie dosud není k dispozici.
Analýza více než 240 000 diabetiků
Autoři výše zmíněné studie, publikované v Diabetes Care, analyzovali data z dánského národního registru, ve kterém identifikovali téměř čtvrt milionu pacientů užívajících antidiabetickou medikaci. Do analýzy byli zahrnuti pouze jedinci ve věku 18–100 let, vyjma nemocných s ischemickou chorobou srdeční, obstrukčním onemocněním plic, zhoubným nádorem a cerebrovaskulárním onemocněním. Cca 78,9 % studijní populace užívalo pouze perorální diabetika, dalších 15,9 % užívalo pouze inzulin a 6,3 % kombinaci. Typ diabetu jednotlivých pacientů nebyl z registru patrný a lze na něj tak usuzovat pouze nepřímo na základě podávané medikace. Výzkumníci údaje hodnotili v časovém okně devíti po sobě následujících chřipkových období mezi lety 2007 a 2016 s tím, že provedení vakcinace proti chřipce bylo zaznamenáváno za každý rok. Medián sledování dosáhl čtyř let a celkem bylo zhodnoceno 425 318 pacientských let.
Vakcinace snižovala mortalitu i riziko hospitalizace
Proočkovanost dánských diabetiků proti viru influenzy se ve sledovaném období pohybovala mezi 24–36 %. Během této doby bylo v analyzované skupině diabetiků zaznamenáno 8 207 úmrtí z jakékoli příčiny (3,4 % studijní populace), 4 125 nemocných (1,7 %) zemřelo z kardiovaskulárních příčin, u 1 439 (0,6 %) pacientů byl příčinou úmrtí akutní infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda. Kromě toho 5 755 nemocných (2,4 %) muselo být hospitalizováno s akutními diabetickými komplikacemi (diabetickou ketoacidózu, hypoglykemií nebo kómatem) a dalších 7 764 pacientů (3,2 %) bylo hospitalizováno pro těžkou pneumonii či chřipku.
Po pečlivé statistické úpravě, při níž byly odstraněny různé zavádějící faktory, autoři analýzy zjistili, že vakcinace proti chřipce byla spojena se signifikantním snížením rizika úmrtí (HR/hazard ratio pro celkovou mortalitu = 0,83, p < 0,001; pro kardiovaskulární mortalitu = 0,84, p < 0,001; pro úmrtí z důvodu AIM nebo CMP = 0,85, p = 0,028), přičemž tato redukce nebyla ovlivněna věkem očkovaných. Kromě toho očkování snižovalo také riziko hospitalizace z důvodu akutních komplikací diabetu, zahrnujících diabetickou ketoacidózu, hypoglykemii nebo kóma (HR 0,89, p = 0,006). Statistická závislost redukce rizika byla nejsilnější během chřipkové sezóny od prosince do května, při zahrnutí ostatních měsíců byla stále patrná, avšak slabší. Zhodnocení dat po jednotlivých letech ukázalo značnou meziroční variabilitu redukce rizika úmrtí u osob očkovaných proti chřipce, což si autoři vysvětlují různou úspěšností při výběru konkrétních kmenů viru chřipky, proti kterým se v daném roce očkovalo.
Otázka vakcinace mladších diabetiků bez rizikových faktorů
Limitací práce je její retrospektivní design bez randomizace. Ačkoliv hrubá data ukázala, že pacienti, kteří byli proti chřipce očkováni, umírali častěji než neočkovaní, po statistické kontrole se prokázal opačný vztah. Očkované osoby totiž byly oproti neočkované populaci významně starší, měly horší socioekonomické zázemí, více komorbidit a užívaly více léků. V dánském zdravotnickém systému se tak pravděpodobně daří identifikovat vysoce rizikové nemocné a vakcinaci jim nabízet zdarma. Určitá limitace existuje u diabetiků, kteří jsou sice ve zvýšeném riziku nákazy a závažného průběhu chřipkového onemocnění, zároveň ale postrádají další rizikové faktory. Právě zlepšení vyhledávání těchto pacientů a doporučení očkování by do budoucna mohlo zlepšit jejich prognózu.
Redakčně zpracováno podle článku:
Modin D, Claggett B, Køber L, et al. Influenza vaccination is associated with reduced cardiovascular mortality in adults with diabetes: a nationwide cohort study. Diabetes Care [online] 2020;43:2226–2233. DOI: 10.2337/dc20-0229 [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: http://care.diabetesjournals.org/lookup/doi/10.2337/dc20-0229
Jak hodnotí ochotu pacientů dát se očkovat proti chřipce diabetologové v terénu?
Jaký je mezi diabetiky v ČR zájem o vakcinaci proti chřipce? MUDr. Marcely Szabó, která má zkušenosti ze své ambulance v Praze 5, a MUDr. Kateřiny Urbancové, jež léčí diabetiky v Ostravě, jsme se zeptali, jak u svých pacientů vnímají ochotu nechat se očkovat proti chřipce.
Přístup pacientů s diabetem k očkování proti chřipce se v České republice v posledních letech či spíše desetiletích podstatně změnil. A to bohužel k horšímu – jejich ochota nechat se proti chřipce naočkovat se podstatně snížila.
Když jsme před více než 20 lety s očkováním proti chřipce v diabetologických ambulancích začínali, akceptovali očkování téměř všichni pacienti s diabetem, jimž to jejich diabetolog doporučil. Před několika lety však začaly v mediálním prostředí a zejména na internetu probíhat různé laické diskuse o očkování (nejen proti chřipce, ale i proti dalším nemocem). Zastánců očkování se vyjadřuje minimum, naopak odpůrců vakcinace je naprostá většina. Zveličují možné nežádoucí účinky a rizika očkování, často až s jejich hysterickým popisem. Že jde hlavně o emoční, nikoli rozumové pojetí problému, je nám lékařům zřejmé – bohužel ne tak laické veřejnosti. Ačkoli diskuse na internetu vedou většinou mladší lidé, jejich nevole k vakcinaci se bohužel přenesla i na seniory, kteří by z očkování proti chřipce výrazně profitovali.
Co se týká očkování proti chřipce v nadcházející sezóně, osobně očekávám zvýšenou ochotu mezi seniory, zejména mezi těmi, kteří trpí diabetem. Ke změně přístupu jistě přispěje velká osvěta, která v médiích proběhla v souvislosti s onemocněním COVID-19. Pacientům bylo opakovaně a srozumitelnou formou vysvětleno, že pokud bude jejich organismus bojovat s chřipkou, bude poté oslaben, čímž se zvyšuje pravděpodobnost nákazy infekcí novým pandemickým koronavirem a horšího průběhu onemocnění COVID-19, než když očkování nákaze chřipkou zabrání. V této edukaci pokračuji i u pacientů ve své ordinaci, a proto věřím v jejich zvýšenou důvěru v očkování proti chřipce.
MUDr. Marcela Szabó,
Diabetologická a obezitologická ambulance, Praha 5
Očkování proti chřipce jsem svým pacientům vždy doporučovala. Je škoda, že doposud, tak jak jsem se dotazovala, tuto možnost využívalo málo pacientů. Netřeba připomínat, že očkování společně se zdravým životním stylem, především s dostatkem pohybu, je nejlepší prevencí i proti virózám a nachlazení, které vídáme pravidelně v podzimních měsících. Diabetici jsou skupinou pacientů, pro které může být chřipka vážnou komplikací. Myslím si, že hrozba onemocnění COVID-19 ochotu pacientů dát se očkovat proti chřipce velmi zvýšila. Je to patrné i během kontrol v ambulanci, kdy se na vakcinaci lidé daleko více dotazují, a proto si myslím, že by mé doporučení mohli letos akceptovat častěji než v minulosti.
MUDr. Kateřina Urbancová
Diabetologická interní ambulance, Ostrava