Reportáže a rozhovory z odborných kongresů
Studie ukázala, který typ selfmonitoringu glukózy je lepší
Na úspěch české studie COMISAIR může navázat i další klinická studie našich autorů s názvem CORRIDA (hlavním autorem je MUDr. Jan Šoupal z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze), která je prvním hodnocením porovnávajícím kontinuální monitoraci glukózy pomocí CGM a FGM u pacientů s diabetem 1. typu a zachovalou schopností rozpoznávat hypoglykemie. Její výsledky byly prezentovány na letošním virtuálním 80. ročníku konference American Diabetes Association (ADA). Co z nich vyplývá?
Velké klinické studie prokázaly, že pravidelné používání kontinuálního monitorování glukózy v reálném čase (rtCGM) i intermitentně skenovaného kontinuálního monitorování glukózy (isCGM; FGM) přináší lepší výsledky ve srovnání se selfmonitoringem pomocí glukometru (SMBG). FGM poskytuje podobné informace jako rtCGM, ale k získání dat je nutné pravidelné skenování a navíc první verze systému FreeStyle Libre nemá alarmy ani jiné výstrahy (jde o 14denní senzor, který se nemusí kalibrovat). V současnosti chybějí klinické studie, které by přímo srovnávaly rtCGM a FGM, a proto vznikla studie CORRIDA (Comparison of CGM in Randomised Study of Real-time and Intermittently-scanned Systems in T1D With Normal Awareness of Hypoglycemia), jejímž cílem bylo zhodnotit vliv rtCGM a FGM na prevenci hypoglykemie a další parametry kompenzace u pacientů s diabetem 1. typu (DM1) a normální schopností rozpoznat hypoglykemie během čtyřdenního sportovního pobytu a dále v průběhu měsíčního sledování s běžnou fyzickou aktivitou v domácím prostředí.
Srovnání CGM a FGM při aktivitě i v klidu
Do studie bylo zařazeno 60 dospělých pacientů s DM1 a neporušenou schopností rozpoznat hypoglykemie (skóre GOLD < 4) léčených inzulinovými analogy (CSII nebo MDI, nebyly používány žádné automatické funkce pump) bez předchozí zkušenosti s používáním rtCGM nebo FGM. Na začátku sledování byla u všech nemocných provedena zaslepená monitorace po dobu 6 dnů, následně byli randomizováni (1:1) do skupin užívajících rtCGM (Guardian Connect Mobile) nebo FGM (FreeStyle Libre) a nastoupili na čtyřdenní sportovní pobyt. Po návratu pokračovala monitorace ještě další měsíc v domácích podmínkách. Pro objektivní porovnatelnost výsledků měření obou senzorů byla ve skupině s FGM provedena ještě kontrolní zaslepená CGM monitorace (6 dnů) pomocí senzoru Enlite.
Primárním sledovaným parametrem byl čas v hypoglykemii (< 3,9 mmol/l) při sportovní aktivitě a v domácím prostředí, sekundárními parametry byly čas v cílovém rozmezí (TIR; 3,9–10,0 mmol/l), průměrná glykemie, glykemická variabilita vyjádřená variačním koeficientem a čas strávený v hyperglykemii (> 10,0 mmol/l a (> 13,9 mmol/l). U CGM byly nastaveny pouze základní prahové alarmy (4,3–10,0 mmol/l).
Obě skupiny se signifikantně nelišily z pohledu věku, BMI, trvání diabetu, dávkování inzulinu, frekvence SMBG, hodnot HbA1c, mikrovaskulárních komplikací atd. s výjimkou toho, že ve skupině s FGM bylo menší procentuální zastoupení mužů (29 %).
Méně času v hypoglykemii zásluhou CGM
Studii dokončili všichni účastníci. Z výsledků vyplývá, že méně času v hypoglykemii (< 3,9 mmol/l) trávili ve sportovním období pacienti s rtCGM, konkrétně 6,8 % času v hypoglykemii v porovnání s 11,4 % v FGM skupině během celých 24 hodin (p = 0,018), což znamená, že v průběhu sportu pacienti s CGM trávili o 70 minut denně méně v hypoglykemii ve srovnání s FGM. Podobné závěry platí i pro období domácí monitorace (5,3 % vs. 7,3 %; p = 0,035), kde byl rozdíl v čase stráveném v hypoglykemii 30 minut denně. Při celkovém hodnocení sportovní i klidové fáze trávila skupina s rtCGM o 44 minut denně méně v hypoglykemii oproti FGM. Rozdíly v čase stráveném v hypoglykemii < 3,9 mmol/l byly statisticky signifikantní, přičemž nejvýraznější byly během noci. Statisticky významné rozdíly byly zaznamenány i při hodnocení hypoglykemie < 3,0 mmol/l.
Při hodnocení hyperglykemie v průběhu celé studie bylo zjištěno, že pacienti s rtCGM denně strávili o 103 minut méně v hyperglykemii > 10,0 mmol/l (p = 0,0391), respektive o 46 minut méně v hyperglykemii > 13,9 mmol/l (p = 0,0456). Uvedené výsledky se také promítly do hodnot TIR (time in range), konkrétně pacienti s monitorací rtCGM strávili v průběhu celé studie (monitorace během sportu i v domácím prostředí) denně o 122 minut déle v cílovém rozmezí než osoby ve skupině s FGM (76,4 % vs. 67,9 %; p = 0,0117). Lepší výsledky ve skupině s rtCGM jdou částečně na vrub většímu počtu alarmů upozorňujících před blížící se hypoglykemií, ve sportovní periodě pacienti zaznamenali 9,1, v domácím prostředí 7,0 a celkově 8,1 alarmů denně. Naproti tomu monitorace FGM je podmíněna pravidelným skenováním. Průměrný počet skenů dosáhl během sportovní periody 31, v domácím prostředí 12,5 a celkem 16 skenů denně. Z pohledu kvality života hodnocené pomocí dotazníku WHOQOL-BREF však nebyly mezi oběma skupinami zjištěny významné rozdíly.
Výsledky použitelné v běžné praxi
Studie CORRIDA zjistila, že používání rtCGM bylo účinnější v prevenci hypoglykemie (< 3,9 mmol/l i < 3,0 mmol/l) než monitoring glukózy pomocí FGM, přičemž rozdíl byl přítomen nejen při fyzické aktivitě, ale i v následném období s běžnou domácí aktivitou. Pacienti s rtCGM trávili signifikantně více času v cílovém rozmezí a méně času v hyperglykemii. Studie tak dokumentuje význam alarmů rtCGM a poskytuje cenné informace, jež lze využít v běžné praxi při diskusi s pacientem o optimální volbě monitoringu.
Není také bez zajímavosti, že abstrakt s výsledky studie CORRIDA patřil do skupiny 40 nejstahovanějších prací z letošní virtuální 80. konference American Diabetes Association (ADA).
Redakčně zpracováno ze sdělení, které na XX. celostátním diabetologickém sympoziu v Průhonicích přednesl:
MUDr. Jan Šoupal, Ph.D.
Diabetologické centrum, III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze